„Slavíme v průběhu celého roku, především v duchu připomínky tradičních oborů a hlavních milníků v životě univerzity,“ uvedla mluvčí Petra Halíková.
V březnu škola v premiéře uvede dokument speciálně vytvořený k výročí. V průběhu roku pak chystá festival Art and Science ve slavnostním hávu a právě vzniká i program hlavních oslav.
Ačkoliv téměř století vychovávala Vysoká škola báňská odborníky v Příbrami, její největší rozvoj je spjatý s Ostravou.
O přesunu rozhodl 8. září 1945 prezident Beneš dekretem: „Vysoká škola báňská se překládá počátkem studijního roku 1945/46 z Příbramě do Moravské Ostravy. Tento dekret nabývá účinnosti dnem vyhlášení.“
Budovy, do nichž se škola stěhovala, měly být provizoriem. „Byly jí dány k dispozici starší objekty škol všeobecně vzdělávacích, středních i odborných v různých částech Ostravy i mimo ni. Ty rozsahem ani uspořádáním i přes úpravy a přístavby nemohly splnit požadavky vysokoškolského pracoviště,“ uvedl Petr Kašing z Archivu VŠB-TU.
Například první rektorát sídlil ve vile u Nové radnice. Řízení školy zajišťoval rektor s kvestorem, čtyřmi úředníky a jedním zřízencem. Nedělila se na fakulty a měla 510 posluchačů. Přibývalo však jich i osob ve správě a roku 1953 byl rektorát přesunut do bývalého kláštera ve Dvořákově ulici.
Na areál se čekalo roky
„Od počátku 50. let se škola členila na tři fakulty a ve studijním roce 1959/1960 dosáhla počtu 1 528 posluchačů, 535 studujících při zaměstnání a 329 externistů. Rostl i počet vědecko-pedagogických a správních zaměstnanců, v roce 1959 činil 256 pedagogických a 254 správních sil,“ upřesnil Kašing.
Dějiny univerzity
|
S tím se rozšiřovaly výukové prostory. „V roce 1960 skončila rekonstrukce budovy hutnické fakulty na tehdejší třídě Osvoboditelů, dnes Sokolské třídě, a ve stejném roce začala vznikat její přístavba. V roce 1961 se dostavěl hornicko-geologický, takzvaný modrý pavilon v Chitussiho ulici ve Slezské Ostravě. Dále se rozšířila fakulta báňského strojnictví na třídě Čs. legií o budovy bývalé reálky,“ doplnil.
Na svůj porubský areál škola čekala roky. „Při zahájení 1. etapy byla 22. dubna 1964 ve společenské místnosti restaurace Slovan uspořádána tisková konference za účasti zástupců ministerstva školství, krajské a městské správy, stavebních organizací, televize, rozhlasu a tisku,“ dodal archivář.
Do dvou objektů kolejí první studenti mířili na podzim 1967. Bydlelo se v buňkách s koupelnou a telefonem, což byl tehdy velký komfort.
„Pokoje jsou vybaveny dvěma postelemi, pracovním stolem, skříní na šatstvo a knihovničkou,“ informovala někdejší Mladá fronta. Stavba kolejí a menzy vyšla na 30 milionů korun. S dalšími 279 miliony počítal projekt na školskou část. Tam se první katedry přesunuly v roce 1973.
Areál se rozvíjí stále, počet fakult se rozrostl na sedm. Přes dvě stovky oborů studuje na dvanáct tisíc studentů. Za milníky porevoluční doby univerzita považuje rok 1995, kdy k názvu přibrala pojem „technická univerzita“, ukazující její polytechnické zaměření, a 2015 se zprovozněním superpočítačového centra.
