Doporučení České školní inspekce na přijímání žáků ke střednímu vzdělávání

1. OPTIMALIZOVAT OBOROVOU NABÍDKU V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH

Z řady dostupných dat a informací, včetně dlouhodobých zjištění České školní inspekce, vyplývá nevhodnost struktury a nabídky středoškolských maturitních i nematuritních oborů v některých krajích. Nejen vazba na trh práce, ale i adekvátní poměr mezi nabídkou a poptávkou po studiu v jednotlivých oborech má potenciál situaci s distribucí uchazečů do maturitních či nematuritních oborů zlepšit. S tím souvisí i skutečnost, že školský zákon zcela benevolentně umožňuje pohyb žáků mezi školami a obory. Není pochyb o tom, že v obecné rovině je to třeba, ale současně by zpřesnění podmínek, za kterých lze školu či obor změnit, transparentnosti distribuce žáků prospělo. Na místě by tedy bylo taxativně stanovit, v jakých situacích a za jakých podmínek je možné obory vzdělání během studia měnit.

2. ZMĚNIT OBSAH PŘIJÍMACÍCH ZKOUŠEK A OVĚŘOVAT STUDIJNÍ POTENCIÁL A DOSAŽENOU ÚROVEŇ VE ČTENÁŘSKÉ A MATEMATICKÉ GRAMOTNOSTI

Koncept ověřování obecných studijních předpokladů doplněný o ověření dosažené úrovně ve vybraných gramotnostech, tedy zejména čtenářské a matematické, má potenciál identifikovat uchazeče s předpoklady k úspěšnému zvládnutí studia mnohem lépe. Tím, že sleduje dovednosti jen omezeně zlepšitelné nácvikem (na rozdíl od předmětových znalostí), činí výsledek zkoušky mnohem méně závislým na vnějších faktorech (např. socioekonomické faktory, finanční zázemí rodičů, kteří platí dětem přípravu na přijímací zkoušky apod.). Účinnost testu obecných studijních předpokladů by pak ještě posílilo stanovení minimální váhy, kterou výsledek testu musí mít v celkovém výsledku přijímací zkoušky.

3. ZVÁŽIT ZAVEDENÍ TZV. ZKOUŠKY NANEČISTO NA ZŠ A PRŮBĚŽNÉHO OVĚŘENÍ ZNALOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V POLOVINĚ STŘEDOŠKOLSKÉHO STUDIA

Výše uvedené doporučení ověřovat při přijímací zkoušce do maturitních oborů středních škol studijní předpoklady žáků a také dosaženou úroveň ve čtenářské a matematické gramotnosti je možné vhodně doprovodit indikativním testem obecných studijních předpokladů konaným na základních školách v 7. ročníku, který by žákům naznačil šance na přijetí v jednotlivých maturitních i nematuritních oborech středoškolského studia. To vše pak s posílením složky kariérového poradenství, které by mělo žáky i jejich rodiče podrobně informovat o vhodnosti dalšího studia (maturitního či nematuritního) i rizicích volby oborů, na nichž by žáci s ohledem na výsledek tzv. zkoušky nanečisto mohli mít následně studijní problémy (tak, aby za každou cenu neusilovali pouze o maturitní obory). Uvažovat lze také o zavedení ověřovacího testu pro žáky 2. ročníku maturitních oborů středních škol, který informuje jednotlivé aktéry o aktuální míře naplnění vybraných očekávaných výstupů dle příslušných rámcových vzdělávacích programů a také o šancích na úspěch u maturitní zkoušky, s tím, že jednou z možností by byla také včasná změna vzdělávací dráhy žáka.