Zpěvák Michal Prokop převzal cenu od loňského vítěze Vladimíra Merty, poděkoval členům své aktuální kapely Framus Five a společně zahráli Kolej Yesterday. Za více než padesátiletou podporu poděkoval svým příznivcům a vzpomenul také na skladatele Petra Skoumala, textaře Pavla Šruta a muzikanta Ladislava Kantora. Michal Prokop zažívá v současné době možná vůbec nejvyšší bod své kariéry. O jeho koncerty je mimořádný zájem, což platí i pro každoročně vyprodaný velký Vánoční koncert v pražském Foru Karlín, kam si jako hosty zve další z velkých hvězd naší hudební scény. Je také garantem a hostitelem "malého festivalu s velkým programem" Krásný ztráty live, jehož třetí ročník letos proběhne od 9. do 10. srpna na Statku Všetice, a na jehož pódium zve jak generační souputníky, tak svoje oblíbené hudebníky a kapely z mladších generací.

Bez hudby to prostě nešlo
Michal Prokop, který v srpnu na svém festivalu Krásný ztráty live oslaví třiasedmdesáté narozeniny, se stal už jako student Vysoké školy ekonomické ve druhé polovině šedesátých let nejprve kytaristou a poté zpěvákem pražské skupiny Framus Five, která se věnovala interpretaci tehdy módních afroamerických stylů soulu a rhythm´n´blues. V roce 1967 se Framus Five stal senzací 1. československého beatového festivalu, kde byl Michal Prokop vyhlášen nejlepším zpěvákem. Svůj koncertní repertoár Framus Five natočil na debutové album Blues In Soul (1968) a o tři roky později přišel na stejnojmenném albu s ambiciózním projektem Město Er, rozsáhlou artrockovou suitou na slova básníka Josefa Kainara.

Na začátku 70. let se pro obecnou nepřízeň normalizátorů vůči rockové hudbě Framus Five rozpadl, Michal Prokop se věnoval střednímu proudu a působil v divadle Semafor. Skupinu obnovil roku 1978 pod lehce pozměněným názvem Framus 5 a po počátečním hledání optimální sestavy i stylu zachyceném na albu Holubí Dante nalezl dokonalé autorské souznění s básníkem Pavlem Šrutem a skladatelem Petrem Skoumalem a hudební rezonanci v sestavě, vedené houslistou Janem Hrubým. Šťastné období vyvrcholilo vynikajícím albem Kolej Yesterday (1984), jež zahájilo volnou trilogii alb, dotvářenou nahrávkami Nic ve zlým, nic v dobrým (1987) a Snad nám naše děti... (1989).

Hned zkraje devadesátých let opět skupina zanikla, Michal Prokop opustil dráhu profesionálního zpěváka, pustil se do politiky a na dráhou moderátora televizní talk show. Koncertoval spíše sporadicky, jednak v triu s kytaristou Lubošem Andrštem a houslistou Janem Hrubým, jednak se skupinou Friends. S ní také natočil comebackové album Poprvé naposledy (2006), jež zaznamenalo až nečekaný úspěch. Ještě v průběhu jeho příprav se Friends rozešli a na popud Luboše Andršta sestavil Michal Prokop novou podobu Framusu Five, se kterou spolupracuje dodnes a s níž natočil svoje zatím poslední studiové album Sto roků na cestě (2012).

Vstup Michala Prokopa do Síně slávy je tak stvrzením zpěvákova mimořádně bohatého a úspěšného muzikantského života.