Lesní zvěř je pro řidiče stále větším rizikem. Loni došlo ke 12 tisícům nehod, nejvíce za pět let
Srazit na silnici divoké prase nebo třeba srnku, to nechce zažít zřejmě žádný řidič. Na českých silnicích ale těchto střetů přibývá. Podle policejních statistik stoupl za posledních pět let počet nehod se zvěří ze téměř sedmi a půl tisíc na víc než 12 tisíc případů ročně.
„Zažil jsem málem střet se srnou na dálnici D1, skočila mi do pravého pruhu, musel jsem strhnout volant, ale zvládl jsem to,“ popisuje mi řidič Mirek z Prahy svoji nedávnou zkušenost z cesty do Brna. Další řidič Martin už ale takové štěstí neměl.
„Jeli jsme z lyží a po nějakých 3-4 hodinách jízdy jsem slyšel velkou ránu a až teprve po 300 metrech jsem zastavil a zjistil, že nemám levé zrcátko, respektive, že visí jen na kabílkách, a ve zpětném zrcátku jsem pak uviděl ležet na silnici srnu,“ popisuje Martin.
„Nejdřív jsem začal analyzovat, jak se to stalo, protože jsem zleva nic jiného neviděl než auto, které projelo kolem. Až pak jsem si uvědomil, že to auto trefilo srnku, která pak trefila bok mého auta. Hned potom jsme obrátili auto, jeli jsme k té srnce, kde jsme zjistili, že už nežije, navlékli jsme si vesty a srnku odtáhli ke krajnici. Pak jsme zavolali policii,“ říká Radiožurnálu.
Vysokoškolský pedagog Martin měl poškozený celý bok auta. Pokud se vám někdy stane, že do silnice vběhne nějaké zvíře a srážka s ním je nevyhnutelná, nesnažte se ji nijak zabránit, zapřete se rukama o volant a brzděte.
Výstřely z děla ruší lidi na Rakovnicku. Střílí, aby plašilo zvěř, která okusuje stromky
Číst článek
‚Raději srážku podstoupit‘
„Když už k tomu střetu dojde a těžko se tomu vyhnu, nestrhávat řízení a nereagovat nečekaně, raději tu srážku podstoupit, než riskovat nějakou sekundární nehodu, třeba se stromem nebo pevnou překážkou, pokud bych z té silnice vyletěl,“ vysvětluje šéf Besipu Tomáš Neřold.
Myslivecké spolky po celé České republice se snaží zvěř od silnic odrazovat. Proto vytvářejí podél silnic takzvané pachové ohradníky. Českému rozhlasu už dřív jeden takový ohradník ukázal myslivec František Licek z Nasavrk. „Je to montážní pěna, která se aplikuje na stromy, nejlepší je to do kůry, a na to se aplikuje to pachové zradidlo. To je údajně lidský pot a vlasy a mělo by to teda být hrozně odpuzující zvěři,“ uvedl Licek.
Srnky a třeba i divoká prasata chodí za potravou nejčastěji brzy ráno. Tou dobou se podle policejní mluvčí Evy Kropáčové stane nejvíc dopravních nehod.
„Nehody se většinou stávají brzy ráno nebo pozdě večer, kdy velkou roli hraje i zhoršená viditelnost, jsou častější mlhy a mokrá vozovka. Z našeho pohledu je důležité, aby si řidiči uvědomili, že je třeba být stále pozorný a přizpůsobit rychlost aktuálnímu počasí. A na odlehlejších silnicích mezi poli a lesy počítali s tím, že zvíře tam může do vozovky vstoupit kdykoliv," vysvětluje Kropáčová.
Povinnost zavolat policii
Řidiči navíc nemají spoléhat na to, že přes silnici přeběhne jen jedno zvíře. Ve většině případů se pohybují ve stádech, tudíž jich na místě může být víc. Po nehodě by měli řidiči co nejdřív zavolat policii.
„V případě nehody je řidiči povinen zavolat Policii České republiky. Ta upozorní správce příslušné honitby, který zajistí odvoz daného zvířete. Řidiči nikdy nesmí zvíře naložit do auta a odvézt, dopustil by se protiprávního jednání,“ dodává Kropáčová.
V loňském roce při srážce se zvěří přišli o život 4 lidé, 13 osob bylo těžce zraněno. Nejvíce dopravních nehod řešili policisté loni ve Středočeském kraji a to 2 441 a naopak nejméně v Jihočeském, kde jich bylo pouze 26. Podle České asociace pojišťoven byla při střetech se zvířetem průměrná škoda na vozidle zhruba 35 tisíc korun.
