Tři zmíněné památky byly v minulosti zapsány na seznam světového dědictví UNESCO společně. Podle právního zástupce arcibiskupství Stanislava Hykyše jde o jeden z důkazů jejich funkční souvislosti. Uvedl také, že zahrady a zámek navíc vždy měly stejného vlastníka, nejdříve církev, poté stát. „Synergie mezi Květnou zahradou, Podzámeckou zahradou a zámkem založená před 350 lety trvá dodnes,“ řekl Hykyš, který ve věci doporučí arcibiskupství podání odvolání. Rozhodnutí soudu pokládá za bezúčelné, nemá podle něj oporu v zákoně.
  |
Právní zástupce NPÚ Petr Wünsch považuje Květnou zahradu za památku, která na seznamu UNESCO figuruje oprávněně. V případě zámku a Podzámecké zahrady už méně. NPÚ podle něj odmítl Květnou zahradu v restitucích vydat kvůli pochybnostem o splnění zákonných podmínek, což dnes potvrdil i soud. „Veškerá tvrzení žalující strany o funkční souvislosti mezi Květnou zahradou a nemovitostmi, které už vlastní, byly vyvráceny,“ uvedl Wünsch. Ocenil rozhodnutí soudu, který se podle něj ztotožnil s názorem NPÚ.
Historický areál zahrady je provázán s novostavbami, které podle NPÚ nelze vyčlenit a podle zákona o restitucích tedy nemohou být vydány. „Po odnětí zahrady arcibiskupství vznikaly na pozemcích Květné zahrady po desítky let novostavby. Nešlo jen o rekonstrukce objektů,“ uvedl Wünsch. V zahradě v roce 2014 skončily práce za 230 milionů korun spolufinancované evropskými penězi. Díky nim se její část vrátila do své podoby ze 17. století, kdy ji založil olomoucký biskup Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu.
Hykyš uvedl, že všechny novostavby představují součást, popřípadě příslušenství zahrady. Nejsou podle něj překážkou pro její vydání. „Objekty dílensko-opravárenské povahy, sklady zahradní techniky, retenční nádrže, rybníčky, kopeček s králíky či produkční skleník jsou nepochybně nezbytné k řádnému užívání pozemků Květné zahrady,“ řekl Hykyš. Soud to ale odmítl.
Ve zmíněném skleníku se podle Hykyše pěstují rostliny také pro zámek a Podzámeckou zahradu. „Byly by ekonomicky znevýhodněny, pokud by o produkční skleník přišly,“ uvedl Hykyš. Podle Wünsche jsou však sazenice pro Podzámeckou zahradu ve skleníku pěstovány v nepatrném rozsahu. „Jsou zcela nahraditelné z jiných zdrojů,“ řekl Wünsch.
Soud měl v kauze začít rozhodovat už na podzim 2017. Arcibiskupství však zažádalo, aby se případem zabýval jiný než kroměřížský soud, což Krajský soud v Brně zamítl. Arcibiskupství neuspělo ani s dovoláním k Nejvyššímu soudu. Krajský soud koncem loňského roku zamítl jako nedůvodnou také námitku podjatosti soudkyně Ivánkové.
