Před více než měsícem, pár dní po Andělském pivovaru na Smíchově, v Praze vyrostl nový pivovar – konkrétně v Kbelích na severovýchodním okraji Prahy. My to, na rozdíl od většiny Pražanů, máme z domova nedaleko, takže jsme tam zašli na průzkum hned několikrát.
Kbelský pivovar se nachází v nově postavené budově kousek od letiště Kbely. Uvnitř vypadá velmi podobně jako pražské pivovary Hostivar či Spojovna – je moderně zařízen, se stěnami obloženými dřevem, s velkým barpultem s výčepem uprostřed hlavní místnosti. Okny na jedné stěně lze pozorovat nerezové pivovarské technologie a pokud budete mít štěstí, tak i paní sládkovou při práci.
Od známých jsme zaslechli, jak už to u nově vzniklých nezaběhlých podniků občas bývá, pár stížností na delší čekání na pivo a objednávku. Ale při našich třech návštěvách to bylo v pohodě, obsluha milá a pivo jsme většinou měli na stole během chvíle (třeba začátky Hostivaru byly mnohem bolestnější). K jídlu je na výběr klasicky mnoho druhů masa – steaky, burgery, řízky, guláše, za lehce vyšší ceny. Zatím jsme ale neochutnali.
I nabídka piv trochu připomíná zmíněné Hostivary – základem, který se nemění, jsou tři druhy ležáků a jeden ejl. Dva světlé ležáky – 11 pocestných a 12 pilotů nás mile překvapily. Jsou to pěkně chuťově čisté, docela hořké (zejména dvanáctka), hezky chmelově aromatické a velmi pitelné kousky. Tohle se u nových pivovarů u světlých ležáků moc často nestává. Po ochutnání ležáků jsme od tmavého speciálu 13 havranů (který měl premiéru až pár dnů po otevření pivovaru) čekali minimálně stejnou kvalitu a zklamáni jsme rozhodně nebyli – jde o plnější pivo s praženými tóny, docela chmelově hořké a velmi chutné.
Svrchně kvašená piva zastupuje stálice 15 sirén, jantarová IPA. Je hodně hořká, karamelová, chmelově pryskyřičná i citrusová. Zajímavý a dobře pitelný kousek, ale ležáky nám přece jen chutnaly o trochu více. Na páté pípě pak najdete „jepičí“ pivo – zde se budou střídat ejly různých barev a stupňovitostí. Prvním bylo světlé pivo 14 jepic pojmenované Zina – sladový, tropicky ovocný a hořký ejl, velmi dobře pitelný. S ním je už ale ámen – aktuálně je na čepu již druhé pivo 11 jepic zvané Otylka – světlejší a slabší, sladové s tóny všemožného ovoce a opět docela hořké, chutnalo nám ještě o chlup více než Zina. Takováto stále rotující pípa je rozhodně fajn nápad – mimokbelští mají alespoň dobrou záminku k pravidelným návštěvám pivovaru :)
Celkově máme z tohoto pivovaru velmi dobrý dojem a pokud nepoleví v dobré práci (což nevypadá, jelikož zrovna instalovali kvůli vysoké poptávce po pivu nové tanky), zařadí se mezi námi oblíbené a často navštěvované podniky. Pokud jste tu ještě nebyli, doporučujeme návštěvu všemi deseti – zejména ležáky určitě stojí za ochutnání.
