Člověk v tísni podpořil v Afghánistánu 9 168 rodin pomocí rekvalifikačních kurzů, svépomocných skupin a kurzů gramotnosti

Publikováno: 14. 1. 2019 Doba čtení: 6 minut
Člověk v tísni podpořil v Afghánistánu 9 168 rodin pomocí rekvalifikačních kurzů, svépomocných skupin a kurzů gramotnosti
© Foto: PIN archive

Po čtyřech letech se chýlí ke konci Východo-západní iniciativa zaměřená na obživu pro vykořeněné skupiny obyvatel (East-West Livelihood Initiative for Uprooted People - EWLI) ve městech Herát a Jalalabad. Tento projekt, financovaný Evropskou Unií, Českou rozvojovou agenturou, Klubem přátel Člověka v tísni a Skutečným dárkem přímo podpořil 9 168 rodin v západním a východním Afghánistánu. Cílem projektu bylo přispět k trvale udržitelné ekonomické a sociální integraci vykořeněných lidí a hostitelských komunit v tzv. šedé zóně afghánských měst.

„Konkrétním cílem této iniciativy bylo posílení odolnosti a soběstačnosti dlouhodobě vnitřně vysídlených lidí a zranitelných domácností v komunitách, které je přijali mezi sebe. Toho se podařilo dosáhnout díky lepšímu přístupu k udržitelným zdrojům obživy, podpoře sociální integrace a větší koordinaci mezi důležitými orgány v Heratu a Jalalabadu,” říká programový manažer Člověka v tísni Najibullah*. Velký vliv měly také aktivity, do nichž se lidé mohli zapojit. Ty byly vybrány tak, aby byly co nejkomplexnější - od svépomocných skupin a kurzů gramotnosti, přes oborové rekvalifikační kurzy až k pomoci se získáním osobních dokumentů.

Společným spořením k vlastnímu podnikání

Svépomocná skupina je dobrovolná asociace – malá skupina lidí z dané komunity, která společně spoří finanční prostředky. Základní myšlenkou takové skupiny je pravidelně se setkávat (ať už jednou či dvakrát za týden nebo za měsíc) a malou částkou peněz (např. 20, 50 nebo 100 afghánských afghánů na osobu, 100 AFN = 30 Kč) přispívat do společného fondu. Tyto peníze se uloží do pokladny, částky se zanesou do účetní knihy a členové skupiny si je pak mohou v případě potřeby vypůjčit, pokud s tím ostatní členové skupiny souhlasí. „Hlavní ideou svépomocné skupiny je boj proti chudobě, posílení sociálního a ekonomického postavení zranitelných obyvatel a podpora rovnosti pohlaví,” říká Najibullah.

V rámci EWLI založil Člověk v tísni (ČvT) v Herátu a Jalalabadu celkem 349 svépomocných skupin s 6 946 členy a členkami (více než 70 % tvoří ženy). K prosinci 2018 našetřily svépomocné skupiny celkem 21 404 600 AFN. „Dohromady bylo mezi členy jednotlivých skupin rozděleno 8 342 půjček. Více než 78 % financí lidé využili k rozjezdu či posílení vlastního podnikání,” vysvětluje Najibullah. „Vedle zlepšení ekonomické situace se členům skupin podařilo posílit také jejich sociální vazby, posílit soudržnost místní komunity a dosáhnout větší soběstačnosti,” dodává.

Pokud chcete vědět víc, přečtěte si zprávu o svépomocných skupinách v Afghánistánu (pouze anglicky).

Pozitivní dopad hodnotily především zúčastněné ženy. „Tyto skupiny nám přinesly hlavně společenské změny. Potkáváme různé lidi, sedíme spolu a společně přicházíme na různé nápady ohledně podnikání i naší společnosti,“ říká jedna z členek ženské svépomocné skupiny v Jalalabadu. „Než jsme začaly do skupiny docházet, neznaly jsme se. Teď se pravidelně setkáváme a mluvíme spolu. Dřív jsme seděly nečinně na ulici a neměly jsme práci, ale od té doby, co jsme součástí skupiny, se zabýváme podnikáním, vzděláním a zveme do skupiny další ženy. Když jsme nepracovaly, nemohly jsme nijak pomoct našim blízkým, kteří to potřebovali. Ale teď už jsme schopny jim pomoct,” dodává.

Podpořte nás prosím
Chci vstoupit do Klubu přátel

Kurzy čtení, psaní i počítání jsou cestou k lepší budoucnosti

V Afghánistánu je nejnižší míra gramotnosti na světě – v současné době se odhaduje okolo 38% (u dospělé populace, tj. nad 15 let). Podle UNESCO je míra gramotnosti u žen v Afghánistánu 18%. Kromě praktické výhody v každodenním životě, schopnost číst, psát a počítat představuje výrazně vyšší šanci na získání práce a také vede k větší soběstačnosti. Gramotnost má pozitivní dopad na zisky a ekonomický růst.

ČvT se rozhodl s nízkou mírou gramotnosti v Afghánistánu bojovat, a proto v rámci EWLI nabídl lidem v Heratu a Jalalabadu kurzy gramotnosti a počtů. ČvT spolupracuje na regionální úrovni s Ministerstvem školství a Oddělením pro gramotnost a poskytuje kvalitní školení podle schválených osnov a norem. Učitelé těchto kurzů jsou vybíráni přímo z komunit, se kterými pak pracují. „Celkem jsme v cílových komunitách otevřeli 290 kurzů gramotnosti, do nichž se přihlásilo 5 800 studentů a studentek. 70 % z nich jsou ženy,” říká Najibullah a dodává, že absolventi dosahují v závěrečném testu průměrně 80 %.

