Co vzniku sbírky slánek předcházelo?
Dva roky příprav a hledání informací přes různé umělecké spolky nebo Klub sběratelů kuriozit, zda něco podobného už neexistuje. A když jsme zjistili, že nikoli, tak jsme se do toho pustili a 1. dubna 2011 jsem sbírku založili. Tedy deset let po vzniku infocentra.

Slánky jsou tedy spojeny s městem Slaným. Kde se vzal původ jeho jména?
Podle legendy v kronice Václava Hájka z Libočan byla osada Slaný vrch založena v roce 750 služebníkem knížete Nezamysla jménem Holot. Kníže do těchto končin přijel na lov. A protože dostal žízeň, poslal služebníka pro vodu. Ten pod horou nalezl slaný pramen a z popudu samotného knížete v jeho blízkosti založil osadu solivarů (výrobců soli odpařováním – pozn. red.).

Sůl tehdy asi byla vzácná a neplýtvalo se jí na posyp cest...
Ano. Byla peněživem. Přes jihočeské Prachatice vedla zlatá stezka, po které se k nám sůl převážela. Část naší sbírky jsme proto v roce 2013 vystavovali v Prachaticích u příležitosti tamních městských slavností.

Kdy sbírka rostla nejrychleji?
Samozřejmě v prvních letech. Bylo to něco opravdu nového a spousta obyvatel Slaného sbírku vzala za svou. Mnozí z nich své solničky věnovali nebo je vozili z různých cest. Přispělo i hodně dárců z jiných koutů republiky. Podařilo se nám přes Klub sběratelů kuriozit kontaktovat několik lidí, kteří mají soukromé a nějak specializované sbírky slánek. A ti nám přispěli exponáty, které vlastnili třeba dvakrát. Exponátů ve sbírce stále přibývá také teď, i když pozvolnějším tempem, v řádu několika desítek kusů ročně. Stále jsou mezi nimi originální kusy.

Máte i slánky ze zahraničí?
Solničky máme například z Kanady, Nového Zélandu, Filipín, lékař Josef Loučka nám daroval unikátní mačetou vydlabané slánky z Afriky, kde byl na misi.

Všechny solničky máte v infocentru vystavené?
Ano. Všechny originály, tedy kromě těch, které máme ve více exemplářích.

Jsou slánky, které vznikly speciálně pro vaši sbírku?
Speciální limitovanou sérii tří set kusů slánek pro nás vyrobil designér a architekt Bořek Šípek. Vycházel v ní z loga města. Každá z těchto slánek měla své číslo a nesla autorův podpis. Ve sbírce nám zůstala jen jedna z nich. Ostatní posloužily jako dary pro významné návštěvníky města nebo byly prodány. Máme ještě několik slánek vyrobených na naše přání v různých keramických dílnách.

Uvažujete, že oslovíte nějakého dalšího umělce?
Oslovili jsme několik sklářských škol, které to mohou zadat studentům jako závěrečnou práci. Jednáme s nimi. Dostali jsme i nějaké návrhy, ale žádný z nich jsme si zatím nevybrali. Čekáme tedy na další vlnu studentů a jejich originální nápady.

Součástí sbírky je i největší slánka na světě. Co o ní prozradíte?
Daroval nám ji v roce 2012 spolek Společnost patriotů Slaného. Obsahuje 40 kilogramů soli. Protože ji používáme při různých městských slavnostech ve Slaném, museli jsme do ní už sůl doplňovat. Na dně jsou uchovány pamětní artefakty z uvedeného roku. Slánka je dřevěná, vysoustružená a složená z několika dílů. Umístěna je v kovové konstrukci a vše funguje na principu páky. Manipulovat s ní není ani tak nic fyzicky jednoduchého.

Někdo vám dá slánku. Čím ho naopak odměníte vy?
Všichni dárci od nás dostávají pamětní list s číslem, který má jejich dar v naší sbírce. Jsme vždy rádi, když se s námi dárci podělí o nějaký příběh vztahující se k jejich kousku.

Máte sbírku oceněnu?
Nemáme. Všechny slánky jsme po celé roky měli volně nebo jen zavěšené na háčku ve výstavní místnosti. Loni nám ale jeden kousek někdo odcizil. Proto jsme byli nuceni přidělat je napevno. Stále trochu nechápeme, že někomu stálo za to solničku ukrást.

Jak mají postupovat další případní dárci, kteří by chtěli do vaší sbírky přispět?
Mohou přijet do Slaného a osobně nám solničku předat. Nebo ji také mohou poslat poštou na adresu Infocentra Pod Velvarskou branou. Na zpáteční adresu jim pak my na oplátku zašleme pamětní list s číslem exponátu.