ANOTHER TEN THINGS #2: ÚNOR
Druhá půlka února, to byla Morava a všechno, co nestíhám v USA a v Turecku: povídání s rodiči, doktoři, návštěvy knihkupectví, kafíčka s kamarády, výlety do Prahy, zachraňování Benjamína ... No a v mezidobí jsem trávila čas věcmi, které dávám do tohoto postu.
- Czenglish je slovo, které slýchám od B. pokaždé, když řeknu něco anglicky, ale on tomu nerozumí, protože použité slovní spojení nebo vazba jsou české. Jestli s tím taky máte problém, podívejte se na nejčastější chyby do této online knihy. Skvělý nástroj k vylepšení angličtiny je zadarmo.
- Poslední důvod, proč se nezabít? Protože tento blog. (A hlavně tento post!)
- Žádné rady jak zhubnout, jaký krém si pořídit nebo miliontý návod jak se mít konečně ráda. Zato kupa textů o literatuře, divadle, umění, filmu v novém magazínu Page.
- Než ponesete další várku starého textilu do kontejneru, měli byste vědět, že k potřebným možná vůbec nedoputuje.
- Tramtadadá! A nejméně desetkrát hurá! John Oliver je zpátky.
- Proč děti českých rodičů v zahraničí často neumí česky?
- Instagramový účet s nejkrásnějšími místy v Česku, až nebudete vědět, kam jet.
- Sem tam z Turecka píšu nejen na blog, ale taky pro Deník N.
- Dycky Most! Taky jste se dívali?
- Noc v knihkupectví! V Book Therapy k ní dostanete výklad pana majitele tohoto nádherného knihkupectví, láhev vína a ty nejlepší pečlivě vybrané knihy na trhu. Kdo do toho jdete se mnou?
Mila Jani, tesila jsem se na Vase dalsi tipy tentokrat i pro to, ze pro Vas mam (zatim jen) dva tipy i ja. Jednak jsem nahodou narazila na Netflixu na serial Working Moms, tak by me zajimalo, co byste na nej rikala, kdybyste nekdy mela chut a zhledla ho ;-) druhy tip je muj osobni objev roku, ac rok teprve zacal. Stejne jako vy mam moc rada mak a zacala jsem mit zvysenou potrebu asi tak po pul roce od narozeni syna. Ted mu bude rok a premyslela jsem, jak lepe nahradit cukr, ktery mam s nudlemi s makem neodmyslitelne spojeny, jelikoz mi ma konzumace maku pripada az moc casta 😁 a co jsem neobjevila! Uzasne lahodne spojeni maku a kokosu, kdo neochutna, neuveri! Nedokazala jsem si predstavit, ze by takova kombinace a navic tak zdrava mohlo skvele chutnat. Zatim netusim, zda je vice vyrobcu, kteri na toto genialni spojeni vyrabeji, zatim znam pouze: https://www.nutspread.cz/oriskove-kremy/raw-kokosovo-makove-maslo-nutspread.html
OdpovědětVymazatJestli budete mit moznost vyzkouset a zachutna Vam, dejte vedet :-) Preju Vam krasne jaro! Pavlina
P.S. na mobilni verzi blogu mi zatim nefunguji odkazy u jednotlivych tipu, to jen pro jistotu, kdyby se Vam hodil feedback ;-)
No to je božííííí! :) Děkuju, mák a kokos určitě vyzkouším! A máslo píšu na wish list, co si příště přivézt z Česka. Jinak na "Working Moms" se určitě podívám a dám vědět. Už jsem si to tady napsala, tak dnes večer, jak Benjamín usne, jdu na to. Pokud neusnu s ním. :)
VymazatDekuju za vsechny odpovedi Jani! Konecne se dostavam k tomu take Vam odpovedet :-) Tesi me, ze si najdete cas i na navrzeny serial a jsem i zvedava, zda budete mit pristup i k dalsim radam, u nas na rakouskem Netflixu je zatim pouze prvni. A obdivuju vas, ze stihate se tolik divat, poslouchat, cist, psat a to vse u rodinneho zivota :-)
VymazatA jeste k Noci v knihkupectvi - to zni jako sen! Dorazila bych moc rada, v knihkupectvi bych dokazala stravit veky, natoz noc! Stale vsak kojim, dam si to na seznam budoucich radosti :-)
OdpovědětVymazatPavlíno, tak se někdy domluvíme. :) Opravdu potřebuju nějakého velkého nadšence a můj muž na to bohužel moc není ... On by si užil to víno, ale obávám se, že knížky by měl prolistované za deset minut a pak by se nudil. Přitom tam se dá strávit týden. :) Dejte vědět, jak budete mít cestu, třeba se fakt domluvíme!
