Spolana Neratovice a pak hned Kronospan. Jihlavský dřevozpracující podnik byl v roce 2017 druhým největším znečišťovatelem životního prostředí z hlediska emisí rakovinotvorných a mutagenních látek. To alespoň říká žebříček, který na základě dat Integrovaného registru znečišťování sestavila ekologická organizace Arnika.
Vedení jihlavského závodu však s těmito závěry nesouhlasí. Konkrétně na produkci karcinogenního formaldehydu se podle něj daleko více podílí doprava a pak lokální topeniště, jako jsou například domácí kotle na tuhá paliva.
Vychází přitom ze závěrů studie, kterou na začátku letošního roku zpracoval někdejší ředitel Zdravotního ústavu v Brně Bohumil Pokorný. Jako vstupní data použil rozptylovou studii brněnského Jakuba Bucka.
„Tato studie prokázala, že z celkového zatížení formaldehydem v Jihlavě a jejím okolí přináší Kronospan pouhých 3,5 procenta. Největším znečišťovatelem je doprava, která zatěžuje ovzduší zhruba 83 procenty. A pak jsou to lokální topeniště, která mají na svědomí necelých 14 procent zatížení ovzduší,“ prohlásila jednatelka společnosti Sylva Krechlerová.
Zároveň dodala, že za poslední čtyři roky se firmě podařilo snížit produkci formaldehydu o šedesát procent. V letech 2009 a 2015 podnik instaloval filtrační systémy celkem za 1,2 miliardy korun.
Problém Kronospanu je, že se nachází uvnitř města, tvrdí Arnika
Expert Arniky Milan Havel pro ČTK řekl, že hlavním problémem Kronospanu je to, že funguje uprostřed města.
Arnikou sestavované žebříčky jsou podle něj objektivní. Připustil, že jejich slabostí je to, že v nich není zhodnocena účinnost jednotlivých škodlivin z hlediska jejich objemu. „Nejsou k tomu dostupná data,“ uvedl.
Data, která jihlavská firma nyní prezentovala, nezpochybnil ani ředitel havlíčkobrodského pracoviště České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Jan Panský. „Těm číslům nemám důvod nevěřit. Topeniště a doprava jsou skutečně významným problémem. Do naší kompetence však spadají jen ta tři procenta, která přináleží Kronospanu,“ pronesl Panský.
Podle jeho slov však má svou váhu i žebříček sestavený Arnikou. Ta v něm uvedla, že v roce 2017 vypustila společnost Kronospan 9,44 tuny rakovinotvorných nebo potenciálně rakovinotvorných látek.
„Jsou to verifikovaná (ověřená, pozn. red.) data. Všechna zařízení, která ve zmíněné firmě jsou, však limity bez problému plní. Ale když se to posčítá, dostáváme se na ta velká čísla,“ dodal Panský.
Studie, z níž vedení Kronospanu vychází, se zároveň pokusila zhodnotit dopady formaldehydu vycházejícího z tohoto závodu, na zdraví lidí. Její autor Bohumil Pokorný tvrdí, že i při celoživotním působení je riziko zanedbatelné.
„Když to přepočítáme, aby zemřel jeden obyvatel předčasně, musela by mít jihlavská aglomerace nikoliv 58 tisíc obyvatel, ale dva miliony,“ uvedl jeden ze statistických výpočtů studie.
Ovzduší na Jihlavsku je naplněno arzenem, kadmiem a niklem
Podle jejího spoluautora Jakuba Bucka se lidé běžně vystavují větším koncentracím formaldehydu, než jsou ty, které mohou načerpat venku.
„Vnější ovzduší je jedna věc. Ale když si ve vnitřním prostředí zatopím a budu spalovat uhlí nebo dříví neefektivním způsobem nebo když budu kouřit cigarety, budu dostávat řádově vyšší dávky než to, co vypouští Kronospan nebo doprava,“ sdělil Bucek.
Jihlava se v republikovém porovnání řadí mezi lokality s čistým ovzduším. To potvrdil Jiří Kos z krajské hygienické stanice. „Ono to sice vypadá, že je Jihlava promořená formaldehydem, ale tak to není. Navíc důležitější než emise je imise - tedy to, co dýcháme, co se k nám dostane. A ty hodnoty jsou samozřejmě jiné podle toho, jak daleko jste od zdroje nebo jaké jsou klimatické podmínky,“ uvedl.
Zároveň však upozornil na jiná rizika, kterým jsou v souvislosti s ovzduším obyvatelé Jihlavy vystaveni.
Patří mezi ně prachové částice nebo příliš vysoké hodnoty těžkých kovů, jako jsou například arzen nebo nikl. Na to už upozorňovaly výsledky vyhodnocení kvality ovzduší v průmyslově zóně z roku 2009.
„Imisní kapacita jihlavského ovzduší je už naplněna pro kovy arzen, kadmium a nikl. Obsah těchto kovů v ovzduší byl už v té době na hranici rizika pro malé děti. A je to deset let dozadu a nic se tady nezměnilo,“ pronesl Kos.
