Výkonná rada občanských demokratů jedná o dalším osudu Václava Klause mladšího. Poslední kapkou byl jeho výrok, v němž přirovnal francouzského prezidenta Emmanuela Macrona k Adolfu Hitlerovi. Udělal to na pietní akci u příležitosti 80. výročí obsazení Čech a Moravy nacistickým Německem, kde kromě Klause řečnili i šéf komunistů Vojtěch Filip nebo lídr SPD pro evropské volby Ivan David.
Šéf modrých Petr Fiala má jasno. Trvá na tom, aby výkonná rada poslance ze strany vyloučila, přestože patří u veřejnosti mezi nejoblíbenější politiky ODS. „Byl jsem to já, kdo nejprve vyzval Václava Klause, aby opustil náš poslanecký klub. Z toho je vidět, že já sám považuji situaci za vážnou, za takovou, že poškozuje naši politiku, naši důvěryhodnost u voličů. Proto je potřeba to řešit,“ řekl Fiala.
Podle stanov občanských demokratů může člena vyloučit místní organizace, ve které je registrován, nebo právě výkonná rada. Důvodem pro vyloučení může být závažné porušení povinností člena. Mezi ně stanovy řadí „jednat a vystupovat způsobem, který nepoškozuje dobré jméno strany" nebo "respektovat usnesení a rozhodnutí orgánů strany“. Proti rozhodnutí o vyloučení se může člen odvolat k revizní komisi.
Senátor, člen výkonné rady a bývalý policejní prezident Martin Červíček nepovažuje vylučování za šťastné. „Stejně ale považuji za nešťastné a poškozující některá jeho vyjádření. Můžeme se pohádat, ale pak bychom měli táhnout za jeden provaz. Pokud někdo nechce být součástí týmu, neměli bychom mu v tom bránit,“ míní.
Příznivci Klause jsou v ODS v menšině. Na výkonné radě nebude podle svých slov hlasovat proti jeho vyloučení poslanec Jan Skopeček. Klause podporuje i poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková, protože je podle ní „jednoznačně tváří strany“. „Někdo na jeho úspěchy žárlí, někoho provokuje jeho sarkasmus, někoho štve už jen to, že je Klaus. Mě ale zajímá něco jiného: jsou jeho hodnoty v souladu s hodnotami, na kterých ODS vznikla? Hájí svobodu, trh, hájí suverenitu naší země? Není co řešit,“ napsala Majerová Zahradníková na Facebooku.
Vystoupení Klause na pietní akci u příležitosti 80. výročí obsazení Čech a Moravy nacistickým Německem odsoudil ministr obrany Lubomír Metnar (ANO). „Jednoznačně se distancuji od toho, co v některých vystoupeních zaznělo. V den, kdy si nejvyšší ústavní činitelé, ministerstvo a armáda připomínali výročí vstupu do NATO, jsou podobná prohlášení nepřijatelná,“ reagoval.
Poslanec ve svém vystoupení přirovnal plán francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na reformu Evropské unie ke knize Mein Kampf Adolfa Hitlera.
Klaus vzbudil rozruch také před několika dny v Poslanecké sněmovně při projednávání zákona o ochraně osobních údajů známého pod zkratkou GDPR. Počínání zákonodárců přirovnal k jednání Židů o tom, kdo půjde do transportu.
„Nezlobte se, mně to připomíná, že jsme jako židovský výbor. Když nám řeknou, že máme vypravit transport, my rozhodujeme, že nemocné ženy ještě nepošleme, ty půjdou až příštím vlakem. Ale jinak děláme to, co nám řeknou,“ prohlásil Klaus a dodal, že „57 procent zákonů jsou nařízení Evropské unie, kde jako ovce pro ně zdviháme ruku.“
Následnou výzvu poslaneckého klubu, aby ODS kvůli ideovým neshodám opustil, Klaus nevyslyšel. Připustil, že jeho příměr byl možná „příliš drakonický“. A naznačil, že pokud bude vyloučen, mohl by si založit vlastní stranu.
Klaus mladší byl členem ODS od roku 2002, stranu opustil o sedm let později na protest proti tehdejšímu předsedovi Mirku Topolánkovi. Před třemi lety se opět stal členem a o rok později byl za ODS zvolen do dolní komory parlamentu, ve které ho strana prosadila do pozice šéfa školského výboru.
Na pražské sněmovní kandidátce Klaus figuroval na třetím místě, s více než 22,5 tisíci přednostními hlasy se však do poslanecké lavice dostal jako první. Více preferenčních hlasů než on získal celostátně jen předseda ANO a nynější premiér Andrej Babiš, kterého podpořilo přes 48,5 tisíce voličů.