VymazatAni nevite Jani, jakou jste mi udelala radost! :-D to by se mi splnila hned dve prani, potkat Vas a jeste s Vami stravit Noc v knihkupectvi! Sice to zni jako maly zazrak, nicmene i ty se deji, takze budu verit. A jakmile se mi podari dostat se do Prahy a muj syn zvladne s tatinkem noc beze me, hned se Vam hlasim!
VymazatMila jano, tak ja toho Johna O. vubec neznam.
OdpovědětVymazatMyslim, ze deti zijici v cizine neumi moc cesky, protoze kdyz oba rodice nemluvi cesky, tak je to velmi narocne, duslednost a vytrvalost nekdy chybi (bohuzel i me!!)Skoda, ale chapu to.
Tady v Nemecku dost frci si presivat stare obleceni (Abseitling - ze stareho nove), treba jen jinak zdobit, zkratit, nebo ze dvou tricek, jedno. Libi se mi to, moc sikovna nejsem, ale treba ze stareho jeste pekneho svetru udelat polstar nebo rukavice, zase takovy kumst neni. Stare puncochache pouzivam jako prachovku. Jsou lepsi nez ty koupene a vymackanym citronem lestim nerezovy drez nebo zachod. Voni to krasne. Jo a ten magazin PAGE jsem bohuzel v cestine nenasla.
Fajn nedeli a hezky pozdrav
Dagmar
Dagmar, John O. je skvělý, někdy je náročné pochopit všechny vtipy, protože on mluví extrémně rychle a chce to znát taky kontext, ale jednou jsem narazila na nějaké české překlady. Teď to nemůžu najít, ale jak je objevím, dám je sem znovu. S řečí souhlasím, píšu o tom i v knize, sama vím, jak je to těžké být důsledná, speciálně ve chvíli, kdy je člověk ze všech stran obklopen angličtinou a je v češtině tak hrozně sám ... Na přešívání oblečení já bohužel nemám nápad a šikovnost, ale ty punčocháče jsou perfektní tip. Děkuju a zdravím do Německa. A vlastně - ještě ten magazín Page - on myslím zatím nemá web, jen Instagram, a prodává se pouze v knihkupectvích Luxor. Každou chvíli by ale měl být na stánku. Je skvělý, a tak věřím, že brzo rozšíří působnost. Já zase čekám na možnost předplatného. Nechcete poslat do Německa nějaké starší číslo? Dejte vědět, poprosila byhc maminku. Jana
VymazatOdkazy v mobilni verzi funguji, uz hltam, dekuji! 😁
OdpovědětVymazatDěkuji. :) Ano, byla tam chyba, vůbec jsem si toho nevšimla - omlouvám se. Teď už by měly fungovat i ve verzi na počítači.
