„U pasteveckého psa není ani tak náročný jeho výcvik, jako spíše socializace,“ řekl iDNES.cz Tomáš Fajmon, předseda Klubu pracovních ovčáckých psů České republiky. Zvířata jednoduše musejí být na soužití se stádem zvyklá a musejí také respektovat chovatele jako svého pána.
To se ale nedá zajistit jednoduchým výcvikem. Klíčovou roli při sžívání se mladého štěněte se stádem hrají především feny, jejich matky.
U pasteveckých psů se toto chování dědí z generace na generaci. Linie tuzemských psů, kteří by na takový způsob života byli zvyklí ale v České republice chybí, hlídat ovce už neumějí.
Zmizeli vlci, nebylo nutné chovat psy
Vlci byli z české přírody vytlačeni na přelomu dvacátého století. Pro pastevce už tedy nebylo nutné nadále chovat psy, kteří by o stádo pečovali. Zvířata se stala spíše finanční zátěží a tak od této, dříve běžné praxe, nakonec majitelé stád upustili.
Pravidelný výskyt vlků začali přírodovědci znovu pozorovat na našem území od poloviny devadesátých let. Od té doby jejich počty postupně rostou. A s tím se objevil také staronový problém, jak ochránit stáda před těmito šelmami.
Podle Fajmona není problém, že by chyběla jednotlivá plemena vhodná pro výchovu na pastevecké psy.
Na tuto práci se hodí například Čuvač, Maremmansko-abruzzký pes, nebo Pyrenejský horský pes. Jako pastevecká zvířata ale sloužit také nebudou, pokud je jejich předchůdci nenaučí, jak se stádem žít. Nové generace se tak do České republiky musejí dovážet ze zemí, kde pastevectví probíhá ještě stále v tradiční podobě, typicky z Balkánského poloostrova a z Pyrenejí. Alternativou jsou nejrůznější ploty a elektrické ohradníky, ani ty ale nemají stoprocentní úspěšnost.
Pastevecký pes stojí desetitisíce
Sehnat pasteveckého psa není jednoduché. „Za určitých podmínek je možné pasteveckého psa přiřadit k jinému stádu,“ řekl Fajmon. Důležitou roli při tom hraje povaha psa ale také jeho věk. Pes by měl být starý maximálně tři roky. Na nové ovce si zvykne snadno, složitější je, aby přijal nového pána. Rozhodně se navíc nejedná o levnou záležitost. Pes může stát až dva tisíce eur, tedy víc jak padesát tisíc korun. Jeden pes je přitom potřeba na stádo o velikosti padesát až sto ovcí.
Na ochranu stáda je možná zažádat o speciální dotaci. „Je z ní možné financovat zdvojené ohrady, elektrické či zradidlové ohradníky, košáry na ochranu stáda v noci, nebo zakoupit vycvičeného psa pasteveckého plemene,“ uvedla za Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR tisková mluvčí, Karolína Šůlová.
Cena psa se nesmí vyhoupnout nad 65 tisíc korun, minimálně musí chovatel požádat o částku 100 tisíc korun. Z dotace se hradí maximálně 80 procent. Žádat o tyto peníze se tak vyplatí spíše větším chovatelům.
Svazu chovatelů ovcí a koz upozorňuje, že pes není univerzální řešení jako obrana před útoky vlků. „Chovatel musí mít podmínky, aby mohl na pastvině psa mít,“ řekl Vít Mareš, předseda svazu. Stáda jsou dnes chována často na místech, kde se běžně objevují turisté. Podle Mareše by bylo nebezpečné nechat tato stáda hlídat volně puštěnými psy.
Vlci způsobili za minulý rok škody za 661 000 korun. Chovatelé si stěžují, že část škod ale nárokovat nemůžou. Pokud třeba predátor odnese zvíře z pastviny, nemají škodu jak doložit. Další náklady jim vznikají kvůli mršinám, které na pastvinách po útoku zůstanou, a jejichž likvidaci musejí zaplatit.
