Web Českého atletického svazu uveřejnil statistické ohlédnutí za nedávno uplynulým halovým evropským šampionátem v Glasgow.

Kdo byl nejúspěšnější v zisku medailí?

Prvenství v medailovém hodnocení národů obhájili Poláci, kteří měli bilanci 5 zlatých a dvě stříbrné. Stejnou pozici jako v Bělehradě, obsadili také druzí Britové. Ti v domácím prostředí vytěžili vůbec nejvíce cenných kovů ze všech výprav. Britští závodníci vystoupali na stupně vítězů dvanáctkrát (4-6-2). Třetí místo drží Španělsko (3-2-1) a první pětku doplňuje čtvrté Norsko (2-1-1) a páté Řecko (1-2-1). Česko  bylo s jedním bronzem na děleném třiadvacátém místě a na svou pátou příčku z Bělehradu tak nenavázalo. Celkem čtrnáct federací se radovalo ze zisku titulu mistra Evropy (Bělehrad 11). Pětadvacet výprav získalo alespoň jednu medaili (Bělehrad 26).

V bodovém hodnocení, kam se započítávají všechna umístění do osmé příčky, byli suverénně nejlepší Britové, kteří posbírali 122.5 bodu. Polsko se muselo po prvenství v Bělehradě tentokrát „spokojit“ s druhým místem a ziskem 72 bodů. Stejný součet měla i třetí Francie. O dva body méně vybojovalo Španělsko (69 b.) a do TOP 5 se vešlo ještě Německo (66.5 b.). Ani zde si Česko  oproti minulému kontinentálnímu šampionátu nepolepšilo, když bylo šestnácté s devatenácti body. V Bělehradě jich na kontě českých reprezentantů bylo 57, což stačilo na sedmé místo. Na bodované umístění dosáhli atleti z 34 zemí (Bělehrad 36).

Pouze v pěti případech došlo k úspěšné obhajobě mistrovského titulu. Jediným mužem, kterému se tento počin povedl, byl na patnáctistovce Polák Marcin Lewandowski. Britská běžkyně Laura Muirová dokázala v domácím prostředí obhájit zlaté medaile na tratích 1500 a 3000 metrů. Zlato z Bělehradu zopakovala také dálkařka Ivana Španovičová, pro kterou to byl třetí triumf na HME v řadě. Výčet úspěšných obhájců titulu pak doplňuje ještě polská štafeta žen na 4x400 metrů. V dalších dvanácti případech obhájci nebyli úspěšní a v osmi disciplínách vůbec v Glasgow nestartovali.


Kdo pokořil nebo vyrovnal evropský rekord?

V průběhu šampionátu byl vyrovnán jeden evropský rekord. Norský čtvrtkař Karsten Warholm dorovnal svým vítězným výkonem 45.05 výkon Němce Thomase Schönlebeho z roku 1988. Jeho krajan Jakob Ingebrigtsen pak přidal na trojce nový juniorský evropský rekord 7:51.20.

Ve dvou případech se měnila hodnota rekordu mistrovství. Karsten Warholm vylepšil časem 45.05 sedmnáct let staré čtvrtkařské maximum Poláka Marka Plawga z Vídně o 34 setin. Laura Muirová pak zaběhla trojku za 8:30.61, což je o více než pět vteřin lepší čas, než jakým kralovala na této distanci před dvěma lety v Bělehradě.

Letošní nejlepší světový výkon zaznamenalo šest atletů. Do čela světových tabulek se dostali Laura Muirová na trojce (8:30.61), Katarina Johnson-Thompsonová v pětiboji (4984 b.), Lea Sprungerová na čtvrtce (51.61), Miltiadis Tentoglou v dálce (838), Ivana Španovičová v téže disciplíně (699) a Jorge Ureňa v sedmiboji (6218 b.).

V dalších sedmi případech se měnily nejlepší evropské výkony této sezóny. Na vrchol kontinentálních tabulek se dostali Michal Haratyk v kouli (21.65), Karsten Warholm na čtvrtce (45.05), Gianmarco Tamberi ve výšce (232), Ana Peleteiro v trojskoku (14.73), Nadine Visserová na šedesátce překážek (7.87), belgická štafeta mužů na 4x400 metrů (3:06.21) a polská štafeta žen na 4x400 metrů (3:28.77).