Například právě ozony jsou zdraví škodlivé podobně jako smog, který pravidelně v zimě trápí hlavně Moravskoslezský kraj. Přízemní ozon vzniká v létě a nemá svůj vlastní emisní zdroj.
„Bylo zajímavé, že se to teplo takhle rychle projevilo na ozonu. Teploty přes třicet byly i v minulých letech, ale nikdy to takhle rychle nevystoupalo. Tentokrát to šlo ruku v ruce,“ vysvětluje Václav Novák, vedoucí oddělení Informačních systémů kvality ovzduší ČHMÚ. „Není to jen problém, který by trápil nejteplejší kraje, ten problém byl průřezově republikou,“ dodává.
Celkově kvůli vysoké koncentraci přízemního ozonu vyhlásili 12 smogových situací v období mezi 4. červencem a 9. srpnem. Pro představu, předloni pouze dvě.Dnů, kdy rtuť na venkovních teploměrech přesáhla třicítku, bylo loni skutečně hodně. Rok 2018 byl tím nejteplejším od roku 1961, od nějž meteorologové data sbírají. „To v polovině krajů vytvořilo smogovou situaci v délce asi deset dnů. To je v případě ozonu extrémní,“ vypočítává Novák.
Přízemní ozon patří mezi dráždivé látky s negativním účinkem na oči, nosní sliznice a průdušky. Zvyšuje riziko astmatických záchvatů a způsobuje bolest hlavy. Tvoří se složitými chemickými reakcemi oxidů dusíku s těkavými organickými sloučeninami za horkých letních dnů a bezvětří. Jeho koncentrace na severní polokouli se za posledních 100 let ztrojnásobila.
Rychle s ním bojovat nelze. Dá se jen počkat, až se ochladí. „Pokud budou další roky teplé, můžeme očekávat to stejné,“ říká expert z ČHMÚ.
Teplota stoupla o 1,7 stupně Celsia
Průměrná teplota v loňském roce byla 9,6 stupně, což je o 1,7 stupně vyšší než průměrná teplota mezi lety 1981 až 2010. Devět měsíců z roku meteorologové hodnotí jako nadnormální až mimořádně nadnormální. Nejvíce se vymykal duben, který byl teplejší téměř o pět stupňů ve srovnání s normálem. Následoval květen, který měl odchylku 3,2 stupně Celsia.
Češi nejvíce poškozují životní prostředí elektrárnami a chovem prasat |
Zatímco teploty byly nadnormální, srážkově byl předchozí rok silně podnormální. Napršelo a nasněžilo jen 76 procent dlouhodobého normálu. Za posledních šest desetiletí pršelo nejméně v roce 2003. Tehdy ale ještě nebyla zem vyprahlá několikaletým nedostatkem srážek.
Proto odborníci považují rok 2018 za výrazně problematičtější. „Od roku 2015 nám chybí na řadě míst více než 500 milimetrů srážek. To je, jako kdyby vám tři čtvrtě roku nepršelo,“ řekl před časem MF DNES klimatolog z projektu Intersucho Pavel Zahradníček.
Nejméně deštivý listopad a vysoké teploty
Nejextrémnější byl loni listopad, kdy spadla jen zhruba třetina obvyklého množství srážek. Situace nebyla o moc lepší ani v dubnu, červenci a srpnu. „Nadnormální úhrn srážek byl zaznamenán pouze v prosinci, kdy spadlo 140 procent srážkového normálu,“ uvádí ČHMÚ ve výroční zprávě.
Aby letošní sníh nahradil chybějící srážky za posledních několik let, muselo by být většinu zimy bílo, s čímž se podle dlouhodobější předpovědi meteorologů nepočítalo.
„Tři metry sněhu na horách vytváří šálivou představu, že problém se suchem je vyřešen,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec. Na horách sice stále leží dvě miliardy metrů krychlových sněhu, což by dokázalo zaplnit tři prázdné Orlické přehrady, ale odborníci mají jasno. Ani jedna z nejbohatších zim na sníh nestihla doplnit zásoby vody ve vyprahlém Česku. „Na třetině území jsou podzemní vody ve stavu sucha a některé obce jsou stále zásobovány z cisteren,“ dodává Brabec.
Pro doplnění zásob vody je potřeba sníh v podhůří
Meteorologové neradi spekulují, a tak o tom, jaký bude letošní rok, se lze jen dohadovat. Sníh ale leží na „špatném“ místě, na horách. Pro podzemní vody jsou nejdůležitější polohy v podhůří, pod 700 metrů nad mořem. V nich se rozhoduje, jestli bude v létě v Česku dost vody.
Suchu mají zabránit malé rybníky, jejich budování bude jednodušší |
„Pro doplnění zásob je samozřejmě nejdůležitější sněhová pokrývka v nižších a středních polohách, kde bohužel sněhu již příliš není,“ potvrzuje hydrolog Šimon Bercha z Českého hydrometeorologického ústavu. Nejlépe jsou na tom s vodou jižní Čechy a část Vysočiny, naopak stále podnormální stav podzemních vod panuje v Polabí, Poohří a na jižní Moravě.
„Pro tyto oblasti budou zásadní jarní dešťové srážky, které mohou stavu podzemních vod pomoci. Pokud ale bude úhrn těchto srážek průměrný či podprůměrný, nebude zlepšení stavu podzemních vod nijak výrazné a lze opět předpokládat, že sucho bude pokračovat nadále i v roce 2019,“ vysvětluje Martin Zrzavecký z oddělení podzemních vod ČHMÚ.
Důležitým faktorem v boji se suchem bude příchod jara. Pokud bude letošní jaro extrémně teplé jako loni, bude takový pravděpodobně i celý rok. Naopak chladné jaro a pomalé tání může svědčit o tom, že nás čeká průměrný rok.
