Sexuální služby nabízejí v Česku tisíce žen. Část z nich má děti, na něž jsou samy a řeší tak nedostatek peněz. Podle dat z terénního průzkumu Spolku na ochranu žen tvoří až 60 procent prostitutek. „Matek máme přes polovinu,“ řekla Radiožurnálu Barbora Pšenicová, projektová manažerka organizace Rozkoš Bez Rizika, která poskytování takových služeb v Česku mapuje.

Praha 13:45 10. března 2019 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Říká si Iva, je jí 32 let a má dvě děti, na které nedostává výživné. Otci to sice nařídil soud, jenže je zadlužený a alimenty neplatí. Iva proto neměla dost peněz, nakonec je získala v sexbyznysu. Není zdaleka jedinou matkou samoživitelkou v Česku, která se rozhodla jít do sexuálních služeb kvůli finančním problémům. Čím přesně si vydělává, neví ani její blízcí.

„Dneska nájmy, které činí třeba 20 tisíc, jako platím já, nejsou žádná sranda. Stát mi nepomohl, měla jsem od něj 3800 korun a tím to haslo. Na sociálce mi řekli, že mám říct rodičům a vařit ekonomicky,“ přibližuje pro Radiožurnál Iva.

V sexbyznysu začala pracovat před devíti roky a pohybuje se v něm dodnes. Momentálně si vydělává v klubu, kde tančí, a nabízí i další služby.

„Co jsem měla dělat? Ale hodně mi to pomohlo. Za první tři měsíce od toho, co jsem začala pracovat, jsem si zaplatila nájem na rok dopředu. Je to dobrá injekce, rychlé a velké peníze,“ dodává.

Osm tisíc za víkend

Poskytování takových služeb v Česku mapuje mimo jiné nezisková organizace Rozkoš Bez Rizika. Podle jejích dat jsou ženy v této oblasti v průměru čím dál tím starší a čím dál tím víc jich je v privátní sféře.

„Kdybychom předpokládali nějakou typickou představitelku sexbyznysu, tak bude pracovat na privátu. Bude jí okolo 30 let a s největší pravděpodobností může mít děti, protože matek máme přes polovinu,“ přibližuje projektová manažerka organizace Barbora Pšenicová, jak vypadá typická žena pracující v sexbyznysu.

Vstanu z popela, nebo ať shořím. FéniXXX, syrový pohled za kulisy pornoprůmyslu v Rumunsku

Číst článek

„Loni ze 3500 žen, se kterými jsme pracovali, byla jedna třetina samoživitelek,“ doplňuje. Ve 13 procentech to byly dokonce matky se třemi a více dětmi.

Vlastní data z terénního průzkumu má i Spolek pro ochranu žen. Podle něj tvoří matky samoživitelky dokonce 60 procent prostitutek v Česku. Paní Iva potvrzuje, že samoživitelka není v této branži nic ojedinělého, spíš naopak.

„Tam, kde teď hnízdním, jsou jenom dvě, které nemají děti. Pokud si ty holky nenajdou práci, tak se nedivím, že jdou do tohoto podniku. Je práce, ale tak špatně placená, že se jim to nevyplatí. Za víkend si vydělají, co já vím, minimálně osm tisíc,“ popisuje Iva.

Radiožurnál oslovil dvě neziskové organizace, které se neúplným rodinám věnují. Ani Klub svobodných matek, ani Asociace neúplných rodin ale oficiálně o případech, kdy ženy musely přistoupit k přivýdělku formou prostituce, neví.

Prostituce maskuje práci v pekárně

Hlavním důvodem podle nich může být to, že neplacení výživného už je samo o sobě pro matky citlivé téma. A za svou situaci se mnohdy i stydí. V případě Ivy to sice tak není, její nejbližší přesto nevědí, čím se živí.

„O děti se vůbec nebojím. Myslím, že sociálka by mi je nevzala, protože je o ně vždy postaráno. Našich se také nebojím. Ti by, myslím, neřekli nic. Ale doma, co mám svého chlapa, tak to nechci říkat, protože on je strašně velký konzervativec,“ vysvětluje.

A tak pracuje v herně. Její kolegyně zase svému okolí říkají, že pracují v pekárně, na čerpací stanici nebo třeba v knihovně. Podle ředitelky Asociace neúplných rodin Ivety Novotné se ženy stydí svěřit se už jen s tím, že jim otec dítěte dluží peníze.

„Když k nám klientky volají nebo docházejí, tak to téma je opravdu tak citlivé, že jsme rádi, že se svěří ohledně otázek výživného, než aby se nám svěřovali s tímto dalším, ještě citlivějším tématem,“ podotýká.

Třeba Iva si přitom už tři roky intenzivně hledá práci. Každý týden má prý víc než pět pohovorů. Ona, Rozkoš Bez Rizika, Spolek pro ochranu žen, Asociace neúplných rodin i Klub svobodných matek se shodují, že těmto ženám by měl pomoct hlavně stát. Důležitá je pak podle nich prevence, aby se do obtížné finanční situace vůbec nedostaly.

Pomůže stát? 

Vedle novely insolvenčního zákona nebo zákona o sociálním bydlení by mohlo pomoct hlavně takzvané zálohované výživné. Vláda hnutí ANO a ČSSD s podporou komunistů ho slibuje v programovém prohlášení.

„Hlavním cílem je ochrana dětí před chudobou. A je důležité zdůraznit, že výživné náleží dítěti. Rodiny sólo rodičů se dvěma a více dětmi jsou ohroženy příjmovou chudobou ve 43 procentech. Jedním z důvodů je i časté neplacení výživného na dítě,“ upřesňuje mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Barbara Hanousek Eckhardová.

Jenže stát řeší hned několik návrhů a zavedení zálohovaného výživného se tak protahuje.

Kolik rodin v Česku tvoří jen jeden rodič a dítě, říká ředitelka Klubu svobodných matek Dana Pavlousková: „Pracujeme s odhadem 180 až 200 tisíc rodičů samoživitelů v České republice. Můžeme se opřít o statické údaje, podle kterých je v průměru v 90 procentech rodin samoživitelů v čele právě žena, respektive matka.“

Český statistický úřad nemá přesný počet samoživitelek v zemi k dispozici.

Anna Horáčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít