„Ačkoli drtivá většina nehod, kdy viník z místa ujel, byla jen s hmotnou škodou, bylo při těchto nehodách v uplynulém roce usmrceno 10 osob (meziročně o 3 více), těžce zraněno 45 osob (meziročně o 2 více) a lehce zraněno dalších 614 osob (meziročně o 36 méně). V průměru tak každý týden odjel viník od nehody s fatálními následky na životech a zdraví,“ říká Jindřich Frič, ředitel Centra dopravního výzkumu, a dodává: „V roce 2018 bylo v noci usmrceno 58 chodců, v šesti případech viník od nehody ujel. K dalším obětem patřili 2 nepřipoutaní řidiči motorových vozidel, 1 cyklista bez přilby a 1 motocyklista.“
Mohlo by vás zajímat: Radim Hamáček se stal novým obchodním ředitelem pojišťovny Atradius
Proč viníci nehod ujíždějí?
V mnoha případech, zejména u méně závažných nehod, mohou viníci primárně řešit ztrátu bonusu z povinného ručení. „V rámci Hloubkové analýzy dopravních nehod (HADN CDV) se psychologové vyšetřovacího týmu často setkávají s akutní reakcí na stres. Ta je poměrně běžnou reakcí na emočně náročnou situaci. Příznaky se dostavují během několika minut a odeznívají v rámci několika hodin až tří dnů. Akutní reakce na stres je specifická zúženým polem vědomí, sníženou pozorností, omezenou kognitivní schopností a dezorientací. Ze somatických projevů je často přítomno nadměrné pocení, nevolnost, tachykardie, svalový tonus a další jevy typické pro panickou úzkost,“ říká Kateřina Bucsuházy, vedoucí HADN CDV.
„Zážitek z dopravní nehody představuje pro všechny zúčastněné stres a v mnohých případech je silným zážitkem způsobujícím šok. Ten působí především na emoce, myšlení, behaviorální a somatické projevy, které lze na základě aktivity rozdělit na aktivní a pasivní. Aktivní reakce je specifická agresivním chováním (verbálním, nebo fyzickým), zaplavením emocemi, lakrimací, tachypsychismem, třesem, motorickým neklidem, nebo problémy s termoregulací. Jedince může ovlivnit natolik, že např. jinak zodpovědný řidič v důsledku šokové reakce z místa nehody odjede. Dalším příkladem projevu aktivní reakce může být také neposkytnutí první pomoci žádným z účastníků. Pasivní reakce je specifická popřením situace (což je také jeden z výše zmíněných obranných mechanismů), bagatelizací, amnézií, zmateností, emoční otupělostí, bradypsychismem, zpomalením dechu a motorické aktivity. Dotyčný může působit, že se na vzniklou situaci adaptuje a dobře ji zvládá,“ dodává Kateřina Bucsuházy.
Viníci nehod by si měli uvědomit, že je jejich primární povinností poskytnout první pomoc účastníkům dopravních nehod, v řadě případů tak mohou zachránit lidský život, příp. zmírnit následky zranění, resp. přivolat lékařskou pomoc.
Mohlo by vás zajímat: Vienna Insurance Group zakládá první koncernový startup
Krajské srovnání
Absolutně nejvyšší meziroční nárůst počtu uvedených nehod byl zaznamenán v hl. m. Praze (+ 199 nehod), relativně byl nejvyšší nárůst zaznamenán v Karlovarském kraji, kde došlo k meziročnímu nárůstu o 16 % nehod, kdy viník z místa nehody ujel. Nejvyšší podíl nehod, kdy viník z místa nehody ujel, na všech nehodách v roce 2018 byl evidován v Jihočeském kraji (21,4 %), naopak nejnižší v Plzeňském kraji (12,5 %).
Nejvíce usmrcených osob, kdy viník z místa nehody ujel, v roce 2018 bylo evidováno v Olomouckém kraji (4), 3 osoby byly usmrceny ve Středočeském, 2 v Pardubickém a 1 osoba v Jihomoravském kraji. Nejvíce těžce zraněných osob, kdy viník z místa nehody ujel, v roce 2018 bylo evidováno v Hl. m. Praze, Ústeckém, Jihomoravském a Zlínském kraji (shodně 6), ve Zlínském kraji byl evidován nejvyšší nárůst (+ 5) těžce zraněných osob. Nejvyšší podíl těžce zraněných, kdy viník z místa nehody ujel, na všech těžce zraněných v roce 2018 byl evidován v Libereckém kraji (5,3 %), přibližně od každé 19. nehody, při níž byla těžce zraněná osoba, viník v uvedeném kraji ujel.
Komentáře
Přidat komentář