Brexit ztíží vydávání zločinců, proces se může vrátit o šedesát let zpět

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz

Brexit
Theresa Mayová
3
Fotogalerie

Pokud Velká Británie odejde z Evropské unie bez dohody, nebudou už moci Britové požádat Česko o vydání českého občana na ostrovy ke stíhání. České zákony totiž znemožňují vydávat občany ČR do cizích států k trestnímu stíhání – výjimkou jsou pouze země Evropské unie. 

Mezi unijními státy platí od roku 2002 evropský zatýkací rozkaz, který znatelně urychluje extradici stíhaných lidí. Místo vlád o vydání rozhodují soudy, platí krátké lhůty a unijní státy musejí povinně předávat vlastní občany.

„Pokud dojde k brexitu bez výstupní dohody, ve vzájemných vztazích bychom se vrátili k extradiční dohodě Rady Evropy z roku 1957 a jejím dodatkovým protokolům,“ uvedl mluvčí ministerstva spravedlnosti Martin Bačkovský. Rozjednané případy by ale podle něj dokončila britská strana podle unijních pravidel. Ministerstvo spravedlnosti by v případě tvrdého brexitu podle Bačkovského o uzavírání dalších dohod neuvažovalo. „Úmluvy z padesátých let jsou dostatečné,“ uvedl.

Vyhráno není ani v případě, že se britským poslancům podaří schválit výstupní dohodu s Evropskou unií. Po přechodné období do konce roku 2020 by sice v Británii nadále platil eurozatykač, poté by se však musela najít nová dohoda. To nemusí být jednoduché. Na spolupráci na principech evropského zatykače se s unií třeba předběžně dohodly Norsko a Island. Vyjednávání však trvají třináct let a smlouva stále není ratifikována. 

Sdružení britských advokátů The Law Society na svých stránkách upozorňuje, že by pro Británii nebylo dobře, kdyby se musela vrátit ke starým smlouvám. „I kdyby platila extradiční dohoda z roku 1957, ten proces je zdlouhavý a drahý. Švýcarsko úmluvu stále používá, takže nedostatky toho systému jsou zjevné,“ uvedla předsedkyně sdružení Christina Blacklawsová, podle které rozhodování o extradici trvá až dvacetkrát déle. „Britským občanům se nemusí líbit, že se staneme útočištěm pro kriminálníky z unie,“ dodala.

Podle Blacklawsové bude pro Británii složitější získat lidi, kteří spáchali zločin na území Británie a pak zemi opustili. Příkladem jsou například Rusové Alexandr Petrov a Ruslan Boširov, kteří jsou podezřelí z útoku na Sergeje Skripala. Je na ně vydán evropský zatykač. „Pokud se dnes objeví v jakékoli zemi EU, budou okamžitě zatčeni a vydáni do Británie. To ale nemusí být do budoucna možné,“ míní.

Velká Británie minulý rok zadržela a předala do Česka desítky lidí, naopak to byly jednotky lidí. „V Británii zadrželi v loňském roce pro Českou republiku celkem 62 osob, z těchto bylo zatím předáno zpět 22 osob. V České republice bylo loni pro Velkou Británii zadrženo 8 osob, z nich již bylo zpět do Británie předáno 7," uvedla mluvčí Policejního prezidia Lenka Sikorová. Česká republika v současnosti například usiluje o vydání podnikatele Františka Savova, který se nyní zdržuje v Londýně.