Paní Alice zažila domácí násilí. Psychické i fyzické. Trvalo dlouho, než konečně vyhledala pomoc a našla odborníky, kteří jí dokázali poradit.
„Bylo mi často řečeno, že je můj případ moc složitý, že jde jen o normální manželská hádky,“ popsala žena. Pomoci se dovolala teprve v srpnu roku 2018, když se obrátila na poradnu pro oběti trestných činů. Těch je v České republice 55. Zároveň u nás funguje dalších 74 středisek, které se obětem věnují.
„Pomáháme jim hlavně tak, aby se dokázali vrátit zpět do normálního života. Jsou to různé činnosti,“ popsal Martina Pešková, která má na starost i paní Alici. Uvedla, že v případě Alice se jedná zejména o psychoterapii, kontakt s advokátem či doprovázení na různé úřady, například na policii. „Oběti trestných činů se často mylně domnívají, že vyhledání odborné pomoci je znakem jejich slabosti,“ upozorňuje Pešková.
Podle advokáta Petra Kausty je samozřejmé, že obětem trestných činů pomáhají především orgány činné v trestním řízení. Jenže policisté, představitelé justice či zaměstnanci jiných složek s policejními kompetencemi většinou nemají čas, aby se věnovali ohroženým lidem tak dlouho, jak by potřebovali.
Pomoc nejvíce obětem trestných činů za poslední tři roky
Probační a mediační služba pomohla od roku 2013 přes 35 tisícům obětí trestných činů. Loni poskytla pomoc 9360 obětem trestných činů, nejvíce za tři roky. Počet obětí, kterým PMS loni pomohla, se meziročně zvýšil o více než 1 000.
Podle ředitelky úřadu Andrei Matouškové do poraden nejčastěji přišly ženy. „V 95 procentech to byli dospělí, ve 30 procentech se jednalo o oběti majetkových trestných činů,“ uvedla. V 25 procentech odbornou pomoc vyhledávaly oběti násilných trestných činů. Podle Matouškové do poraden často zamíří i oběti dopravních nehod.
Odborníci na tiskové konferenci Probační a mediační služby v pátek uvedli, že zásadní pro oběti trestných činů je informovanost o tom, na co vlastně mají právo. Přesto se situace rok od roku zlepšuje.
Podle Matouškové většina Čechů také nemá ponětí, že už pátým rokem platí zákon o obětech trestných činů. Ten s sebou například přinesl novinku, že si oběti sexuálních trestných činů mohou zvolit důvěrníka, kterým může být nejen právník, ale i příbuzný.
Finanční pomoc
Oběti trestných činů mají nárok na peněžitou pomoc od státu. Jedná se o jednorázovou dávku na překlenutí zhoršené sociální situace například pro pozůstalé, nebo pro ty, kteří utrpěli újmu na zdraví. Přiznání částky má na starosti ministerstvo spravedlnosti. Resort během roku 2018 vyplatil obětem 15,4 milionů korun. V roce 2017 to bylo 11,9 milionů a v roce 2016 10,3 milionů korun.
Lze požádat o náhradu škody, kterou hradí pachatel. O té rozhoduje soud. Ředitel odboru odškodňování ministerstva spravedlnosti Jakub Severa však zdůraznil, že bývá těžké na pachatelích něco vymoci.
„Je jasné, že by náhradu škody měl platit především ten, kdo škodu způsobí. To se však ne vždycky podaří, často kvůli situaci samotného pachatele, který může být zadlužen,“ řekl Severa. Podle nedávného rozsudku Nejvyššího správního soudu mají oběti trestných činů, v případě, že se nedomohou finanční náhrady od pachatele, nárok na pomoc od státu.
Poslední možností je použití peněžních prostředků z majetkových sankcí, které soud uložil v trestním řízení. „V podstatě to znamená, že se stát rozdělí s konkrétní obětí o výnos z majetkového trestu, který uložil pachateli,“ popsal Severa. Podle něj na odškodnění dosáhlo zatím 10 poškozených. iROZHLAs.cz v pátek informoval o tom, že se jednalo pouze o devět lidí, kteří získali dohromady dva miliony a 600 tisíc korun.
Zákon o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí v praxi funguje od ledna 2018. Dříve musely oběti trestných činů peníze, které jim soud přiznal, vymáhat od pachatele exekucí. Nově může oběť požádat do dvou měsíců od rozsudku o náhradu škody. Avšak pokud tak neučiní, putují peníze do státního rozpočtu.
