Reklama:
Skladem opět všechny příchutě!
100 % Whey Protein v akci 1+1
Náš nejprodávanější protein. Více zde.

Legendy kulturistiky a jejich tréninkové programy (IX.) - Steve Reeves

Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Trénink

Legendy kulturistiky
a jejich tréninkové programy (I.)
- John Grimek
Legendy kulturistiky
a jejich tréninkové programy (II.)
- Reg Park
Legendy kulturistiky
a jejich tréninkové programy (III.) - Serge Nubret
Legendy kulturistiky
a jejich tréninkové programy (IV.) - Bill Pearl
Legendy kulturistiky
a jejich tréninkové programy (V.) - Boyer Coe
Legendy kulturistiky
a jejich tréninkové programy (VI.) - Sergio Oliva
Legendy kulturistiky
a jejich tréninkové programy (VII.) - mladý Arnold Schwarzenegger
Legendy kulturistiky
a jejich tréninkové programy (VIII.) - Frank Zane
Psal se rok 1966 nebo 1967, to si přesně nepamatuji, ale co se mi vrylo zcela nesmazatelně do paměti, byly postavy dvou úžasných chlapíků, na které jsme zírali s otevřenými ústy (řečeno slušně) v potemnělém hledišti královéhradeckého kina. Jejich jména jsme neznali, ale sál jsme opouštěli s jedinou myšlenkou - chceme vypadat jako oni! Tím jsem se i já zařadil mezi milióny nadšenců na celém světě, kterým filmy se Stevem Reevesem změnily život.

Jak jste asi již uhodli, jednalo se o filmová dvojčata Romula a Rema, z nichž Romulus, ztělesňovaný Stevem Reevesem, se stal dle antické báje zakladatelem věčného města mezi sedmi pahorky - Říma, přičemž jeho mytologicky méně úspěšného bratra ztělesňoval další kulturista, byť nikdy nezávodící, Gordon Scott. Zatímco ten se nijak zvlášť nevymykal z celé řady filmových představitelů v šedesátých letech v Evropě velmi oblíbeného žánru "meče a sandálů", tedy filmů především z antické mytologie, tak Reeves vyčníval nad těmi ostatními nejenom naprosto ojedinělým fyzickým zjevem evokujícím antické polobohy či mytologické hrdiny, které ztělesňoval, ale i krásnými rysy obličeje a poměrně slušnými hereckými schopnostmi.

Romulus a Remus byl jedním z patnácti filmů (jestli dobře počítám), ve kterých hrál hlavní roli, ale jediným, který byl vybrán do naší distribuce a stal se z něho filmový hit hlavně letních kin. Výpravný širokoúhlý historický velkofilm (alespoň na tehdejší dobu) byl na plátnech našich kin velmi řídkým jevem. Není se co divit, protože fenomén supermanství a individualismu odporoval stranické ideologii, ve které "dějiny tvoří masy a jedinec neznamená nic". Stal se tedy malý zázrak, který můžeme asi přičítat již postupně se uvolňující atmosféře stále svobodnější umělecké tvorby blížícího se pražského jara.