VymazatJani mockrat Vam dekuji za clanek o “Proč děti českých rodičů v zahraničí často neumí česky“!! Cim dal casteji o tomto tematu premyslim, nasemu malemu je skoro rok a uz se snazi o prvni slovicka. Jen nekdy netusim, jaka slova mam v jeho pokusech hledat. Ja na nej mluvim cesky, muj muz na nej mluvi srbsky, do toho slysi nas dva, jak se domlouvame nemecky mezi sebou. A me jeste pak slysi mluvit anglicky s nekolika blizkymi kamaradkami a srbsky s druhou pulkou rodiny, jelikoz jsem se diky srbskym pratelum v okoli rychle naucila srbsky komunikovat. Tak se obavam, aby z toho syn nemel mismas, i kdyz na nej mluvim vyhradne cesky. Tedy s malou vyjimkou, chodime do jednoho kurzu, kde jsou dalsi deti s rodici rodili Rakusaci, my jsme jedini nerodili mluvci. A kdyz pak jsou deti v kontaktu a je potreba synovi neco rict, mam nutkani na nej mluvit nemecky, aby rodice detatka, s nimz si hraje, vedeli, co mu rikam. Vim, ze to neni optimalni, pracuji na zlepsenj, nicmene trochu doufam, ze v tomto obdobi ho to jeste tolik neovlivni.. Je to rozhodne vyzva, snazit se o udrzeni materskeho jazyka, tak preji Vam i nam hodne sil! :-)
OdpovědětVymazatP.S. snad Vas nezamrzi, ze tolik komentaru a vetsina od jedne ctenarky...nejak mam tentokrat stesti, ze Vam zrovna muzu v klidu napsat :-)
Mila Pavlino,
Vymazatmohla bych Vam doporucit, jestli to jeste neznate, tenhle blog. Je to blog od Jany Garnsworthy, ktera zije v Anglii a pise ted knihu o bilingvni vychove. Je to velice zajimave a mate tam kontakt na spoustu rodin z celeho sveta, pro ktere je tohle tema take aktualni. Byla jsem na jeji prednasce pred mesicem v Düsseldorfu a mohu moc doporucit. Ona zastava nazor, ze na deti musi kazdy rodic mluvit svou reci, je to pro deti nejjednodussi. Ostatni reci se nauci od okoli, ve skolce nebo skole. Je to opravdu tezke, ale ona to moc dobre vysvetluje. Ja mam take dva syny a praktikovala jsem to stejne jako Vy. Oba mluvi obstojne cesky, sice jim chybi hodne slovicek, ale s rodinou v Cechach se domluvi docela fajn. Jsou uz dospeli a obcas je mi lito, ze jsem nebyla duslednejsi. Psat a cist neumi ani jeden. Ted to zkousim u vnucky, bohuzel jsem s ni jen tak jednou tydne, ale lepsi nez vubec :-)). Doufam, ze se v ceske skolce (bohuzel jen jednou tydne)bude vic motivovat.
Tak jeste tu adresu na blog: Jana je autorkou webu www.bilingvni-vychova.com, který je určen pro všechny rodiny vychovávající své děti ve dvou a vice jazycích.
Mejte se... Dagmar
Mila pani Dagmar, moc Vam dekuji za Vas tip a komentar, je to moc mile a napomocne cist zkusenosti druhych. Ohromne jste me potesila, hned mam lepsi den a nutkani cist si Vas komentar znovu a znovu. :-) Dekuji za sdileni, na blog se podivam a tesim se, ze tam najdu dalsi inspiraci. Moc Vas zdravim do Nemecka a preji Vam krasne dny! Pavlina
VymazatČtenářky moje drahé, vy mi děláte takovou radost! Jak si tady píšete, doporučuje, radíte, odkazujete ... tohle byl vždycky můj sen, že by jednou blog mohl propojovat lidi, a přitom být bez zlých komentářů nebo různých všelijakých trapných klišé o ženské spolupráci a podobně, a ono se to vážně děje. DĚKUJU!!!!
