Vládní čtvrť, jak ji vykresluje premiér Andrej Babiš, by ve skutečnosti – pokud nápad vůbec prosadí – měla vypadat skromněji, než jak to z některých mediálních výroků vypadá. Místo by tam našla jen čtvrtina ze všech státních zaměstnanců pracujících v Praze. 

„Máme jasno, která ministerstva by se tam měla stěhovat, máme jasno, které budovy chceme nechat veřejnosti a nabídnout jako kulturní památky, máme jasno, které budovy se dají prodat na byty,“ opakuje Babiš.

Pokud by vyšel plán, o němž Babiš mluvil už jako ministr financí a nyní jej jako premiér vzal zcela za svůj, každý všední den ráno by v Letňanech z metra vystupovalo deset tisíc státních úředníků.

V Praze pracuje 38 293 státních úředníků. Působí v 352 administrativních budovách, z nichž je 73 % ve vlastnictví státu. Stěhovat se má 9773 lidí.

Přesněji řečeno by jich mělo být 9773. Právě k tomuto počtu dospěl Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. První analýzy možného stěhování úřad zpracoval už v letech 2015 – 2016. Posuzoval tehdy různé pražské pozemky, mezi nimi Stodůlky, Kyje či Černý most. Jako „nejkapacitnější“ vyšly z analýzy právě pozemky v Letňanech.

Ty by měly pojmout až 10 300 úředníků. Těch je ale jen v Praze ve službách státu přes 38 tisíc. Sídlí v celkem 352 budovách – uvolnit by se jich mělo zhruba jen 90. V Letňanech by tedy měl skončit každý čtvrtý státní úředník z hlavního města.

Galerie jen ze dvou paláců

ÚZSVM má k i konkrétní soupis ministerstev a úřadů, na které by měla akce „kulový blesk“ dopadnout. Má jít o Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo kultury, Ministerstvo životního prostředí a většinu jim podřízených organizací jako je Agentura na ochranu přírody či Česká inspekce životního prostředí.

Kromě nich i další úřady – celkem jich je 42, včetně Celní správy, Finanční správy i samotného ÚZSVM. Ten by opustil i stávající hlavní sídlo na Rašínově nábřeží. Seznam potenciálně uvolněných budov ZDE.

Úřady by měly vyklidit převážně činžovní domy přestavěné na kanceláře, nikoli zavedená pražská sídla jako je třeba ministerstvo financí v Letenské ulici, budovu ministerstva průmyslu Na Františku nebo zemědělství a dopravy na Těšnově.

MAPA ČESKÉ JUSTICE od HlídacíPes.org

ZEMAN útočí na nezávislost soudů. Je justice připravená na podobné ataky?

I když Andrej Babiš mluví o tom, že by se „z paláců udělaly galerie“, skutečnost je skromnější. V úvahu pro tyto účely připadá v podstatě jen Nostický palác, který by uvolnilo ministerstvo kultury, a budova MMR na Staroměstském náměstí.

Tu Babiš zmiňoval před časem v souvislosti s tím, že by rád v Praze viděl Apple Store: „Teď v rámci skvělého projektu Apple Store jsem se dozvěděl, kolik budov MMR vlastně vlastní na Pařížské, na Staromáku, teď jsme objevili i nějakou budovu na Příkopech.“

Bez souhlasu pražského magistrátu, respektive primátora Zdeňka Hřiba, se ale v Letňanech nic stavět nebude. Pozemky na konečné metra patří městu, ve hře je proto směna za Karlínská kasárna, kam by se v budoucnu mohl přestěhovat pražský magistrát.

Náklady na provoz a údržbu budov pro státní úředníky v Praze jsou 1,3 miliardy Kč ročně, za pronájem kanceláří platí stát v hlavním městě 500 milionů ročně.

Hodnota kasáren, jež nyní patří Ministerstvu spravedlnosti, je podle posudku z roku 2014 zhruba 620 milionů korun. Cena pozemků v Letňanech se odhaduje na 400 milionů. Praha žádá i převedení nemovitostí z areálu nemocnice Bulovka na město i garanci, že stát zaplatí stavbu vnějšího okruhu kolem Prahy.

