Harmonie celku a detailu: Israel v Egyptě Collegia 1704

Kateřina Pincová, 13.03.2019 18:30

Collegium 1704 opět poutalo pozornost na svůj elegantní projev, tentokrát oratorii G. F. Händela. Na pódiu Dvořákovy síně představilo včera, 12. března 2019, u nás málo uváděné oratorium Izrael v Egyptě a zároveň této příležitosti využilo k zahájení prodeje své (a zároveň) první české kompletní nahrávky Händelova Mesiáše. Dirigent Václav Luks i tentokrát ukázal své kvality co se detailního propracování interpretace týče.

Collegium 1704, Václav Luks 2019 (foto Petra Hajská)

Händelovo oratorium Izrael v Egyptě, vycházející ze starozákonních textů, je zajímavé hned z několika důvodů. Jedním z nich je, že ho v dnešní době můžeme slyšet ve dvou verzích: buď jako třídílné (tj. v podobě, ve které zaznělo při premiéře 4. dubna 1739), nebo dvoudílné, tj. bez první části. Tu totiž Händel vytvořil pouze nepatrným přepracováním své dřívější kompozice Funeral Anthem a již první tištěné vydání tohoto oratoria uvádí pouze části dvě. K dvoudílnosti se při interpretaci přiklání i některé současné soubory a ze zmíněného Pohřebního hymnu provádí pouze předehru. A pro tuto možnost se rozhodlo i Collegium 1704.

Další pozoruhodností oratoria Izrael v Egyptě je celková míra zastoupení sborových částí, včetně použití dvojsborové techniky. Rozšířené obsazení Collegium Vocale 1704 tedy před sebou mělo nelehký úkol vypořádat se s velkým množstvím obtížných hudebních ploch. To se však projevilo pouze minimálně (posluchač „hnidopich“ by upozornil na několik drobných zaváhání v nástupech jednotlivých hlasů hlavně v částech pouze s bassem continuem) a celkový dojem byl – zvláště díky výstavbě jednotlivých hudebních ploch – jako vždy velkolepý.

Václav Luks totiž oplývá nebývalou schopností soustředit se zároveň na celek i na detail. Jeho interpretace vždy podpoří skladebnou logiku kompozic, což se projevuje mimo jiné i dosahováním maximálních kontrastů (ve včera uvedeném oratoriu to byl např. úžasný zvukový zlom mezi vzrušeným a dramatickým sborovým číslem „He smote all the firstborn of Egypt“ a něžností sboru „But as for His people“) a také vystižením toho správného „temporytmu“ v přechodu mezi jednotlivými částmi. Dramatická pauza před nástupem sboru „They loathed to drink of the river“ (a jeho začátek „z ničeho“) po tenorovém recitativu jistě způsobila nejednomu posluchači husí kůži.

Propracování v detailu se při včerejším koncertě projevilo hlavně u zvukomalebných ploch, jejichž význam byl interpretačně maximálně podchycen. Sborová část „He spoke the word“ přinesla velice živoucí bzučení much ve smyčcích, po kterém přišlo opravdové krupobití („He gave them hailstones for rain“) a „tma přehustá“ ve sborovém čísle „He sent a thick darkness over all land“ by se vskutku dala krájet. Zvukomalebné prvky se však v tomto díle vyskytují i v sólových áriích, přičemž za zmínku stojí hlavně zpodobení žab v „Their land brought forth frogs“, které výrazově vykouzlil kontratenorista Benno Schachter.

V druhé části oratoria se pak představila nejprve dvojice sopranistek, Hannah Morrison a Helena Hozová, a poté dvojice basistů, Tomáš Král a Jaromír Nosek. Obě zpěvačky zná posluchač z nedávných koncertů Collegia 1704 (H. Morrison se představila v Bachově Vánočním oratoriu, H. Hozová sólově v „Benátských nešporách“ Antonia Vivaldiho), tak si mohl potvrdit předchozí úsudek o barevnosti a technické vyspělosti obou hlasů, ale dostalo se mu také nového zážitku, jak krásně se v duetu tyto dva soprány dohromady pojí.

Výše zmiňovaná dvojice zpěváků už tak hlasově vyrovnaná nebyla, ale zvláště Tomáš Král jistě zaujal znělostí a zároveň vřelostí svého projevu. Druhá část oratoria dala příležitost se naplno melodicky ukázat i Krystianu Adamovi (v první části zastával pouze recitativní úlohu), polskému tenoristovi s velice příjemným, tmavěji zabarveným hlasem.

Je příjemné pozorovat, jak u nás Collegium 1704 získává renomé jednoho z nejlepších hudebních souborů a jak jeho popularita stále stoupá. O tom svědčí mimo jiné i fakt, že včerejší Israel v Egyptě vyprodal celý sál, a tak byli pořadatelé několik dní před konáním koncertu „donuceni“ pro lítostivé posluchače, kteří si už nestihli lístek opatřit, otevřít i – jinak u koncertů Collegia 1704 nepřístupnou – varhanní emporu. I ta se asi z poloviny zaplnila. A na příští koncert, Matoušovy pašije Johanna Sebastiana Bacha, který se bude konat 9. dubna 2019, zbývají už jen poslední vstupenky k mání.