Špína či saze? „Sněžné blechy“ chvostoskoci pochodují sněhem!
Připomínají smetí, popel, mák či kmín. Na dálku působí jako černé šmouhy, které můžete s příchodem jara vidět na tajícím sněhu třeba teď v Krkonoších. Při bližším zkoumání ale zjistíte, že jde o maličké tvorečky. Jmenovitě o druh chvostoskoků, někdy také přezdívané jako „sněžné blechy“.
V těchto dnech vytvářejí několikamilimetroví na sněhu aktivní chvostoskoci obří shluky na tající pokrývce poblíž krkonošských lesů. V nich se vyskytují na povrchu mechu a lišejníků a ve svrchních vrstvách půdy, kde se živí bakteriemi a řasami. Právě na přelomu zimy a jara se začínají rozšiřovat, stěhovat se a obsazovat nové oblasti.
Vezou se sněhem
„Právě při oblevě chvostoskoci využívají toho, že se sníh mění na tekoucí vodu a oni do ní po statisících naskakují a nechávají se přepravovat o kus dál za novým zdrojem potravy,“ vysvětluje Jakub Kašpar ze Správy Krkonošského národního parku. „Bez sněhu by tu cestu absolvovat nemohli, protože by jim hrozilo, že by vyschli,“ dodal.
Zadeček se skákací vidličkou
Chvostoskoci patří mezi členovce, konkrétně do skupiny hmyzu. Kromě těch pohybujících se na sněhu, dále známe přes 2700 druhů s různým zbarvením těla. To se skládá z hlavy s tykadly a párem složených očí, hrudi se třemi páry končentin a zadečku s vidličkou, díky níž mohou skákat. To ale dělají spíše při úniku před nebezpečím. Obvykle lezou.
„Výjimkou jsou právě chvostoskoci, kteří skákání využívají aktivně při migraci po sněhu. Pomocí tohoto způsobu pohybu mohou za hodinu urazit až tři metry,“ uvedl zoolog Jan Materna. Během svého putování se tito tvorečkové orientují pomocí zraku a odborníci předpokládají, že i pomocí slunce.
skákací vydlička tak to se povedlo, vrať se do školy de...bile