Když posílali na konci 90. let hotovou učebnici dějepisu na ministerstvo školství ke schválení, historik Milan Hlavačka čekal, že ji zpátky dostanou s připomínkami od odborníka. Místo toho úředníci poslali učebnici k posouzení nejrůznějším zájmovým sdružením.
Na školách se učí sovětský výklad moderních dějin, varuje zpráva BIS |
„Z židovské obce žádali, aby bylo u jména Zikmunda Freuda připomenuto, že byl židovského původu. Z Muzea romské kultury si stěžovali, že se v učebnici o Romech nepíše, spory byly i s evangelíky o to, kolik lidí se přihlásilo po vyhlášení tolerančního patentu k protestantské církvi,“ vzpomínal s lehkou nadsázkou historik z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, jak tehdy vznikala jedna z nejoblíbenějších učebnic dějepisu na dnešních školách.
Svůj pohled nakonec vědci uhájili, tvrdí Hlavačka. „Byli jsme odpovědní jen sami sobě a svým znalostem,“ okomentoval už o něco vážněji, co se kolem schvalování učebnice dělo.
Proruský výklad dějin? Ani náhodou, shodl se Hlavačka s dalšími uznávanými historiky ve středu v Poslanecké sněmovně na semináři, který uspořádal předseda sněmovního školského výboru Václav Klaus ml. (ODS).
Historici a zároveň autoři učebnic dějepisu odpovídali poslancům. A to i na otázku k oné poznámce pod čarou z výroční zprávy Bezpečnostní informační služby, podle níž je výuka především moderních dějin a také národního obrození poplatná ruskému úhlu pohledu.
Nesmysl, míní i učitelé
Za pravdu Hlavačkovi dávají učitelé, kteří jeho a další učebnice dějepisu využívají ve svých hodinách. Třicet učitelů a ředitelů základních a středních škol po celém Česku odpovědělo na anketní otázku MF DNES. Ptali jsme se jich, zda i jim stejně jako Bezpečnostní informační službě (BIS) připadají učebnice dějepisu proruské.
Odpověď byla jednoznačná. S tím, že by současné české učebnice dějepisu byly proruské, nesouhlasí ani jeden z oslovených učitelů.
„Podle mne je to nafouknutá bublina. V dnešní době možná nejsou některé učebnice úplně aktuální, protože řada škol nemá peníze na jejich pravidelnou obměnu. Ale rozhodně není pravda, že by v nich byly nějaké proruské informace,“ vyjádřil se k dnes už proslavené poznámce pod čarou například ředitel základní školy v Chebu Pavel Černý.
Připadá vám, že jsou učebnice dějepisu příliš proruské, jak tvrdí BIS?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 28. února 2019. Anketa je uzavřena.
„Nic podobného jsem v nich nezaznamenala. A to si troufám tvrdit, že jsem v tomto směru značně citlivá, takže pokud by tam byla nějaká proruská interpretace historických událostí, pravděpodobně by mi to neuniklo,“ souhlasí učitelka dějepisu z Otaslavic Barbora Muliková.
„Na učebnicích, které při výuce dějepisu používáme, nevidím nic proruského. Z mého pohledu jsou vyvážené, velmi objektivní a bez jakéhokoli subjektivního zabarvení. Je už na učiteli, jak látku podá v hodině. Vyjádření BIS mě velmi překvapuje,“ přidává se Lenka Viktoříková, učitelka z Litovele.
20. století se nestíhá
Pokud někde vidí skutečný problém, není to ideologie, ale čas. „K moderním dějinám na spoustě základních škol ani nedostanou. Množství látky je tak velké, že řada učitelů dojde maximálně k druhé světové válce,“ říká učitelka ze základní školy v Ústí nad Labem, která si nepřála být jmenována.
Na tuto bolest výuky dějepisu upozornil na semináři v poslanecké sněmovně Petr Pánek, zakladatel webu modernidejiny.cz, ze kterého mnoho dějepisářů čerpá nápady pro výuku právě moderních dějin.
Příliš pravěku, málo novodobých dějin. Výuka dějepisu ve školách zamrzla |
Do určité míry za to podle Pánka mohou právě i současné učebnice, které počítají s tím, že se děti nejprve na základní škole a pak na škole střední dvakrát za sebou postupně propracují od pravěku až po moderní dobu.
Jenže pokud učitel dodržuje učebnicemi předepsaný „jízdní řád“, na moderní dějiny se v obou případech dostane (pokud vůbec) v době, kdy mají učitelé i jejich žáci jiné priority.
„Tak například na střední škole se mohou zhruba nyní dostat do 50. let. Za chvíli je tu ale maturita. Na základních školách se v posledním roce soustředí na přípravu k přijímacím zkouškám,“ vysvětluje jeden z důvodů, proč by se měl zrušit zavedený princip, podle kterého se na základní i střední škole s dějepisem začíná od počátků, tedy od pravěku.
Že by si některé pasáže školského dějepisu zasloužily zredukovat, na tom se s ním další přítomní historici shodli – kromě pravěku by proškrtali například i politické dějiny starověkého Řecka nebo Říma. Na tom, že je třeba začínat od Adama (v tomto případě od pravěku), ale trvají.
Učitelé o tom, zda jsou učebnice příliš proruské:
„Předpokládám, že otázka míří zejména na dějiny 19. a 20. století, kde je možné u různých historiků sledovat pestrou mozaiku vidění světa. Vyučující má mít nadhled, za prospěšné a potřebné považuji rozvoj kritického myšlení u žákyň a žáků a to lze podpořit prací s dobovými dokumenty. Potom nevadí, že takový dokument má nějaké ideologické zabarvení. A to by platilo i pro učebnice, kdyby se takové našly.“
„Poslední dva roky jsem učil dějepis a nedospěl jsem k závěru, že by učebnice měly nějaký proruský charakter. Problémem někdy může být, že na moderní dějiny po druhé světové válce už učitelům nezbývá při výuce tolik času, ale i to se snažíme odbourávat.“
„U výkladu událostí z druhé poloviny 20. století záleží na učiteli, každý látku překládá svým osobitým způsobem. Hodně záleží i na zkušenosti rodin žáků, ty se samozřejmě mohou velmi lišit, ale učebnice je psaná bez jakékoliv proruského zaujetí.“
„Aby byly proruské, je naprostý nesmysl. Učebnice píší historici, a ne politici nebo BIS. Přijde mi to směšné, divím se, že se tím vůbec někdo zabývá. Nikdy jsem se s tím nesetkala.
„V posledních několika letech pracuji ve výuce se třemi učebnicemi od různých nakladatelství. Ani v jedné jsem se nesetkala s pasážemi prorusky orientovanými. Nesetkala jsem se ani s jinými prorusky orientovanými učebními materiály.“
„Nezdá se mi, že jsou proruské. Jsou objektivní a sestavovali je odborníci.
„Když jsem tu informaci poprvé slyšel, dost mne překvapila. Já jsem se s tím tedy nesetkal. Navíc si myslím, že každý kantor učí podle svého nejlepšího svědomí a dokáže dějiny předkládat moderním způsobem. Učebnice jsou jen jednou z pomůcek při výuce a zdaleka ne zásadní.“ |