Pokud pomineme několik menších roli v padesátých letech, tak jeho hvězdná chvíle nastala v momentě, kdy se hledal hlavní představitel filmu Herkules. Měl štěstí, že si ho všimla v jedné z vedlejších rolí muzikálu Athéna dcera režiséra tohoto filmu a její slova "tati, objevila jsem Tvého Herkula" stála na počátku jeho skvělé filmové kariéry. Herkules, který se natáčel v Itálii (ostatně jako téměř všechny filmy tohoto žánru), se stal obrovským hitem roku 1958, a tak není divu, že do dvou let se objevilo další pokračování opět s Reevesem v titulní roli. Jeho hvězda na filmovém plátně neustále stoupala, v roce 1959 byl vyhlášen největší kasovní hvězdou a v desetiletí v letech 1958 až 1968 ztělesňoval nejenom Herkula, ale i Aenea v Trojské válce, slavného piráta Morgana ve stejnojmenném filmu, maratónského běžce Feidipida v Bitvě o Marathon, slavného Sandokana ve dvou pokračováních a tak bych mohl pokračovat dále. Svou filmovou kariéru ukončil žánrem pro něho atypickým - westernem, kterým si splnil svůj sen, protože byl milovník westernů a obdivoval filmové kovboje. Jeho zápis do filmové historie mohl být mnohem delší a také mnohem výraznější, vždyť na vrcholu popularity mu Sergio Leone nabízel hlavní roli v prvním z jeho slavných spaghetti westernů O hrst dolarů. Když ji nepřijal (měl pochybnosti o jeho realizaci i jinou představu o finančním ohodnocení), tak tuto roli obdržel začínající Clint Eastwood… Sám Steve to později trochu sebekriticky okomentoval slovy: "Já bych to stejně tak dobře nezahrál." Odmítl ovšem i nabídku na jednu z nejznámějších akčních rolí v celé historii - Jamese Bonda, a tak se opět, již podruhé stal nepřímým a nechtěným původcem zrodu filmové hvězdy, tehdy neznámého Seana Conneryho. Koneckonců i ten se postavil na kulturistické pódium na soutěži Mr. Universe (ovšem až v roce 1953), i když bez srovnatelného úspěchu s Reevesem. Natáčení filmů ho stále méně bavilo a k ukončení kariéry přispělo i vleklé zranění ramene, které utrpěl při natáčení Posledních dnů Pompejí a které mu znemožňovalo i kvalitní trénink. Poté se usadil na svém ranči v Oregonu, kde choval koně, protože byl i vynikající jezdec, vytvořil kondiční styl chůze power walking a občas se objevil jako celebrita na kulturistických soutěžích. Jeho smrt v roce 2000 zarmoutila milióny fanoušků s vědomím, že Steve Reeves byl a zůstane pouze jeden…

Menší exkurs do jeho filmové kariéry je připomenutím skutečnosti, že právě díky ní dosáhla kulturistika celosvětové popularity a měla zásadní vliv i na naše průkopníky, včetně toho nejznámějšího - Juraje Višného, ale i na generaci jejich následovníků.

Námětem tohoto článku je ovšem pohled na jeho trénink. I v tomto směru byl Reeves rovněž výjimečný, protože na rozdíl od svých předchůdců, ale i současníků, neměl žádný vztah ke vzpírání, silové výkony ho celkem nezajímaly, což ovšem neznamená, že nedisponoval velkou silou. Tu demonstroval například tím, že se předklonil, rozpažil a uchopil velkou činku vážící 180 kg pouze prsty za okraj kotoučů a provedl takto mrtvý tah (je to i fotograficky zdokumentováno), popřípadě uchopil pouze stiskem zubů za opasek slavného kulturistu George Eifermana a vyzvedl ho nad hlavu. Ovšem silácké kousky nebyly jeho prioritou a on se soustředil zcela výlučně na budování symetrické a absolutně vyvážené postavy. Na rozdíl od řady jiných kulturistů si pravidelně přeměřoval objemy svalů, protože jeho cílem a snahou bylo dosažení a aplikace antických ideálů na svoji postavu. V antice totiž platilo v sochařství zlaté pravidlo, že obvod krku, nadloktí a lýtek musí být totožný. Když začal Steve v šestnácti letech cvičit, tak se tomuto ideálu ještě nepřibližoval. Například obvod jeho paží byl sotva 34 cm, ale lýtek (ta měl dobře rozvinutá díky cyklistice) 42 cm. S ohledem na tuto skutečnost prostě lýtka prakticky necvičil až do doby, kdy obvod paží nedosáhl rovněž 42 cm, a poté již rozvíjel parametry své postavy tak, aby nikdy žádná partie nepředčila ty ostatní.

Dalším nepřehlédnutelným atributem jeho postavy byl maximálně štíhlý pás a jako první ze všech jeho současníků udivoval opravdu výrazným "V" tvarem zad a šíří ramen. Steve se snažil v rámci rozvoje svalových objemů zároveň svaly tvarovat, a proto nikdy nepoužíval jakékoli cheatingové techniky nebo švihy s činkami za účelem zvládnutí co nejvyšší zátěže. Všechny cviky prováděl pomalu a kontrolovaně, a jak sám říkal: "Nepracuji nikdy s takovou vahou, abych daný cvik neprováděl opravdu přesně. To ovšem neznamená, že se nesnažím cvičit s nejvyšší možnou zátěží, se kterou udělám maximum opakování s nejvyšším úsilím, ale všechna opakování musí být perfektní a plynule provedená." Dokonalými proporcemi nadchl i samotného Arnolda a k tomu se pojí i historka z jejich prvního setkání při příležitosti oslavy 65. narozenin slavného průkopníka kulturistiky Jacka LaLanneho. Jak popisuje Reeves v rozhovoru z roku 1994, Arnold k němu přistoupil, aby mu vyjádřil svůj obdiv slovy: "Steve, ty jsi mi byl vždy velkým vzorem." Ovšem odpověď Reevese nebyla nijak lichotivá: "Arnolde, nepovídej mi nesmysly, četl jsem tvoji knihu a vím, že tvým idolem byl Reg Park." Arnold ovšem neztratil duchapřítomnost a odpověděl diplomaticky: "No, ano, ale jen proto, že jsem věděl, že nikdy nemohu vypadat jako ty!"

