Každý druhý doktorand v Česku nedokončí studium. Podporu vědy si přitom vláda stanovila jako prioritu
- Mladí vědci si stěžují na špatné finanční podmínky a vedení od svých školitelů, upozorňuje Radiožurnál.
- Podle statistik ministerstva školství více než polovina nastupujících studentů doktorského studia školu nedokončí. Podporu výzkumu si přitom současná vláda nastavila jako jednu z priorit.
- Právě doktorandi navíc pracují v nejmodernějších vědeckých zařízeních jako je Ceitec v Brně, Biocev ve Vestci nebo ELI Beamlines v Dolních Břežanech.
Štěpán Vyhlídka je jeden z víc než dvaceti tisíc současných studentů doktorského studia v Česku. Ve výzkumném středisku ELI Beamlines je členem týmu, který pracuje s nejsilnějším laserem na světě. Zároveň už šestým rokem dává dohromady i svoji dizertační práci.
Každý druhý doktorand v Česku svoje studium nedokončí. Více si poslechněte v reportáži Václava Vohlídala
Jak ale sám přiznává, rozhodl se tak především kvůli zaměstnání. „Hledal jsem nějaké místo, kde bych mohl dělat dizertaci, ale zároveň už bych byl trochu lépe zaplacený než jen ze stipendia. To byla v podstatě moje podmínka, za jaké bych šel dělat doktorát. Nechtěl jsem ho dělat jen za stipendium, to bych raději šel někam pracovat,“ popsal Radiožurnálu.
Nejde přitom o výjimečný případ. Jako problém to vnímá i ministerstvo školství, které nedávno zvedlo měsíční stipendia o téměř polovinu na 11 tisíc korun měsíčně.
V některých oborech nejsou peníze
Podle náměstka pro vysoké školství, vědu a výzkum Pavla Dolečka ale mají problém doktorandů řešit i univerzity: „Stát není od toho, aby dal měsíční stipendium 25 000. Jednak na to nejsou zdroje a jednak to nemá motivační efekt. Jinými slovy doktorand je součást nějakého týmu třeba nějakého biologa, který má laboratoř, má tým pěti šesti lidí a získá ten grant a tomu studentovi z toho grantu vyplácí měsíčně nějaké peníze.“
Doktorát bez peněz o víkendech a svátcích. Ministerstvo chce změnit rozdělování stipendií
Číst článek
Doleček dodává, že problémem je i délka studia, která mnohdy překračuje standardní čtyřletou lhůtu. Je ale podle něj běžné, že míra neúspěšných studentů je u doktorandů větší než u bakalářů nebo magistrů.
S tím souhlasí i předsedkyně Asociace doktorandů Kateřina Cidlinská. Zároveň ale podle ní existuje velký rozdíl mezi jednotlivými obory. „V humanitních a sociálních vědách v podstatě plošně je velký problém zaměstnat doktorandy, protože tam peněz na výzkum není tolik, takže i ti seniornější zaměstnanci akademici mají dost co dělat, aby měli peníze sami na sebe, na svůj výzkum, natož aby zvládli uživit hromady doktorandů,“ vysvětluje předsedkyně.
Problémem je pro české doktorandy i včasné dokončení studia. Standardní délka, za kterou by student měl stihnout odevzdat dizertační práci, jsou tři nebo čtyři roky. To ale většina studentů v Česku nestihne.
Podle údajů ministerstva školství nastoupilo v letech 2014-2015 téměř deset tisíc nových doktorandů. V roce 2017 a 2018 jich ale absolvovalo jenom 4 749, tedy necelá polovina. Do tohoto čísla ale spadají i absolventi, kteří studují delší dobu. Podle Cidlinské je jedním z důvodů i to, že v různých oborech trvají výzkumy delší dobu a tříletá lhůta se tak dá stihnout jen stěží.
‚Studenti dělají reálnou vědu‘
Cidlinská upozorňuje i na to, že některé univerzity se dostatečně nestarají o profesní rozvoj svých studentů. „Doktorské studium je víceméně na tom studentovi. Nechci říct, že je to jen nějaká nutná povinnost, nutné zlo absolvování těchto předmětů, ale určitě to není něco, co by bylo tak dobře promyšleno jako třeba v rámci magisterského nebo bakalářského programu, kde skutečně je ten plán dán pevně a někam to vede,“ popisuje podobnou situaci i doktorand Adam Kecek.
Důležitost doktorandů připomíná i prorektor pro vědu Univerzity Karlovy Jan Konvalinka: „Studenti jsou ti, kteří dělají reálně tu vědu, samozřejmě pod vedením starších, zkušenějších kolegů, ale to nejlepší, co se v české vědě děje, rozhodně v přírodních vědách a troufám si tvrdit i v biomedicíně, se děje rukama a mozky našich studentů.“
Konvalinka dodává, že univerzita si uvědomuje, že doktorandy v minulosti zanedbávala a chce proto dál spolupracovat s vládou na zlepšení jejich finančních podmínek.
Na konci ledna představil premiér Andrej Babiš z hnutí ANO inovační strategii do roku 2030. Její součástí je právě i podpora výzkumu a vysokého školství. Návrh počítá například s tím, že úspěšné týmy a střediska dostanou od státu více peněz.