Manažerské selhání? Skandální výrok

Primátor Hřib ale z plánů na akci Letňany zatím příliš nadšený není. Podle něj hrozí, že by vzniklo úřednické ghetto, varuje před vylidněním centra a opakuje, že je pro město nežádoucí, aby v centru zůstaly další nevyužité a prázdné budovy.

Seznam budov určených k vystěhování úředníků, který zveřejnil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, označuje primátor za neúplný. A veřejně pochybuje o tom, zda je plán vůbec myšlen vážně.

„Mrzí mne, že se vyjádření pana primátora pořád opakují, považuji to za nekorektní a nekonstruktivní přístup. To, jak jsou jednání časově náročná, nám brání v tom, abychom jednali s péčí řádného hospodáře a odstranili co nejdříve ty vysoké nájmy, které stát v Praze hradí,“ říká ředitelka ÚZSVM Kateřina Arajmu.

Primátor Hřib ale zpochybňuje i výpočty návratnosti celé zamýšlené akce. Výdaje na provoz a údržbu administrativních budov, které stát užívá jen v Praze, jsou 1,3 miliardy korun ročně. Nájemné spolkne zhruba 0,5 miliardy za rok. Plánované investice v následujících deseti letech samy úřady a ministerstva odhadují v součtu na 7,6 miliardy.

Naproti tomu náklady na výstavbu úřednického komplexu jsou nyní spočítány na deset miliard korun. Podle Andreje Babiše i analýz ÚZSVM je návratnost investice do úřednické čtvrti v Letňanech pět let.

„Ve výpočtu ekonomické návratnosti, který pan premiér často zmiňuje, zcela chybí vyčíslení nákladů na adaptaci budov k jejich novému účelu. Bylo by opravdu skandální, kdyby historické budovy v centru města zely prázdnotou, chátraly a po opuštění úředníky nenašly smysluplné veřejné využití,“ říká ale primátor Hřib.

Kateřina Arajmu (ÚZSVM): „Nejde o žádné „manažerské selhání“, ale buď o absolutní nepochopení problematiky, nebo záměrné matení veřejnosti ze strany pana primátora.“

„Pan premiér tvrdil, že za nájmy opuštěných objektů ročně ušetří půl miliardy. Dle seznamu jde ve skutečnosti o necelých 300 mil. Kč. Podobně virtuální se ukázalo původní tvrzení o úspoře 13 miliard za pět let provozu a údržby, protože reálná výše těchto nákladů u budov určených k prodeji nedosahuje ani jedné miliardy za pět let,“ namítá dále Hřib.

„Lidově řečeno, čísla byla „vycucaná z prstu“. Z mého pohledu jde o zjevné manažerské selhání,“ nechal se slyšet primátor a vyprovokoval tím k oficiální reakci ředitelku ÚZSVM Kateřinu Arajmu. Podle ní jsou Hřibova slova skandální a chce, aby je doložil.

Hřib prý mluví jinak na oficiálních jednáních, jinak na tiskových konferencích a něco jiného píše do dopisů. Primátorovi proto Arajmu adresovala tento týden dopis, v němž „se důrazně ohrazuje proti nepravdivým vyjádřením“.

„Nejde o žádné „manažerské selhání“, ale buď o absolutní nepochopení problematiky, nebo záměrné matení veřejnosti ze strany pana primátora,“ píše Arajmu.

Zdůrazňuje, že úřad nikdy netvrdil, že je možné ušetřit celých 0,5 miliardy korun na nájemném, ani to, že se případnou výstavbou administrativního komplexu uspoří za deset let celých 13 miliard.

A poukazuje na to, že „domácí úkoly“ si neplní naopak Hřib: „Ačkoliv primátor hlavního města Prahy požaduje kromě veškerých detailních údajů týkajících se administrativního komplexu mimo jiné také převést Karlínská kasárna do vlastnictví hlavního města Prahy, doposud nedodal k této žádosti jakékoliv podklady, o které byl ze strany ÚZSVM opakovaně žádán,“ píše Arajmu.

Jednání mezi úřadem, premiérem a primátorem Prahy mají i nadále pokračovat.