Rukodělná výroba
Sedlář z Vysočiny vyrábí sedla pro westernové jezdce. Sám na koni nejezdí

Mezi řemeslníky, kteří letos získali titul Mistr tradiční rukodělné výroby Kraje Vysočině, je i sedlář Luděk Žákovský z Moravských Budějovice na Třebíčsku. Svoji dílnu otevíral téměř před 30 lety jako opravnu obuvi. Brzy se ale začal věnovat složitější práci včetně výroby westernových sedel, které dnes dodává i do zahraničí. Jeho sedla jsou určená amatérským jezdcům i profesionálům, kteří se věnují různým westernovým disciplínám. Žákovský zná sedla detailně, ale jen teoreticky. Jak řekl, sám na koních nejezdí.

S výrobou sedel začal Žákovský asi v roce 1995. V době bez internetu, kdy jen těžko hledal návody a postupy výroby specifických sedel, mu pomohla odborná literatura a speciální náčiní dovezené z Ameriky.

K návodům a nářadí z Ameriky se dostal přes ulomený podpatek, který spravil jedné americké návštěvnici Moravských Budějovic. Spřátelili se a později začali i obchodně spolupracovat. Vyráběl pro ni opasky na nářadí. "Dneska už si každý všechno objedná z Aliexpressu, ale v roce 1993 nebo 1994 to tak nebylo. Místo peněz mi někdy dovezli nářadí, raznice, které tady nebyly, ale hlavně knihy a příručky nebo videokazety s návody výroby," řekl Žákovský.

Výroba jednoho sedla trvá asi 14 dnů a v letech, kdy se soustředil pouze na výrobu sedel, jich Žákovský dokázal za rok vyrobit asi tři desítky. Dnes je výroba třetinová, protože vyrábí i další věci jako brašny, opasky, pouzdra na zbraně, nože nebo kulečníková tága.

Sedmapadesátiletý Žákovský se narodil ve Znojmě, od dětství ale žije v Moravských Budějovicích. Je absolventem třebíčské střední kožařské průmyslové školy. Živnostníkem je od roku 1991. Má za sebou zkušenosti z obuvnictví, sedlářství ale neznal a jen těžko hledal někoho, kdo by byl ochoten se o znalosti podělit. Pomohl mu až přítel Karel Kříž, který se vyučil sedlářem po druhé světové válce.

Pro občasné jezdectví mají jeho sedla v hodnotě desítek tisíc korun životnost i 20 let, u profesionálních jezdců je třeba jen dva roky. Dřevěná kostra sedel je potažená laminátem a v případě dodržování původních postupů nevyčiněnou kůží bez chlupů a mázdry. Tato kůže je schopná dokonale obepnout tvar kostry a po vysušení je tvrdá, takže kostru dobře chrání. Všechny kožené části jsou z hovězí kůže činěné tříslovinou. Najít dobré dodavatele je podle Žákovského ale složité. Kostry nakupuje u výrobce v Aši, kůže odebírá od obchodníků z Jaroměře a kovové části od amerických výrobců. Dřevěné třmeny mu dodává mimo jiné i Tomáš Venc z Chotěboře na Havlíčkobrodsku.

O krajském ocenění Žákovský s nadsázkou hovoří jako o ceně za výdrž. "Dneska už může dělat mistra každý, kdo vůbec něco dělá. Lidé se raději nechají někde zaměstnat, je to pohodlnější," řekl Žákovský.

Titul Mistr tradiční rukodělné výroby Kraje Vysočina letos získali také skláři František Kouřil ze Železných Horek na Havlíčkobrodsku a František Novák z Dobronína na Jihlavsku. Ocenění slavnostně převezmou na zámku v Třebíči 17. dubna.