OBRAZEM: Před 80 lety obsadilo nacistické Německo zbytek Československa. Bránila se jedna posádka
Před 80 lety, 15. března 1939, obsadila vojska třetí říše zbytek území bývalého Československa, od kterého se předchozí den odtrhlo Slovensko. Československá armáda uposlechla rozkaz a nepostavila se postupujícímu wehrmachtu na odpor. Jen vojáci v Místku boj proti okupantům zahájili. O den později, 16. března, vyhlásil nacistický vůdce Adolf Hitler vznik protektorátu Čechy a Morava.
Už 13. března se v Berlíně sešel Hitler s Jozefem Tisem a Ferdinandem Ďurčanským. Německý vůdce pohrozil slovenským politikům, že buď vytvoří samostatný stát, nebo povolí Maďarsku vpadnout na Slovensko.
Hitler s Göringem mu vyhrožovali bombardováním Prahy. Hácha se zlem spolupracoval, aby ho zmenšoval
Číst článek
Tiso nakonec souhlasil s odtržením od Československa. 14. března pak slovenský sněm odhlasoval vytvoření Slovenského štátu, jehož premiérem se stal právě Tiso. (Prezidentem byl zvolen až na podzim 1939.)
Toho dne také předalo Maďarsko ultimátum požadující vyklizení Podkarpatské Rusi československé vládě a také odcestovali do Berlína československý prezident Emil Hácha a ministr zahraničí František Chvalkovský, kde se setkali s Hitlerem.
Německý vůdce jim oznámil, že 15. německá vojska překročí hranice a připojí zbytek Československa – v té době už prakticky jen Čechy a Moravu – ke třetí říši. Pokud by zástupci Československa s okupací nesouhlasili, hrozil Hitler bombardováním Prahy. Během jednání prezident Hácha zkolaboval a musel být ošetřen. Nakonec ale s okupací souhlasil.
Armáda nekladla okupantům odpor. Pouze vojáci 3. praporu 8. slezského pluku v Místku podle Ústavu pro studium totalitních režimů 14. března 1939, kdy překročily hranice první německé jednotky, s wehrmachtem bojovali. Němci museli použít i minomety a děla. Nakonec ale došlo k přerušení boje a československá jednotka se vzdala. Podle některých zdrojů bylo zraněno šest Čechoslováků, na straně Němců mělo být i několik mrtvých.
Emigrací si zřejmě zachránil život. I s tajnými dokumenty odletěl den před nacistickou okupací
Číst článek
Okupanty ve většině měst „vítali“ lidé nadávkami a hrozili jim pěstmi. Pražští Němci ale jásali a zdravili wehrmacht zdviženou pravicí.
„Výkonná moc byla svěřena vojenské správě v čele s vrchním velitelem německé armády generálem Waltherem von Brauchitschem. V Čechách vykonával výkonnou moc generál Johannes Blaskowitz, zatímco šéfem civilní správy se stal Konrad Henlein. V čele Moravy stál generál Wilhelm List a civilní správa přešla do rukou Josefu Bürckelovi,“ informuje ÚSTR.
16. března byla Podkarpatská Rus připojena k Maďarsku jako autonomní oblast Karpatsko a na území Čecha a Moravy vyhlásil Hitler protektorát Čechy a Morava. Do jeho čela postavil o další dva dny později svého starého „spolubojovníka“ Konstantina von Neuratha. Jeho zástupcem se jako státní tajemník stal sudetský Němec Karl Hermann Frank.