Kurzy gramotnosti pozitivně přispívají k dalšímu rozvoji absolventů. Ti, kdo kurzy prošli, jsou nyní schopni vést záznamy týkající se svépomocných skupin, efektivně se zapojit do odborných rekvalifikačních kurzů, nebo provádět drobné transakce související s vlastním podnikáním. „Původně jsme žili v oblasti Deh-Bala v provincii Nangarhar, kde jsem ke vzdělání neměl přístup. Poté, co jsme se přestěhovali do Jalalabadu, začal jsem navštěvovat kurz gramotnosti, který u nás otevřel Člověk v tísni v únoru 2017. Už během prvních šesti měsíců jsem se naučil číst a psát,” říká Siddiqa*, absolventka kurzu v Jalalabadu.

Rekvalifikační kurzy pomáhají řešit nezaměstnanost mladých lidí

Podle údajů Světové banky žije téměř 40 % Afghánců pod hranicí chudoby. Afghánistán je země mladých lidí (téměř polovina Afghánců je mladší než 15 let) s tříprocentním nárůstem populace. Vedle vysokého počtu (400 000 – 450 000) mladých lidí, kteří ročně vstupují do pracovního procesu, se musí již tak slabá afghánská ekonomika vyrovnat s dalšími problémy. V roce 2016 se do země vrátilo přes 800 000 afghánských uprchlíků z Iránu a Pákistánu a v roce 2017 pak dalších 546 000 osob.

ČvT se snaží řešit vysokou míru nezaměstnanosti a rostoucí chudobu tím, že nabízí rekvalifikační kurzy. Jejich odborné zaměření volí pečlivě na základě současných trendů a poptávky na trhu. „Po skončení kurzu poskytujeme jednotlivým absolventům další velmi intenzivní podporu. Nabízíme jim například odborné stáže, praxe pro vytvoření obchodních vazeb, kurzy obchodních dovedností a nástroje pro vlastní start-upy. To vše by mělo pomoci těm nejzranitelnějším obyvatelům získat stálý příjem, ať už se jim podaří sehnat zaměstnání nebo začnou sami podnikat,” vysvětluje Najibullah.

V rámci EWLI byly poskytnuty rekvalifikační kurzy včetně následného poradenství 1 711 nejvíce zranitelným jedincům v Herátu a Jalalabadu. Přičemž až 70 % z toho tvořily ženy. „Stovky studentů získaly praktické zkušenosti na stážích u místních firem. Přes 85 % absolventů již pracuje v oblastech, ve kterých se školili. Podařilo se jim tak získat zdroj obživy pro sebe i své rodiny,” říká Najibullah a dodává, že ČvT také organizuje kulaté stoly, stáže a přednášky, díky kterým mohou účastníci rekvalifikačních kurzů navazovat vztahy s obchodními společnostmi. „Musím říct, že to byl nádherný pocit, když jsem dostala svůj první plat a dala jej své rodině. Jsem šťastná a pyšná na to, že mám své povolání,” říká Khadija*, která absolvovala kurz vyšívání.

Podpora sociální integrace vnitřních uprchlíků a navrátilců

ČvT také pomáhá lidem z vnitřně vysídlených nebo navrátivších se rodin kvalitně se integrovat v místě, kde v současnosti žijí. „Pomáháme lidem, aby opět získali potřebné dokumenty. Více než 1 000 lidí získalo doklad Tazkeras,” říká Najibullah.

Zároveň probíhají kampaně, které se zaměřují na osvětu ohledně výhod ekonomické integrace vnitřních uprchlíků a navrátilců. Kampaně cílí jak na jednotlivce, tak na širší komunity v Herátu, na školy, náboženské představitele, novináře a vládní zástupce.“Člověk v tísni společně s příjemci pomoci zorganizoval například výstavy pro veřejnost, jejichž cílem bylo ukázat dovednosti a služby, které tito lidé mohou přinést hostitelským komunitám. Přes 80 % návštěvníků výstav souhlasilo, že vysídlení lidé pozitivně přispívají k rozvoji svých hostitelských komunit,” říká Najibullah.

Nové sociální sítě a vazby posilují soudržnost i odolnost místních komunit. „V naší svépomocné skupině je několik vnitřně vysídlených lidí, kteří přišli z jiných oblastí nebo provincií. Já přišel z Kunaru, kde byla špatná situace. Probíhaly tam boje mezi armádou a Talibanem,“ říká člen mužské svépomocné skupiny v Jalalabadu. „Přišel jsem před dvěma lety i se svým mladším bratrem. Začal jsem zde studovat na univerzitě. Než jsem sem přišel, nikoho v Jalalabadu jsem neznal. Teď znám lidi v naší skupině a podporujeme jeden druhého,” dodává.

Chcete také pomáhat? Přidejte se do Klubu přátel Člověka v tísni nebo si pořiďte svůj Skutečný dárek!

Tento projekt je financovaný Evropskou Unií, Českou rozvojovou agenturou, Klubem přátel Člověka v tísni a Skutečným dárkem. Děkujeme.

* Jména lidí byla v článku změněna z důvodu bezpečnosti. 

Autor: PIN

Související články