Foto Albin Olsson, Wikimedia Commons (CC BY-SA 3.0)
Netradiční pracovní inzerát nabízí místo s přiměřeným platem, zaměstnání ve veřejném sektoru, standardní pracovní dobu, dovolenou a hlavně jistotu práce nadosmrti. Pokud by zájemce přece jen chtěl dát výpověď nebo odejít do důchodu, bude vybrán jeho náhradník.
Pracovní náplň? Cokoli chcete během pracovní doby dělat, pokud se ovšem zavážete k tomu, že se budete zdržovat v Korsvägenu, velkém dopravním uzlu ve švédském Göteborgu. Zaměstnanec může během své pracovní doby dělat dřímat, sledovat seriály, učit se latinsky – zkrátka cokoli ho napadne. Musí pouze přijít ráno do práce a zůstat na stanici do konce pracovní doby.
Peníze mají větší hodnotu než práce
Jak píší švédští umělci Simon Goldin a Jakob Senneby v návrhu svého uměleckého projektu: „Nekonečné trvání tohoto zaměstnání je možné, protože peníze se dnes vyplácejí více než práce. Dokud žijeme ve společnosti, v níž je návratnost kapitálu podstatně vyšší než průměrné zvyšování platů, projekt ‚Věčná zaměstnanost‘ se udrží.“
Projekt je totiž financován z ceny Švédské veřejné umělecké agentury, podpořené částkou 650 tisíc dolarů, a také Švédskou dopravní správou. Plat budou v podstatě zajišťovat naskakující úroky.
Projekt Věčné zaměstnanosti nabízí Korsvägenu nekonečně dlouhotrvající antipředstavení pro jednu osobu bez scénáře, vyvrcholení a gradace.
Oficiální nabídka nebude oficiálně zveřejněna, dokud se nepřiblíží otevření nové stanice Korsvägen v roce 2026, ale popis pracovní pozice už autoři zveřejnili. Zaměstnanec musí každý den použít zvláštní „píchačky“, aktivovat elektronické hodiny, které zároveň spustí silnější fluorescenční světla na stanici. Pak už se stačí jen zdržovat na místě a na konci pracovní doby hodiny vypnout.
Čtvrť Korsvägen – původní domov automobilky Volvo – prochází v současnosti obrovskou transformací. Z centra průmyslové výroby se mění v moderní kulturní centrum a tzv. leisure economy, tedy místo, kde lze příjemně trávit volný čas. Právě tento posun inspiroval umělce k vytvoření projektu Věčná zaměstnanost. Pracujícím v průmyslu nyní hrozí, že budou z města postupně vytlačeni. Goldin a Senneby proto v podstatě vytvořili pracovní pozici, která dává pracovníkovi naprostou svobodu, a posunuli tak rovnováhu moci.
Autoři vzpomínají na sedmdesátá léta, kdy byly odbory schopné vyjednat zvyšování mezd, které převyšovalo růst produktivity práce v průmyslu. Na krátký moment v historii, tvrdí autoři projektu, se práce vyplácela více než peníze. Po takřka půlstoletí intenzivní globalizace a neoliberální deregulace je však situace opačná. Přestože Švédsko stále patří k zemím s vysoce regulovaným pracovním trhem, tyto regulace jsou stále pod větším tlakem. Pro čím dál větší počet lidí je práce flexibilní, na jednotlivých projektech nebo výkonech založenou aktivitou. Projekt „věčné nebo nekonečné zaměstnanosti“ tak ztělesňuje pracovní jistoty minulosti a promítá je do současného stavu. Má potenciál stát se nostalgickou vzpomínkou, ruinou, utopickou předtuchou postpracovní společnosti.
Projekt Věčné zaměstnanosti nabízí Korsvägenu nekonečně dlouhotrvající antipředstavení pro jednu osobu bez scénáře, vyvrcholení a gradace.
Městské legendy
Goldin a Senneby už vytvořili nadaci pro dohled nad projektem, která bude zodpovědná za výběr kandidáta a vyplácení jeho platu. Zajistili také podmínky zaručující, že se nadace neocitne v insolvenci. Nadační výbor také bude mít za úkol „sbírat a zveřejňovat druhotné zprostředkování projektu, zahrnující novinové zprávy, reportáže, drby, vtipy a městské legendy, které projekt během času vyprodukuje.“
Právě městské legendy jsou v Göteborgu velmi důležité. Snad každá čtvrť má nějakou svou legendu spojenou s historií čtvrti. Jenom Korsvägen z nějakého důvodu žádný svůj historický příběh nebo městskou legendu nemá. Je to pouhý dopravní uzel – místo pro přestupy mezi autobusy a tramvajemi, odkud každý míří někam jinam. Umělci si slibují, že se jim do historie čtvrti podaří zapsat příběh navždy zaměstnaného člověka, který neměl nikdy co na práci. Těší se, až budou vznikat vtipy o lidech, kteří „pracují, jako kdyby byli v Korsvägenu“. Přestože bude projekt ze začátku jen málo viditelný, může se během času zarýt hluboko do orální historie Göteborgu.
A pokud se vám podaří tento job získat, můžete být klidní – podílíte se na důležitém konceptuálním díle, byť třeba celý svůj život strávíte swipováním na Tinderu nebo aktualizacemi Instagramu. „Co zbývá v zaměstnání bez produktivity, je čas,“ říká se v popisu práce. „V tomto smyslu lze zaměstnance považovat za svědka času. Dokonce i za ztělesnění času samotného.“
Autor je novinář a hudebník.