V rodině drobných židovských živnostníků Salomona Kleinera a Anny Kleinerové, kteří v Prostějově vlastnili malý obchod s látkami a krejčovství na rohu dnešní Školní ulice a Pernštýnského náměstí, se narodila holčička Alžběta 19. února 1919.

Už od dětství milovala kreslení stejně jako její starší sestra, později známá figurální a portrétní malířka Margith Kleinerová-Eisenberg. Jak se ukázalo, také pro Alžbětu se malování stalo celým jejím životem.

Po maturitě na dívčím reálném gymnáziu v Prostějově pracovala jako zahraniční korespondentka v kanceláři tehdejšího starosty města Prostějova Oldřicha Johna, v říjnu roku 1938 ale dostala kvůli svému židovskému původu na radnici výpověď.

Citlivá mladá žena vnímala hrozbu nacismu a rozhodla se odjet do zahraničí. Naštěstí získala vízum k pobytu ve Velké Británii, kam se vydala v květnu roku 1939. Druhou světovou válku tak prožila v Bristolu. Její rodiče, stejně jako spousta dalších prostějovských občanů židovského původu, to štěstí neměli, zemřeli v koncentračních táborech.

Jejich pohnuté osudy nyní připomíná výstava v prostějovském Špalíčku s názvem Děvčata z pokoje 28, L 410 Terezín, která představuje život židovských děvčat uvězněných v terezínském ghettu. Jeden ze sálů kurátoři věnovali speciálně Prostějovu.

„Na sedmi panelech jsou zde k vidění fotografie prostějovských občanů židovského původu, z nichž drtivá většina byla povražděna ve vyhlazovacích táborech, nebo zemřeli v Terezíně. Návštěvníci si mohou prohlédnout i fotografie těch, kterým se podařilo přežít, a například žádosti o cestovní pasy,“ nastínila ředitelka muzea v Prostějově Soňa Provazová.

„Jednou z nich je i žádost Elizabeth Kleinerové, která odjela do Velké Británie. Na rozdíl od jejích rodičů, maminka zemřela v Osvětimi a tatínek v Buchenwaldu, přežila a dnes ji známe jako malířku Alžbětu Zelenou,“ dodala.

Anglická studia, vdavky a návrat do Prostějova

V Bristolu prostějovská rodačka vystudovala uměleckou školu Royal West of England College of Art. Absolvovala v září roku 1943 s výborným prospěchem a získala oprávnění učit na všech anglických školách. Stala se členkou Royal Birmingham Art-Society, učila na dívčí škole v Dudley u Birminghamu a přihlásila se na londýnskou Royal Academy of Art.

Tam byla přijata, ale nakonec nenastoupila. Seznámila se totiž s leteckým mechanikem u RAF Josefem Zeleným a za muže pocházejícího ze stejného města jako ona se provdala. Opět v květnu, ale roku 1946 se pak rodina vrátila do Prostějova.

„Už zde ale neměla příbuzné a přátele. Sestra Markéta sice Terezín přežila, ovšem odcestovala do Ameriky. Manžel byl invalidním důchodcem, a aby uživila rodinu se třemi syny, musela začít pracovat,“ popsala složité životní osudy rodiny Zelených historička Hana Bartková.

„Alžběta šila šaty, barvila látky, pracovala jako grafička v Agrostroji a v Oděvním průmyslu. Diplom z Anglie jí byl uznán až v roce 1964. Musela si však doplnit vzdělání na institutu v Olomouci. Teprve potom mohla učit výtvarnou výchovu, a tak učila na dívčí odborné škole při zemědělském učilišti a na škole v Přemyslovicích,“ shrnula Bartková.

Hanácký folklor i kresby Národního domu

Přesto si Zelená mezi péčí o rodinu a zaměstnáním vždy našla čas na umění. Malovala v každé volné chvíli. Její ateliéry v Jihoslovanské ulici po akademickém sochaři Janu Třískovi a později na Újezdě byly podle pamětníků místy svobody.

V její tvorbě se objevuje řada prostějovských námětů, ať jde o průmyslové městské motivy, květiny, stylizovaná zátiší, figurální a portrétní kresby, akty, ale i hanácký folklor. Najdeme zde například portrét hudebního skladatele Vladimíra Ambrose nebo kresby Národního domu a žudru.

Ke stému výročí narození připravilo prostějovské muzeum Alžbětě Zelené reprezentativní výstavu.

„Představujeme zde výběr z rozsáhlého díla. Alžběta Zelená netvořila jen pro soukromou sféru, je i autorkou několika realizací ve veřejných prostorách, zejména v obřadních síních obecních úřadů, a dále grafických prací jako pamětních listů a novoročenek,“ řekla kurátorka výstavy Jitka Vybíralová Gajdošíková.

Díla si muzeum zapůjčilo zejména ze soukromých sbírek, a tak se na výstavě objeví obrazy a kresby, které běžně nejsou k vidění. Expozice bude doplněná o předměty, dokumenty a fotografie z jejího nevšedního života.

Alžběta Zelená zemřela v srpnu roku 2004 v Prostějově a je pohřbená v rodinném hrobě na zdejším židovském hřbitově. Nesčetněkrát v Prostějově vystavovala, naposledy v roce 2002 a v roce 2000 měla výstavy také v Anglii v Manchesteru a Leedsu. Umělecky ji ovlivnili hlavně Jan Bauch, Jan Zrzavý, Paul Cézanne a Marc Chagall.

Výstava obrazů Alžběty Zelené potrvá v prostějovském muzeu do začátku dubna, expozice o terezínském ghettu ve Špalíčku pak do začátku března.