VymazatPavlíno, moc děkuju za komentář. Vidím, že se toho tady nakupilo za pár dnů, co jsem tu nebyla, poměrně dost. Budu se snažit odpovědět. :) Byla jsem teď v Praze na jedné malé akci s českými ženami i cizinkami, které žijí v Česku. Všechny nás spojovalo, že jsme měly za manžela cizince a mluvilo se doma minimálně dvěma jazyky. Hodně žen z víc než dvojjazyčných domácností mi říkalo, že když byly jejich děti opravdu malé, řekněme před nástupem do školy, snažily se doma udržet maximálně dva jazyky - jedna se třeba hodně vrhla na francouzštinu, aby s manželem mohla komunikovat ve francoužštině a s dětmi tedy v ČJ a FJ a odpadla tak angličtina. Aspoň pro začátek. Ale je to náročné, sama mi říkala, že se tím hodně změnil i vztah s partnerem, navíc ona si přibrala nelehký úkol naučit se těhotná plus na mateřské opravdu dobře další jazyk ... S určitým omezením mi to mimochodem říkalo i několik lidí tady na ambasádě. S tím, že jejich dětem to na začátku pomohlo, aby nebyly tak zmatené. Když pak přišly do školky nebo školy, to už ale mluvily, a jakž takž dobře, už šlo přidat jazyk další a neměly z toho takový chaos ... Jinak máte můj obdiv! A mimochodem, já si občas pouštím jeden italský podcast a teď si zrovna říkám, jestli to mám dělat před Benjamínem, aby ho to nepletlo. :) Ale jsou to fakt základní fráze, já jsem pořád u lekce 1- 10 už asi pět let. :))
VymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatZdravím z Prahy, článek o textilních kontejnerech jsem přečetla s velkým zájmem. Téma třídění odpadu, recyklace atd. mě dlouhodobě zajímá. Nepotřebné oblečení sem opravdu nosím a nikdy jsem neměla velké iluze o tom, že oblečení jde pouze "na charitu." Věděla jsem, že většina podobných kontejnerů je provozována komerčními společnostmi, to ano. Ovšem stále se mi tento způsob nakládaní s textilem jevil jako nejvíc smysluplný. Nyní ovšem znovu přemýšlím na tím, zda svůj názor nepřehodnotím. Teď se mi nakupilo dost věcí po našem čiperném batolátku. Ráda bych tyto věci dávala někam, kde opravdu pomůžou. Nemáte pro nás čtenářky nějaký tip prosím? Určitě podobnou otázku řešíme skoro všechny. Krásné dny přeji Jiřina
OdpovědětVymazatDobry den Jirino,
Vymazatnevim kde v Praze bydlite, ale v Zahradnim Meste Praha 10 je v Ostruzinove ulici 3 nebo 5 maly kramek, kde radi berou dobre zachovale obleceni, hracky.... a prodavaji to za nizke ceny. Vynos z kramku jde na charitu. A asi je takovych v Praze vic. Jinak tady v Nemecku muzete darovat jeste slusne veci treba do Cerveneho krize, detskeho domova nebo domova pro tyrane matky s detmi (ty vetsinou potrebuji vsechno). Ty adresy snad jsou v internetu.
Hezky den Dagmar
Jiřino, děkuju. Taky to teď řeším, protože věcí pro Benjamína mám skutečně hodně. Minulý týden jsem byla v Praze, viděla jsem se s kamarádkou, která pomáhá přes FB vždy nějaké konkrétní matce v nouzi - funguje to údajně tak, že se s ní spojí na sociální síti a pak k ní dokonce zajede a oblečení jí osobně předá, aby věděla, že se k ní opravdu dostalo a aby se s dotyčnou seznámila, případně ji potěšila. Zkusím sehnat víc informací a dám sem nějaký článek. Děkuju!
VymazatZdravim Vas pani Jirino, prave jsem narazila na clanek, v nemz slecna popsala, na jaka konkretni mista v Praze jezdi odevzdat, co jiz nepotrebuje. Tak predavam dal, treba Vam to pomuze:
OdpovědětVymazatPřestupní stanice v ul. Chelčického na Praze 3
Rodinné a komunitní centrum Routa v Čelákovicích
Dobročinný obchod Sue Ryder v Michelské ulici v Praze - Michli
Dětský domov v Dolních Počernicích
Mejte se krasne, Pavlina