Ledová zkáza: před 235 lety kry přemohly Karlův most

V zimě na přelomu let 1783 a 1784 sevřel Evropu tak velký mráz, že se v ledovou plochu proměnily i jinak nepoddajné evropské veletoky. Střední Německo hlásilo 180 centimetrů sněhu, české nížiny pak kolem 60 centimetrů, hory dvojnásobek.

Podívejte se, co způsobila povodeň v roce 1890 11 fotografií

„Začalo mrznout hned 1783 po svatém Martinu (11. listopadu – pozn. red.) a po Vánocích tak hojnost sněhu napadlo, že na rovině víc než 1 loket (60 centimetrů – pozn. red.) ho leželo a mrazy takový, že jich od 50 let staří nepamatovali,“ cituje kronikáře Velebila ze středočeského Městce Králové 57. ročník Meteorologických zpráv.

Zima byla taková, že zamrzly všechny sklepy, co jich po zemi bylo, a v nich i uskladněné potraviny. Mrazy zničehonic povolily 23. února. Po nich přišla obleva s denními maximy kolem osmi stupňů Celsia a vydatný déšť. Sníh se proměnil ve vodu, která se valila potůčky, říčkami i řekami. Jenže zem byla po měsících chladu tak promrzlá, že vodu skoro nepropustila.

Ledy, které byly mnohdy přes metr silné, pukaly a zacpávaly koryta řek. České země, ale i velká část Evropy, zejména Německo, čelily povodni, kterou nikdo nepamatoval.

Obří kry lámaly pilíře

Jazykovědci odvozují slovo únor od slova „nořiti se“, které odkazuje na to, že se během tání noří kry do vody. Právě kry onoho roku 1784 pustošily celá města. Voda v Plzni strhla během chvíle most i s dvaceti lidmi, kteří spoušť pozorovali. Utopili se. V Berouně bleskové noční potopě obyvatelé nevěnovali pozornost, až jim přitekla do příbytků a tekla kolem postelí.

Obrovskou spoušť napáchala Otava v Písku, Vltava ničila Český Krumlov, zatopila České Budějovice. A hnala se k Praze. Tam kulminovala 28. února. Zlověstné ranní dunění od Karlova mostu rozléhající se Prahou způsobovaly kry a klády z rozlámaných vorů narážející do pilířů.

Týdeník 5plus2 Každý pátek zdarma Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech.

Pod ocelově zataženou oblohou se najednou ozvala ohlušující rána, to jeden z obřích ledových bloků rozlámal osmý pilíř a část mostu se zřítila do hladového proudu. Náraz strhl i hlásku s pěticí vojáků, jejich životy v ledové Vltavě okamžitě vyhasly. Do vln se tehdy zřítil i kamenný anděl, těžká socha zůstala ležet u dna a o více než dvě stě let později ji v únoru 2004 vyzvedli potápěči, dnes je v muzeu.

Jak rychle ledová povodeň Prahu objala, tak rychle ji však také pustila. Už o den později se hladina vrátila do normálu. Zničené pražské ulice byly plné ledových ker a voda se zastavila těsně před Staroměstským náměstím.

Potopa ničila i další města, Mělník, Litoměřice nebo německé Drážďany. Podle některých historiků byla nejhorší od roku 1342, kdy ledová hradba roztátých ker v Praze doslova smetla tehdejší Juditin most.