Odsoudil jsem dvojici na několik měsíců, pachatelem byl ale jen jeden, přiznává soudce justiční omyl
Případ Michala Šnajdra, který byl nespravedlivě odsouzen za únos k deseti letům vězení, poukázal na problém justičních omylů. Jak k nim může vůbec dojít, se Radiožurnál ptal viceprezidenta Soudcovské unie Petra Černého, soudce v Českých Budějovicích. Ten v rozhovoru přiznal, že sám jeden justiční omyl způsobil.
Ministerstvo spravedlnosti statistiku justičních omylů nevede, ale stejně jako Soudcovská unie odhaduje, že jde maximálně o jednotky případů ročně. Jak k takovým omylům může dojít?
Je zapotřebí říct, kdy jde podle mého přesvědčení o justiční omyl. Je to tehdy, jestliže je celé řízení provedeno v souladu s trestním řádem, tedy se zákonem, a přesto dojde k odsouzení nevinného. Cokoli jiného považuji za justiční zločin, a ne za justiční omyl.
Kde se tedy stane chyba?
Chyba může být v podstatě v lecčems, například ve formě, v jaké jsou předkládány důkazy, a podobně. Mohu hovořit o své vlastní zkušenosti, kdy jsem se před dvaceti lety dopustil justičního omylu.
Odsoudil jsem dva muže na několik měsíců, pachatelem byl ale jen jeden, přiznává soudce Petr Černý justiční omyl
Odsoudil jsem dva pachatele, kdy každý měl za sebou více než dvacet odsouzení za majetkovou trestnou činnost. Byli chyceni sto metrů od napadeného objektu a s nářadím v autě. Odsoudil jsem je od stolu trestním příkazem k nepodmíněným trestům. Šlo o několik měsíců.
Nakonec se ukázalo, že to nebyli dva pachatelé, ale jen jeden, a ten druhý se toho vůbec nezúčastnil.
Na první pohled může něco vypadat jako zcela jasná, jednoznačná záležitost, ale skutečnost je pak jiná.
K justičním omylům data chybí. Za nezákonnou vazbu či stíhání stát loni vyplatil 77 milionů
Číst článek
Na základě čeho se tehdy přišlo na to, že to ve vašem případu byl justiční omyl? Byla to iniciativa těch, kteří byli odsouzeni?
Ano. Došlo k omylu i v tom, že trestní příkaz je odsouzení bez jednání, bez hlavního líčení. Bylo doručeno a pánové si nepodali odpor proti trestnímu příkazu, tedy odvolání, a nastoupili výkon trestu.
Teprve poté podali návrh na obnovu řízení a uvedli další důkazy, které ve finále vedly k tomu, že jsem povolil obnovu řízení.
Rozhodl jsem o tom, že odsouzen byl jenom jeden z nich a ten druhý byl zproštěn obžaloby. Takže ano, objevilo se to z iniciativy odsouzených.
Soudce může být za justiční omyl i potrestán. Za jakých podmínek se to děje? A jaký trest mu konkrétně hrozí?
Justiční omyl. Soud poslal muže na deset let za mříže, on zatím vypátral jiného pachatele
Číst článek
Pokud hovoříme o justičním omylu, jak jsem o něm mluvil já, to znamená, že je vše provedeno v souladu se zákonem, ale přesto dojde k odsouzení nevinného, tak k potrestání soudce nedojde.
Stejně jako nedošlo ani u mě, protože jsem postupoval v souladu s trestním právem, ale okolnosti, které tam byly, byly jaksi jiné povahy. Neodhalil jsem to, ale neudělal jsem to ze zlé vůle.
Pokud mluvíme o tom, co jste označil za justiční zločin, jaké tam jsou tresty?
Tresty tam mohou být až dvanáct let odnětí svobody za zneužití pravomoci úřední osoby.
Kromě toho mohou být i jiné trestné činy, které si dovedeme představit, v podobě třeba účasti na zločinném spolčení a podobně. Pak se můžeme dostávat do poměrně vysokých trestních sazeb.
Případ Michala Šnajdra
- Michal Šnajdr byl podle zjištění Radiožurnálu odsouzen na deset let za únos Zuzany V. Do vězení nastupoval v době, kdy jeho dcera onemocněla rakovinou. Po roce a dvou měsících ho soud pustil z vězení. Kriminalisté obvinili jiné pachatele. Na jejich stopu policii navedli Šnajdr a jeho advokát. Indicie našli přímo v policejním spise.
- Šnajdra kdysi obvinili zlínští kriminalisté. Na vyšetřování se podílel také policista Jan Ovčáček. Tedy muž, proti kterému Šnajdr podle zjištění Radiožurnálu v minulosti svědčil kvůli údajnému vynášení policejních informací.
- Policejní prezident Jan Švejdar nyní nařídil kontrolu ve zlínské policii, která Šnajdrův případ vyšetřovala.
