Foto pixabay.com
Rada pro lidská práva, která je jedním z nejdůležitějších orgánů OSN, pověřila v polovině loňského roku nezávislou komisi, aby se zabývala událostmi z hranic Pásma Gazy s Izraelem. Šlo o střety izraelské armády s palestinskými demonstranty. 31. března začaly protesty, které organizátoři z řad občanských aktivistů označili za „velký pochod za návrat“. Tyto demonstrace se konaly každý pátek. Komise vydala koncem února zatím předběžnou zprávu z jejího půlročního vyšetřování, v níž shrnuje, že izraelské ozbrojené složky zabily v Gaze 183 Palestinců (včetně 35 dětí). Zraněno bylo kolem 23 tisíc, z toho šest tisíc lidí ostrou municí. Podle Santiaga Cantona, předsedy komise vyšetřující tyto události, se Izrael během potlačování palestinských demonstrací dopouštěl hrubého porušování lidských práv i mezinárodního humanitárního práva. Argentinský expert a předseda komise dále vyzývá, aby tato závažná provinění nezůstala bez odezvy a došlo na trestní vyšetřování a posléze i trestní stíhání.
Žádné bezprostřední nebezpečí pro vojáky
Členka komise Sára Husajnová obvinila izraelskou armádu, že střílela na demonstranty, ačkoli nepředstavovali pro vojáky žádné bezprostřední nebezpečí. Podle vyšetřovatelky OSN navíc izraelští snajpři stříleli na děti, zdravotníky, novináře i na postižené, kteří byli jasně rozpoznatelní. Tato zpráva ovšem nemá nahrazovat trestní vyšetřování. Rada pro lidská práva při OSN žádá zatčení těch, kdo se zločinů zmíněných ve zprávě sami dopouštěli nebo k nim dali rozkaz.
Komise trvá na tom, že násilnosti ze strany demonstrantů byly civilního charakteru. Navíc je podle vyšetřování údajně zcela zřejmé, že izraelští vojáci zabili a zranili mnoho lidí, kteří se žádného násilí nedopouštěli.
Reakce Izraele na sebe nenechala dlouho čekat. Úřadující ministr zahraničí Jisrael Kac okamžitě přešel do protiútoku a celé vyšetřování nazval absurdním divadlem, které nepracuje s fakty a jehož jediným cílem je pošpinit Izrael a zpochybnit jeho právo na sebeobranu. Na izraelském odmítnutí vyšetřování – ať už OSN nebo renomovaných lidskoprávních organizací (včetně těch izraelských) – není nic zvláštního. Snahy o vyšetřování potenciálních izraelských válečných zločinů se často setkávají s odmítavou reakcí, v níž se Izrael pasuje do role oběti: „Celý svět stojí proti Izraeli.“ Židovský stát je navíc prý schopen vlastního vyšetřování, jak se nedávno vyjádřili jeho zástupci. Tato vyšetřování ovšem podle očekávání obvykle dospějí k výsledku, že skoro nikdo nepochybil, maximálně nějací jedinci. Navíc i odsouzení izraelští vojáci či radikální osadníci bývají velmi často brzy propuštěni. Výsledky šetření OSN naopak uvítal lídr britských labouristů Jeremy Corbyn. Opoziční předák vyzval vládu Theresy Mayové, aby odsoudila Izrael za zabíjení demonstrantů, a volá i po zastavení prodeje zbraní do této země.
Velké pokrytectví české zahraniční politiky
Zajímavé je naprosté ticho z našich domácích kruhů. Ministr zahraničí Tomáš Petříček zmiňoval v době, kdy byl jmenován do své funkce, že by chtěl opět navázat na tradici české zahraniční politiky akcentující lidská práva. Ovšem ministerstvo zahraničí zatím mlčí jako zařezané. Když Izrael před několika měsíci porušil příměří s Hamásem a zabil v Pásmu Gazy sedm lidí, Petříček odsoudil až následnou odpověď Hamásu v podobě vypálených raket. Prakticky žádné reakce nelze zpozorovat ani v mediálním prostoru. V druhé polovině února odjel premiér Andrej Babiš na státní návštěvu Izraele, kde se setkal se svým protějškem Benjaminem Netanjahuem. Pochopitelně na žádnou kritiku izraelského porušování lidských práv nedošlo. Možná ještě znepokojivější je, že liberálně pravicoví politici a političtí komentátoři velmi často a oprávněně požadují, aby čeští politici při návštěvách zemí porušujících lidská práva na tyto věci upozorňovali. Pokud však cestuje český politik do Izraele, který podle mnoha lidskoprávních organizací lidská práva hrubě porušuje, po těchto požadavcích jako by se slehla zem.
Výsledky vyšetřovací komise Rady lidských práv komentoval Norman Finkelstein, politolog a známý kritik izraelské politiky, který zprávu označil za velmi upřímnou. Podle Normana Finkelsteina se komise neuchyluje k falešné vyváženosti, a navíc se v ní zcela otevřeně tvrdí, že Izrael úmyslně cílil na děti, novináře, zdravotníky i postižené lidi. Nutno říct, že členové vyšetřovací komise připouští i projevy násilí ze strany demonstrantů, včetně házení kamenů, Molotovových koktejlů a v několika případech pokusů o umístění výbušnin k hraničnímu plotu. Komise však tyto akty násilí nepovažuje za vojenské operace, jimiž Izrael obhajoval tvrdé potlačování protestů včetně intenzivní střelby ostrou municí do protestujících. Komise trvá na tom, že násilnosti ze strany demonstrantů byly civilního charakteru. Navíc je podle vyšetřování údajně zcela zřejmé, že izraelští vojáci zabili a zranili mnoho lidí, kteří se žádného násilí nedopouštěli a nepředstavovali pro protistranu žádné nebezpečí.
Možnost vystupňovat mezinárodní tlak
Podle komise minimálně ve dvou případech mohla být střelba oprávněná, avšak tyto incidenty si ještě žádají další vyšetřování. Zpráva kritizuje vládnoucí hnutí Pásma Gazy, tedy Hamás, za to, že nezasáhl proti demonstrantům, kteří pouštěli na Izrael hořící papírové draky s cílem vyvolat na druhé straně hranice požáry. Rada pro lidská práva dále vyzývá k uvolnění nehumánní blokády, kterou Izrael na Gazu uvalil již před více než dvanácti lety. Vzhledem k tomu, jak lidskoprávní organizace kritizovaly izraelské zásahy, nejsou závěry šetření žádným překvapením. Mluvčí izraelských obranných sil navíc na oficiálním twitterovém účtu po jednom z nejkrvavějších potlačení těchto demonstrací prohlásil, že armáda dobře ví, kam dopadla každá kulka. To by se dalo vykládat i tak, že Izrael nelituje žádných zraněných ani mrtvých Palestinců včetně dětí.
Zpráva má ve své finální a kompletní podobě vyjít 18. března. Třebaže je tato iniciativa velmi důležitá, nelze ovšem automaticky počítat s tím, že se díky ní bude izraelská vláda zodpovídat ze svých činů. Zpráva totiž není nijak závazná. Mohla by však pomoci vystupňovat tlak na Mezinárodní trestní soud, aby se výše zmíněnými zločiny začal zabývat.
Autor je publicista.