Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Rusko přijímá zákony proti ‚fake news‘. Na zprávy dohlédne cenzurní úrad

Svět

  5:03
MOSKVA/PRAHA - Co má epidemie spalniček společného s informační válkou? Tato otázka rozčílila mluvčí moskevského ministerstva zahraničí Mariji Zacharovovou, když označila článek na webu Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda (RFE-RL) o možné roli ruských internetových trollů v kampani diskreditující očkování za pokleslou americkou propagandu.

Ruský prezident Vladimir Putin. foto: AP Photo/Pavel Golovkin

„Proč musí Američané šířit tento bláznivý škvár?“ kritizovala Zacharovová médium, financované americkým kongresem.

EU vyhlásila válku fake news, přidá se i Česko. Fakta bude ověřovat mezinárodní síť expertů

RFE-RL přitom jen zmínila studii amerického časopisu American Journal of Public Health, která tvrdí, že ruským státem placení diskutéři na twitteru agitují proti očkování. A právě ochránit společnost před tímto typem zpráv, které mnozí Rusové vnímají jako nepřátelskou propagandu, mají novely zákonů, které právě procházejí ruským parlamentem. 

Hlupák zůstane hlupákem

Normy především zpřísňují postihy za šíření toho, co stát definuje jako falešnou informaci. Dohlížet a rozhodovat bude na podnět generální prokuratury cenzurní úřad Roskomnadzor, který bude moci stránku zablokovat, smazat a udělit podnět k administrativnímu trestu v rozmezí od 30 tisíc do 1,5 milionu rublů (10 tisíc až půl milionu korun). Uživatelé a média ale budou mít možnost vyhnout se trestu tím, že svou „chybu“ urychleně opraví.

Fake news ohrožují demokracii, tvrdí lídři Evropské unie. Plánují proti nim tvrdý boj

Kontroverze doma i za hranicemi pak vzbudila další novela, která výrazně přitvrzuje v případech hanobení státních symbolů a institucí. Lze si pod tím představit celou škálu jednání včetně kritiky vlády či místních samospráv, za co bude hrozit pokuta do 300 tisíc rublů (100 tisíc korun) či 15 dnů vězení.

Ve Státní dumě vyvolaly oba zákony bouřlivou diskusi. Proti se postavily strany, které samy příliš nezastávají demokratické hodnoty – komunisté a Liberálně-demokratická strana Ruska (LDPR) Vladimíra Žirinovského. „Bojovat není potřeba s fejkovými zprávami, ale s nedůvěrou k představitelům státní moci,“ prohlásil komunistický poslacec Alexej Kurinnyj. „Jestli hlupáka tak přestanete nazývat, hlupákem stejně zůstane. Jak si můžeme vážit státu, kde dvacet milionů lidí žije za hranicí bídy?“ zaznělo z lavic LPDR

Přesto novela o šíření falešných zpráv prošla drtivou většinou 322 ku 78 hlasům. Pro totiž byla strana Jednotné Rusko i levicové Spravedlivé Rusko. „Přijetí zákona nezastaví dezinformace, které jsou nepřátelské a produkují se za hranicemi Ruska,“ komentoval to poslanec Spravedlivého Ruska Valerij Gartung.

Informační válka naruby

Jeho komentář naznačuje, jak vlastně boj proti dezinformacím vnímá ruská společnost. Jde totiž o pohled, který je naruby tomu našemu. Velká část Rusů má pocit, že je to Západ a tajemná centra v New Yorku, Bruselu či Praze, kde dezinformace na objednávku nejvyšších míst vznikají a západní média je pak šíří. V představách ruského konzumenta médií má i EU či USA své trolly, kteří systematicky Rusko vykreslují jako zaostalou primitivní zemi s o to většími mocenskými ambicemi a srážejí tak sebevědomí Rusů.

Ruský velitel obvinil USA z chemických pokusů na lidech v Gruzii. Dezinformace, zní z Pentagonu

„Naši občané byli vždycky zobrazováni jako opilí kosmonauti nebo bandité snažící se ovládnout svět,“ píše například server Kfaktiv.ru z Ťjumenské oblasti. Jiná média zase upozorňují, že vyrobit si dezinformaci zvládnou doma sami. Tak tomu bylo třeba i u zprávy, že Státní duma hodlá zakázat kupovat auta lidem, kteří nemají garáž, se kterou přišel portál Ura.ru. Redaktoři se přitom ptali na názory poslanců a ti odpovídali natolik vážně, že na toto téma vzniklo několik článků a zprávu převzala i seriózní média.

Přijetí zákona o dezinformacích odpovídá trendu poslední doby v ruské společnosti, kdy se šíří nedůvěra ke všemu – a to jak západnímu, tak i tomu, co vychází od vlastních představitelů. Smíšené reakce například vyvolává iniciativa prezidenta Vladimira Putina a vlády vytvořit systém, který by udržel provoz internetu i po odpojení sítě od uzlů na Západě – jinými slovy vytvoření vlastní ruské internetové sítě. 

Příslušný zákon už také v prvním čtení schválila Duma a zarážející je, za jak krátkou dobu hlasováním procházejí – u dezinformačního zákona trval celý proces dva měsíce. Dokonce i provládní list Nězavisimaja Gazeta pak celý proces komentoval: „Pokud je hlavním cílem vládnoucí elity udržet si moc i za cenu omezení svobody slova, tak nic lepšího nevymyslíš,“ napsal list.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!