Procvičení všech svalů celého těla v jedné tréninkové jednotce (dnes by se řeklo fullbody) byl postup, který používal po většinu času své kulturistické kariéry - tyto tréninkové programy mu totiž přinášely největší efekt, a tak nebyl důvod, proč tyto postupy nějak zásadně měnit. Ovšem v době, kdy již začaly nabývat na oblibě split tréninky, tedy rozdělení svalových partií do více tréninkových dnů, již jeho postupy nesloužily jako vzor pro většinu kulturistů. Když tedy byly citovány jeho výroky, že člověk má trénovat svaly celého těla seshora dolů, tedy začít trénink rameny a končit lýtky, protože to odpovídá přirozenému toku krve, tak byl jeho tréninkový program kritizován jako nesmyslný. To bylo ovšem ukvapené a povrchní hodnocení.

Samotný Reeves popisoval svůj trénink takto: "Po důkladném rozcvičení začínám trénink procvičením předních deltů, a když začnu rameny, tak na to logicky navazuji prsními svaly. Zatímco procvičuji prsa, tak zároveň spolupracují i tricepsy, a protože se krev již hromadí v této oblasti s ohledem na napumpování svalů, tak je nejlépe poté zatížit latissimy, přičemž jsou zapojovány nutně i bicepsy. Proto následuje jejich procvičování. Trénink horní části těla je zakončen tricepsy. Pořadí je tedy ramena, prsa, záda, biceps a triceps. Nemá žádný smysl zatížit ramena a poté přejít třeba na lýtka a honit krev do vzdálené svalové partie." Tento sled cviků je opravdu smysluplný, ale to neznamená, že je to jediné správné pořadí. Řada kulturistů při procvičování celého těla volí pořadí cviků dle velikosti svalových partií, prostě ty velké zařazuje na začátek tréninku a končí trénink těmi malými. Konkrétně se v tomto případě začíná svalstvem nohou, pokračuje zády, prsními svaly, rameny a končí se tréninkem paží. Nic proti tomu, ale Reeves věděl, co dělá, protože svaly jeho horní poloviny těla zdaleka nedosahovaly objemů a kvalit nohou. A to díky jeho vášni pro cyklistiku. Tedy logicky preferoval svaly horní poloviny těla, aby je důkladně procvičil v době, kdy má nejvíce energie.

Po několika letech dospěl ke svému oblíbenému programu, který je uveden na závěr článku. Ten mu přinášel nejlepší výsledky a nejvíce se mu osvědčil. To ovšem neznamená, že by se od něho dost často významně neodchyloval. Byl si vědom skutečnosti, že je třeba čas od času provádět změny, aby si svaly nezvykly na stále stejné postupy a typ zatížení. Například varioval počty opakování tak, že v pondělí zařazoval 5 až 7 opakování, ve středu 8 až 12 opakování (to byl jeho nejoblíbenější rozsah) a v pátek se zaměřil na 12 až 15 opakování. Další variantou, která jeho tréninku přinášela pestrost, byla volba jednoho jediného cviku na svalovou partii, ale zato v 10 sériích… Přesto, že jsem napsal, že Reeves se o rozvoj síly nijak nezajímal a byla pro něho pouze vedlejším produktem jeho tréninku, tak určitě není bez zajímavosti, že byl schopen provádět tlaky na šikmé lavici pod úhlem 60 stupňů s 55kg jednoručkami, a to právě těch 10 sérií po 10 opakováních, prostě měl vrozené dispozice k nárůstu síly. Možná, že bychom jeho tréninkové postupy mohli označit jako systém "minimax", protože s minimálním objemem tréninku dosahoval maximálních výsledků, vždyť při tréninku třikrát týdně získal v krátkém období 4 - 5 let téměř všechny myslitelné tituly. Protože se jednalo stále ještě o pionýrské období našeho sportu, tak i on přispěl k rozšíření rejstříků cviků - jako první prováděl tlaky na šikmé lavici s velkou činkou a s jednoručkami a značně přispěl k rozšíření cviků s kladkami. Trénoval opravdu tvrdě a zcela koncentrovaně, jak popisují jeho spolucvičenci, ale i renomovaní kulturisté jako John Grimek. Před soutěží Mr. Universe NABBA 1950 začal svoji přípravu v ne příliš dobré formě a nikdo nevěřil, že by mohl vůbec uspět, natož zvítězit. Steve se dokázal týden po týdnu viditelně zlepšovat, a to právě díky enormní intenzitě, kdy si neodpustil jedno jediné opakování, které byl schopen provést, a nejen to, když již nemohl, tak s pomocí sparingpartnera provedl ještě minimálně jedno opakování. Tím se stal jedním z prvních, kdo zařazoval intenzivní opakování.

