„Familio je nová síť naší společnosti. V rámci specializované sítě na papírenské zboží jsme zužitkovali zkušenosti s prodejem tohoto sortimentu v našich knihkupectvích Knihy Dobrovský,“ uvádí marketingový šéf společnosti Adam Pýcha za majitele.
Život knížky na regálu? Tři měsíce a dost, říkají knihkupci |
Dobrovský zatím otevřel první dvě papírnictví, jedno je v pražském obchodním centru Šestka a druhé ve Futuru v Kolíně a tímto směrem hodlá pokračovat.
„Nové prodejny budeme situovat zpravidla do obchodních center, ale nevylučujeme ani jiná místa. Papírnictví jsou zpravidla malometrážní prodejny, rozhodně výrazně menší nežli naše knihkupectví,“ popisuje Pýcha.
Na zádech obchodních center vyrostl Dobrovský i v knihách a jeho konkurence se shoduje v tom, že je „umí“ dělat. Frekvence lidí zde bývá větší než na ulicích, ale zase se obchodník musí zpravidla „smířit“ s vyššími nájmy. Prodejen knih má dnes Petr Dobrovský 32, kromě toho ale posiluje i ve vydávání knih. Před lety začínal s nakladatelstvím Omega, nyní má už osm značek podle žánrů a loni vydal na tři sta titulů, tedy zhruba třetinu toho, co největší Albatros.
Papír v českých rukou
Ani papír, který rozjíždí nyní, pro něj není úplně cizí obor. Velká knihkupectví, jako jsou Luxor či Kanzelsberger, už před lety rozšířila svou nabídku o papírenské potřeby, nejrůznější stolní hry nebo upomínkové předměty.
Na trhu s knihami se točí miliardy. Nakladatelé se spojují, aby obstáli |
„Příbuznost oborů a historické zkušenosti hrají při otevření nové obchodní sítě velkou roli,“ potvrzuje Pýcha s tím, že papírenské zboží zůstane nadále v nabídce jejich prodejen knih. „Máme věrné zákazníky, kteří již na prodejnách toto zboží očekávají a vyhledávají. Navíc se nabídka tohoto sortimentu liší prodejna od prodejny,“ dodává.
Řetězce papírnictví patří mezi poměrně rychle se rozvíjejí obor. Zatímco dříve šlo většinou o jednotlivé malé prodejny, podobně jako tomu bylo s knihkupectvími, v posledních letech se na českém trhu vyprofilovalo několik větších řetězců.
Dobrovský není jediný
K tradičním patří prodejny výrobce tužek a pastelek Koh-i-noor Hardtmuth, které se zaměřují hlavně na výtvarné potřeby. V Česku má nyní firma 100 značkových prodejen a k tomu 17 partnerských. Ve valné většině případů nejsou v obchodních centrech, často se orientují na menší města. Značkové prodejny v roce 2017 utržily skoro 250 milionů korun.
Fotogalerie |
Koh-i-noor ale loni posílil i ve sféře všeobecně zaměřených papírnictvích, když dokončil koupi devíti prodejen Papírnictví AKM. Jde sice o malou síť a její obchody se nacházejí výhradně v pražských obchodních centrech, ale na druhou stranu jde o centra považovaná za nejúspěšnější a také nejdražší co do nájmů, například Nový Smíchov, Chodov, Černý most, Quadrio či Letňany.
„Jen v Praze jsme kvůli jednodušší logistice a znalosti trhu,“ říká manažer prodejen AKM Filip Malý s tím, že do obchodních center zamířili cíleně kvůli větší frekvenci zákazníků. V roce 2017 firma AKM utržila 88 milionů korun.
Poslední velkou sítí na tuzemském trhu je McPen. Stejně jako zmíněné firmy je i tato v českých rukou, má 31 prodejen a tržby v „nižších“ stovkách milionů korun.
„Na trhu působíme od roku 2009, kdy jsme odkoupili tři zastaralé maloobchodní prodejny Herlitz. Koncept McPen jsme začali rozvíjet od roku 2010,“ popisuje ředitel společnosti Milan Petr. Prodejny, každý rok dvě až čtyři, otevírají jak „na ulicích“, tak v obchodních centrech.
„Naše expanze není omezena žádným číslem, ale je úzce spojena s nabídkami obchodních center, jejichž aktuální požadavky nájmu jsou velmi často neakceptovatelné a neekonomické. Naše největší expanze tedy přijde zřejmě až se skutečným ekonomickým ochlazením a možností stavět prodejny rentabilně,“ dodává Milan Petr.
Zbylý trh je ve valné míře roztříštěný mezi malá papírnictví – od těch dobře fungujících po přežívající v podobě dávno neodpovídající moderním trendům. Významným prodejcem tohoto sortimentu jsou ještě hypermarkety, ať už Globus, Tesco či Albert. I v nich se ale prostor pro papírenské zboží zmenšuje s tím, jak se ukrajuje z plochy samotných hypermarketů, které se snaží přizpůsobit dnešnímu trendu rychlejšího nákupu a omezit plochu, jež jim tolik nevydělává.
