Truhláři, kuchaři, montéři. V Česku pracuje skoro 60 procent vězňů, vláda jim chce zvýšit odměny
Pracujících vězňů je nejvíc za poslední pět let. Podle aktuálních statistik Vězeňské služby si při výkonu trestu vydělává bezmála devět tisíc odsouzených. Za větším zájmem firem stojí hlavně nedostatek pracovních sil. Vězni se uplatňují například při obsluze výrobních strojů, jako truhláři nebo kuchaři. Od příštího roku by si navíc odsouzení mohli přilepšit. Ministerstvo spravedlnosti totiž navrhuje zvýšení jejich odměn.
Padesátiletý Josef si ve věznici odpykává 14měsíční trest. Jen v zamřížované cele ale nesedí, denně dochází na osmihodinovou směnu do práce. Většina výplaty padne na splátku dluhů. Zbytek pak utratí za jídlo.
V čem jsou pro firmy výhodní pracující vězni? Poslechněte si reportáž Zuzany Švejdově a Jiřího Jelínka
„Jsem tady manipulant – odvážím a přivážím zboží. Dává mi to to, že si zaplatím nějaký dluhy, protože jsem měl bouračku, tak platím bouračku,“ říká Josef a dodává, že mu moc peněz nezbyde. „Abych vám řekl pravdu, tak mám 30 korun. Většinu mi teda strhávají na dluhy,“ vysvětluje.
Stejně jako Josef pracuje v českolipském závodě na výrobu svítidel aktuálně 60 odsouzených. Uplatňují se hlavně v expedici nebo ve výrobních pozicích, třeba jako montéři. Jaké jsou výhody zaměstnávání vězňů, popisuje obchodní manažer společnosti Modus Jan Kavka.
„Vězni k nám jezdí autobusem přímo z věznice a pracují standardní pracovní dobu jako ostatní zaměstnanci. Samozřejmě šetříme určité náklady, ale to nejdůležitější pro nás je, že můžeme ty stavy krásně regulovat podle potřeby. Dá se říct, že v létě potřebujeme méně zaměstnanců, na podzim zase trochu více,“ vysvětluje Kavka pro Radiožurnál.
Z vězňů zaměstnanci
Za posledních třináct let prošlo firmou na dva a půl tisíce vězňů. Řada z nich se pak po výkonu trestu do firmy vrátila natrvalo.
„Průměrná doba, co u nás vězeň pracuje, je přibližně rok. S tím, že ty vězně, kterým končí pobyt ve věznici, pak bereme jako normální zaměstnance a přihlásí se k nám a my je nemusíme znova zacvičovat, což je pro nás výhoda,“ pokračuje Kavka.
Počet vězňů klesá, věznice jsou však stále přeplněné. Stát chce postavit novou ve Všechově
Číst článek
A výhody jsou taky ekonomické. Odměny pro odsouzené jsou totiž nižší, než je minimální mzda. Firmy tak výrazně šetří náklady. Vězni navíc nemají nárok na dovolenou. A třeba v případě odstávky podniky nemusí těmto zaměstnancům platit žádné prostoje. Další výhody popisuje Jana Hloušková ze společnosti Praktik System, která aktuálně zaměstnává 85 vězňů.
„Díky práci s odsouzenými jsme schopni flexibilně reagovat na současnou situaci na trhu práce, kdy je všude nedostatek pracovníků. Samozřejmě se je v průběhu času snažíme využívat na stále kvalifikovanější pozice. Demontují ručně elektrospotřebiče, dnes nám už taky obsluhují vysokozdvižné vozíky,“ říká Hloušková.
Rostoucí dluhy komplikují návrat trestanců do společnosti, pracovat ve vězení nestačí
Číst článek
Odměna odsouzených se řídí vládním nařízením. Třeba vězeň s vysokoškolským titulem si podle mluvčího ministerstva spravedlnosti Vladimíra Řepky může vydělat i necelých 14 tisíc korun hrubého měsíčně.
„Zatímco u prací, kde není potřeba žádná odborná kvalifikace, si odsouzení vydělají 5 500 korun měsíčně. U skupiny vězňů, kteří pracují na pozicích, kde je potřeba vysokoškolské vzdělání, je odměna až 13 750 korun,“ popisuje Řepka pro Radiožurnál.
Zvýšení odměn
Ministerstvo chce odměny pro pracující vězně zvýšit. Naposled se tak stalo, po téměř dvaceti letech, loni v dubnu. Zároveň resort navrhuje, aby ze mzdy odváděli víc peněz na výživné. Pokud vláda návrh schválí, přilepší si odsouzení už od začátku příštího roku minimálně o 510 korun měsíčně.
Ministerstvo spravedlnosti navrhuje zvýšení odměn tak, aby byly co nejvíce navázány na minimální mzdu.
V Česku je v současnosti za mřížemi necelých 20 tisíc lidí. Ne všichni ale mají možnost pracovat. Třeba kvůli zdravotnímu hendikepu, vysvětluje mluvčí Generálního ředitelství Vězeňské služby Petra Kučerová.
„8 837 je zařazeno do práce. To znamená, že máme bezmála 60procentní zaměstnanost. Vězni pracují v celé škále oborů – ať už je to potravinářství, automobilový průmysl, kovovýroba, textilní průmysl, výroba hraček. Také se objevují v rámci úklidových prací ve veřejných prostorách a v odpadovém hospodářství,“ říká Kučerová.
Část jejich výdělku míří na úhradu nákladů za výkon trestu, zbytek jde na případné dluhy, alimenty a taky kapesné.
