Až na doraz. Stroje umí udělat palivo z černých popelnic

Zatím to tu příliš nepáchne. Bude to ale horší. Zhruba 15 kilometrů od Sokolova, na skrývce bývalého hnědouhelného dolu, dokončuje Sokolovská uhelná výstavbu čtyř velkých hal, které budou sloužit ke třídění odpadu z černých popelnic. Odpadem totiž chtějí topit, zatím jako jediní v Česku.

Areál se nachází kousek od silnice číslo 222, která pokračuje do nedaleké Vřesové. Spolu s námi odbočuje z okresky popelářský vůz, který míří na blízkou skládku. Jenže zatímco my po pár stovkách metrů zajíždíme k bráně, kuka vůz pokračuje dál. Od poloviny roku budou vozy s odpadem končit v novém zařízení označovaném jako mechanicko-biologická úpravna odpadu.

Granule pro plynárnu

Cílem úpravny je dostat z odpadu maximum materiálu, který se dá spálit. Zároveň ale musí být kde ho spálit. V klasických elektrárnách a teplárnách to nejde, protože na to nemají vhodné kotle a čisticí zařízení. 

KVÍZ: Co znamená BRKO, ZEVO a TAP? Otestujte se, kolik víte o odpadu

„Nabídli jsme kraji řešení využít naši existující zplyňovací technologii v plynárně ve Vřesové. Společně s hnědým uhlím bychom zpracovávali smetí z kraje,“ říká Zdeněk Bučko ze Sokolovské uhelné, který má projekt Regionálního centra zpracování odpadu Karlovarského kraje na starosti. Sokolovská uhelná do něj investovala 600 milionů korun.

Úpravna má zpracovávat 60 tisíc tun odpadu ročně, což je téměř třetina toho, co ročně vyprodukuje Karlovarský kraj. Svážet se sem bude z Vřesové a dalších obcí zhruba v okruhu 30 kilometrů.

Zatímco dnes tu pracuje 12 lidí, až se zařízení za rok rozběhne naostro, bude jich dvakrát tolik. „Pokud bude potřeba, může se navýšením směn kapacita navýšit o polovinu,“ dodává Bučko.

Nyní probíhá testování na několika tunách odpadu. Bučko vysvětluje, jak po zvážení na bráně auta s odpadem zajedou do největší haly, kde náklad vysypou do betonové kóje. Lidská ruka se ho přitom nedotkne. Veškeré nakládání s odpadem probíhá strojově přes nakladače, pásové dopravníky a drtiče.

Po rozdrcení se v magnetickém separátoru ze smetí vytáhne kovový odpad. „Třídič na kovy není dobře seřízený, zůstává tam příliš plastů,“ konstatuje Bučko při pohledu do kontejneru, ve kterém se mezi plechovkami válejí špinavé igelitové pytlíky.

PŘEHLEDNĚ: Do žlutého, nebo hnědého kontejneru? Vše o třídění odpadu

Smetí následně putuje obrovskými zakrytými tubusy na rotační síto. Z něj biologické zbytky, sklo a kamení propadnou dolů, kdežto plasty, textil, papír či dřevo proud vzduchu oddělí. Suroviny pro výrobu paliva jsou tak připraveny pro poslední fázi.

Materiál pro palivo vzápětí zamíří do sousední haly, kde se drť lisuje do nepříliš vábných granulí. Ty budou nákladní auta vozit do plynárny, kde se společným zplyňováním uhlí a odpadu vyrobí svítiplyn, palivo pro zdejší plynovou elektrárnu.

Nepříliš výhodný byznys

Mechanickou úpravu už má odpad za sebou, nyní je na řadě ta biologická. I v těžké části odpadu oddělené sítem jsou totiž ještě zbytky, které lze využít na výrobu energie. Ve vedlejší budově se nejprve biologický odpad uloží na pět dní do fermentačních boxů, které připomínají obří garáže na hasičská auta.

„Odpad se začne rozkládat a kompostovací teplo ho zahřeje až na 65 stupňů. Tím se zhygienizuje, vysuší a může jít na druhé třídění,“ vysvětluje Bučko.

7 fotografií

Na úplném konci zůstane jen kompost, z něhož čouhají plasty a dřívka, takže se na zahrádku nehodí. Firma ho ukládá na betonovém prostranství zakrytém stříškou. „Bude tady několik měsíců, než získá požadované vlastnosti podle vyhlášky,“ říká Bučko.

Částí kompostu plánuje Sokolovská uhelná zahlazovat důsledky důlní činnosti v krajině, část se dá využít jako technologická vrstva na překrytí a zarovnání skládky. A část se odveze na skládku jako odpad.

Úpravna u Vřesové je zatím jediná v republice, odpadové firmy sdružené v České asociaci odpadového hospodářství se do stavby zatím nehrnou. Kritizují ministerstvo životního prostředí za nastavení přísných parametrů na maximální výhřevnost kompostu. Ta nutí i Sokolovskou uhelnou ke dvojímu třídění, což zpracování odpadu prodražuje. „Zůstaneme jediní. Nikdo nebude chtít stavět kotle, protože je to příliš drahé,“ myslí si Bučko. Jeho firma měla totiž výhodu, že má jak plynárnu, tak skládkovou společnost.

Sokolovská uhelná do stavby mechanicko-biologické úpravny investovala 600 milionů korun.

Fakta o mechanicko-biologických úpravnách Česko se chystá zásadně omezit skládkování komunálního odpadu. Podle chystaného odpadového zákona nebude smět na skládkách po roce 2030 skončit více než 10 procent odpadu (termín se podle informací MF DNES posune z dosavadního roku 2024). A to jen takového, který nejde recyklovat nebo alespoň energeticky využít.  Skládkovací firmy (největší: Marius Pedersen, FCC, AVE...) budou muset změnit svůj byznysmodel. Místo prostého ukládání směsného odpadu na skládku by ho mohly třídit v mechanicko-biologických úpravnách (MBÚ).  Řešením je rovněž postavit spalovny komunálního odpadu (dnes existují v Česku čtyři), což je drahé, získat povolení je složité, a navíc je třeba mít napojení na teplárnu či elektrárnu. Tímto směrem se vydala jen AVE. Do budování MBÚ se zatím nikdo ze skládkařů nehrne. Podle České asociace odpadového hospodářství to zavinila zbytečně přísná vyhláška na vytřídění spalitelných složek odpadu. Ministerstvo se tak brání tomu, aby příliš velká část odpadu z MBÚ neskončila opět na skládce.  Úskalím je rovněž chybějící poptávka po vysoce výhřevném palivu z odpadů. Spálit ho jsou schopné odolné kotle v cementárnách, těch je ale v Česku jen šest.