Slovensko bude mít za dva týdny s největší pravděpodobností poprvé v historii ve svém čele ženu. V prvním kole prezidentských voleb vyhrála v sobotu jednoznačně advokátka a občanská aktivistka Zuzana Čaputová (získala 40,57 procenta hlasů) před místopředsedou Evropské komise Marošem Šefčovičem (18,66 procenta), kterého podporovala vládní strana Smer-SD.
Pětačtyřicetiletá Zuzana Čaputová, která nemá prakticky žádné politické zkušenosti a která měla (alespoň podle průzkumů) ještě na začátku roku jen malou podporu, zvítězila naprosto suverénně.
Podle sociologického průzkumu agentury Median ji volili především mladí lidé do 30 let, více ženy než muži a hlasovali pro ni především obyvatelé větších měst. Například v Bratislavě to bylo až přes 60 procent voličů, kteří přišli k urnám. Čaputová má liberální názory, podporuje aktivní členství v EU a NATO a postavila se především proti vládnoucí straně Směr-SD, kterou v posledních letech pronásledují nejrůznější skandály.
„Výsledek je odrazem volání po změně, lidé chtějí na Slovensku spravedlnost a právo,“ řekla vítězka prvního kola v noci ze soboty na neděli. Připomněla, že v druhém kole voleb, které se uskuteční 30. března, nebude nijak zásadně měnit kampaň a že i nadále odmítá jakoukoli konfrontaci a osobní útoky. Ty proti ní naopak vedli příznivci dalších protikandidátů, lidé na sociálních sítích, konspiračních webech a zapojila se do nich otevřeně i katolická církev.
Do druhého kola slovenských prezidentských voleb společně s Čaputovou postoupil dvaapadesátiletý místopředseda Evropské komise a komisař pro energetickou unii Maroš Šefčovič. Kandidoval jako nezávislý, ale se silnou podporou vládnoucí strany Smer-SD. Podle výsledků mu ale podpora vlády spíše uškodila, získal dokonce méně procent, než je obvyklá podpora Smeru.
Navíc Slovensko pořád žije ve vypjaté atmosféře, kterou vyvolala před rokem vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky, a která je namířena přímo proti Smeru. „Před druhým kolem začínáme znovu, karty jsou opět rozdané, všichni jsme na stejné startovní čáře,“ komentoval ale sobotní výsledky Šefčovič.
Nacionalističtí, populističtí a extrémističtí kandidáti ve slovenských volbách neuspěli. Téma migrace, boje proti EU, zveličování zásluh někdejšího válečného fašistického samostatného státu, potratům či manželstvím homosexuálů sice výrazně rezonovalo kampaní, ale nakonec nevedlo k rozhodujícímu úspěchu. Představitelé „národoveckých“ názorů Štefan Harabin a Marian Kotleba, skončili na třetím a čtvrtém místě se 14 a 10 procenty hlasů. Nepotvrdil se tím ani častý mýtus šířený v české společnosti, že Slovensko je tradiční konzervativní katolická země. Výsledky spíše ukazují na zásadní rozdělení společnosti, která se v posledních desetiletích stává čím dál liberálnější.
První komentáře slovenský médií většinou oceňují vítězství Zuzany Čaputové. Deník Pravda nazval svůj názor „Dobrá zpráva o Slovensku“, web Sme.sk tvrdí, že „Země si sebevědomě vybrala Čaputovou“ a portál Denník N napsal, že „Vítězství Čaputové bylo tak masivní, že se musí v druhém kole zopakovat“.
Rovněž politologové předpokládají, že v druhém kolem nepůjde hlasovat část voličů Harabina a Kotlebu, protože „nemusí“ ani Čaputovou, ani Šefčoviče. Očekává se proto, že sobotní vítězka by mohla získat za dva týdny až kolem 60 až 70 procent hlasů.
Volební účast byla necelých 49 procent, ale předpokládalo se, že agresivní kampaň přitáhne víc voličů. Pro Čaputovou v druhém kole hovoří to, že její příznivci jí vyjadřují velmi pevnou podporu a nemají důvod měnit názor.
Volby ovlivnilo i to, že ve čtvrtek 14. března slovenská prokuratura obvinila kontroverzního podnikatele Mariana Kočnera z objednání vraždy novináře Kuciaka a jeho snoubenky. Kočner byl napojen na různé oligarchické skupiny a minulý rok vedly protesty veřejnosti k pádu kabinetu Roberta Fica, protože lidé obviňovali vládu, že s nedostatečnou razancí vyšetřuje vraždu novináře.
Ve stejný den jako Kočner prokurátor na Slovensku oznámil, že pro jiného podnikatele, Ladislava Bašternáka, žádá nejenom vězení za daňové podvody, ale i propadnutí veškerého majetku. V jednom z Bašternákových bytů již léta bydlí expremiér Fico. To mohlo podle expertů odradit některé možné voliče Maroše Sefčoviče a přihrálo to hlasy extrémistům, kteří hovořili o obrovské korupci v zemi.