Ovšem Reeves si jako první kulturista uvědomoval také význam stravy při budování postavy. Jako první šampión přistupoval ke stravě opravdu uvědoměle, preferoval příjem opravdu nízkotučné stravy a dbal na dostatečný příjem bílkovin. Dá se říci, že byl až fanatikem zdravého životního stylu.

Standardní tréninkový program Steva Reevese
cvik série opakování
tlaky s velkou činkou za hlavou 3 8 - 12
upažování ve stoji 3 8 - 12
bench-press 3 8 - 12
upažování na rovné lavici 3 8 - 12
stahování kladky širokým úchopem 3 8 - 12
přítahy velké činky v předklonu 3 8 - 12
pullovery 3 8 - 12
bicepsové zdvihy s velkou činkou ve stoji 3 8 - 12
bicepsové zdvihy vsedě s opřením o šikmou lavici 3 8 - 12
kliky na bradlech 3 8 - 12
francouzské tlaky vleže 3 8 - 12
hacken dřepy s činkou 3 8 - 12
dřepy s činkou vpředu 3 8 - 12
výpony ve stoji 3 8 - 12

Tento program celého těla cvičil Reeves třikrát týdně, ale postačuje i dvakrát.

Oblíbený tréninkový program Steva Reevese
cvik série opakování
tlaky s velkou činkou ve stoji 3 8 - 12
upažování ve stoji 3 8 - 12
tlaky s jednoručkami na šikmé lavici 3 8 - 12
upažování na šikmé lavici 3 8 - 12
shyby 3 8 - 12
přítahy spodní kladky vsedě 3 8 - 12
bicepsové zdvihy vsedě s jednoručkami na šikmé lavici 6 8 - 12
kliky na bradlech 3 8 - 12
tricepsové stahování horní kladky ve stoji 3 8 - 12
hacken dřepy s velkou činkou 3 8 - 12
dřepy vpředu 3 8 - 12
výpony ve stoji 2 8 - 12




Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:
Víte, že...
...poslední objednávka v obchodě
Ronnie.cz byla před 131 sekundami?
NOVÉ PŘÍSPĚVKY ČTENÁŘŮmagazínJosef Květoň - trénink prsou a ramen...
havlic (14:43) • ...no ono to ještě vyleze!bude mě zajímat srovnání s Milanem Šádkem ty 2-3 týdny před s...
magazínSedmdesátiny Jana Smejkala: Můj život...
mirous (13:10) • Super článek! Takového čtení by mělo být víc. Miluji tyto retro pohledy do minulosti ku...
magazínMistrovství Čech dorostu a juniorů 20...
Amanda (09:01) • Prima fotky. Těším se na ty soutěžní. *79*
magazínMistrovství Čech dorostu a juniorů 20...
Ondra Hájek (19:57) • Soutěže v Kutné Hoře nemůžou zklamat, tenhle tým pořadatelů to má fakt zmáknutý. Co je...
magazínLuis Rodriguez po Arnold Classic vymě...
maxpoint97 (23:38) • Za mě rozhodně Justin neměl špatnou formu, ten zakopanej pes je jinde *1* Buď se na...



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2024 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2024 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu zakázáno.
MAGAZÍN OBCHOD AKADEMIE
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie