Jak vypadá helium? Podívejte se na prvky v nové periodické tabulce, která připomíná Mendělejeva
Přesně 118, tolik má aktuální periodická tabulka prvků. Jak ale vypadá třeba wolfram nebo stroncium? Na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy lidé od středy uvidí většinu z nich ve speciální vitríně. Pracovníci chemického ústavu tak zároveň slaví jedno výročí. Právě před 150 lety totiž tabulku zveřejnil ruský chemik Dmitrij Ivanovič Mendělejev. A slavná tabulka má i svou písničku.
„Každé políčko je přihrádkou nebo schránkou pro jednotlivý prvek, kde bychom chtěli mít čistý prvek ve formě kovu nebo v nějaké jiné elementární formě, pokud je to možné,“ popisuje pro Radiožurnál Václav Martínek z chemického ústavu.
Jak vypadá helium? Podívejte se na prvky v nové periodické tabulce, která připomíná Mendělejeva. Natáčela Pavla Lioliasová
Políčka budou podle něj standardně nasvícena bíle, barvy se ale mohou měnit.
„Pokud se ale někdo bude chtít soustředit na nějakou část tabulky, tak si může pomocí obrazovky kliknout na některý z prvků a konkrétní buňka se mu zbarví. Software také umožní ukázat nějakou vlast daného prvku a porovnat ji s ostatními, například teplota tání,“ přibližuje Martínek.
Kalcium, tedy vápník, nyní v tabulce svítí žlutě, železo modře a wolfram je červený. „Znamená to, že kalcium je v tuto chvíli v plynné fázi, železo je v tavenině, tedy kapalné železo a wolfram stále drží v pevném stavu,“ vysvětluje chemik.
Celá tabulka je tak díky připojenému počítači interaktivní. „Displej, který tu máme instalovaný, je dotykový. Každý si ho může vyzkoušet. Při kliknutí na prvek se vám rozsvítí, dostanete informace o tom daném prvku, jsou tu informace o daném objevu, obrázky, videa chemických experimentů,“ doplňuje Pavel Teplý z chemického ústavu.
Jak vystavit plyny?
Vědci ale nevystaví všechny prvky z periodické tabulky, chybět budou například ty radioaktivní. „V případě radioaktivních prvků tam bude například obrázek s popisem třeba objevitele,“ podotýká Martínek.
Lidé si tak prohlédnou zhruba 80 ze 118 prvků. Vědci je buď koupili, nebo v laboratoři připravili tak, aby je mohli vystavovat. „Na ukázku tady máme kousíček mědi, kterou jsme si vypěstovali pomocí elektrolýzy,“ ukazuje.
Prvky jsou ukryté v malých zkumavkách, jak jsou ale vystavené plyny?
„Většina plynů je bezbarvých, takže vypadají stejně jako vzduch. Existuje ale způsob, jak ten rozdíl ukázat, a to pomocí vyvolaného výboje v daném plynu. Různé plyny při něm vydávají světlo různé barvy,“ popisuje Martínek s tím, že jednotlivé plyny uchovávají v trubicích.
Celá vitrína je volně přístupná v mezipatře naproti hlavnímu vchodu Chemického ústavu Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Mendělejevovu periodickou tabulku prvků už chemici používají 150 let. Pilíř chemie podle rostoucího protonového čísla a pravidelně se opakujících podobných vlastností sestavil ruský chemik Dmitrij Ivanovič Mendělejev.
Před 150 lety totiž tabulku zveřejnil ruský chemik Dmitrij Ivanovič Mendělejev. A slavná tabulka má i svou písničku. Natáčel Jaroslav Skalický
Původní tabulku zdokonalil a doplnil o další prvky. Poprvé ji zveřejnil v časopise Ruské chemické společnosti 6. března 1869. Zároveň na základě opakujících se vlastností vyvodil takzvaný periodický zákon.
Mendělejev v ní navíc ponechal mnoho volných míst pro ty ještě neobjevené. V roce 1870 předpověděl existenci tří prvků, ale jeho kolegové mu nevěřili.
Když ale galium, skandium a germanium skutečně objevili, dosáhl Mendělejev světového uznání. Nově objevené prvky postupem času zaplnily všechna volná místa, která v tabulce nechal.
Chemie uznává čtyři nové prvky. Jeden by se mohl jmenovat po Lemmym Kilmisterovi
Číst článek
Naposledy před třemi lety Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii oznámila oficiální názvy čtyř nových prvků – nihonium, moscovium, tennessin a oganesson. Do tabulky je oficiálně zařadili při inauguračním ceremoniálu na ruské akademii věd v Moskvě.
Podle Mendělejeva se jmenuje 101. prvek v tabulce – mendelevium. V roce 1906 vědci o jeden hlas utekla Nobelova cena.
Studenti pak při učení Mendělejevovy tabulky používají mnemotechnické pomůcky, kdy začáteční písmena slov odpovídají značkám prvků.
„Existuje spousta říkanek. Třeba: Běžela Magda kaňonem, srazila banán ramenem. To je pomůcka ke kovům alkalických zemin. Nebo: Ó, slečno, sejměte podprsenku. To je kyslík, síra, selen a telur,“ vyjmenovává Klára Tůmová, studentka Masarykovy střední školy chemické v Praze.
