STANISLAV ZEMAN

Na českou politickou scénu bezděky vstoupil i další dramatický kumštýř, Jan Hrušínský. Soudě tak alespoň podle jeho nedávného vyjádření. Uvedl totiž něco v tom smyslu, že do divadla většinou nechodí voliči nynějšího prezidenta, ale navštěvují ho lidé, kteří mají úroveň…

Jako demokrat hájím svaté právo na svobodné vyjádření pana Hrušínského. Pouze si kladu otázku, jestli důvodem nepřítomnosti části publika v divadlech je opravdu dána jeho (ne)úrovní? Co když je na vině, pane Hrušínský, sice úroveň, nikoliv ale publika, nýbrž divadla? Přemýšlejte o tom, prosím.

Třeba proč mnohá divadelní představení teď nesahají dejme tomu Krejčovým nebo Radokovým inscenacím z 60. let minulého století ani po kotníky?

Jistě o tom budete něco vědět. Možná i proto, že v některých z těchto inscenací, jako například byly Tylovy Krvavé křtiny aneb Drahomíra a její synové či Gorkého Poslední, herecky exceloval také váš pan otec.