Aktualizace: Česká Wikipedie dodržela slib a 21. března je pro uživatele na webu nedostupná (ve čtvrtek dopoledne stále fungovala oficiální mobilní aplikace). Místo toho vybízí návštěvníky, aby kontaktovali své europoslance. Ke stejnému kroku přistoupily i některé další evropské národní stránky, nedostupná je například německá Wikipedie, která je druhou největší jazykovou mutací internetové encyklopedie.
„Dokument o celoevropské reformě autorského práva ovlivní podstatným způsobem budoucí podobu internetu,“ uvedl Vojtěch Dostál, předseda spolku Wikimedia Česká republika, v tiskové zprávě. “Zamýšlená změna může významně ovlivnit od základu způsob, jakým Wikipedie funguje.“
Evropský parlament bude znovu rozhodovat o reformě autorského práva
Konkrétně se editoři Wikipedie obávají článku 11 navrhované direktivy (PDF), který upravuje autorská práva a citace. Zatímco nyní mohou webové stránky bez problémů citovat část cizího díla, v nové úpravě by se na citace delší než „velmi krátké“ měla vztahovat licence, kterou by si provozovatel webové stránky měl zakoupit od majitele autorských práv. „Není jasné, jak budou soudy posuzovat frázi velmi krátké. Do té doby bude citování s odkazy zahaleno právní nejistotou,“ varuje Julia Reda, německá europoslankyně, která návrh dlouhodobě kritizuje.
Článek 11: Nové poplatky za odkazy a citace
Kritizovaný článek 11 je zamýšlený tak, aby umožnil vydavatelům obsahu získat peníze například od vyhledávačů, sociálních sítí nebo agregátorů, které uživatelům ukazují náhled článku. Článku se s výhradami zastala například česká Unie vydavatelů: „Jedná se o přijatelný kompromis, který dává vyvážená práva různým skupinám subjektů.“ (Poznámka: Mediální skupina MAFRA je členem Unie vydavatelů ČR.)
Navrhovaná reforma by omezila možnost bezplatných citací |
Jenže tato „daň z odkazů“ by zřejmě výrazně zasáhla nejen do fungování vyhledávačů, ale také do provozu stránek jako Wikipedie: „Dobrovolní editoři Wikipedie musí uvádět zdroje pro tvrzení, která do encyklopedických hesel přidávají,“ vysvětluje Dostál z české Wikipedie. „Reforma nám značným způsobem omezí možnost tyto weby citovat. Wikipedie tak bude hůře přebírat obsah od ostatních, tvorba nového obsahu se proto značně ztíží.“
V článku 11 směrnice nejsou uvedeny žádné výjimky pro malé služby nebo neziskové firmy. Netýká se naopak jednotlivců. Na vlastním blogu byste tedy mohli citovat delší text bez problémů, ovšem pouze nekomerčně. „Na blogy nebo weby, na kterých se zobrazuje reklama, by se zřejmě omezení také vztahovalo,“ píše europoslankyně Reda.
Článek 11 je kritizován i evropskými akademiky: „Souhlasíme, že je důležité podporovat kvalitní žurnalistiku,“ kvituje otevřený dopis deklarovaný úmysl směrnice. „Ale tento návrh novinařině nijak nepomůže, ale vážně ohrozí vydavatele, a to především vydavatele menší. (...) Návrh by pravděpodobně omezil volný tok informací, který je klíčový pro fungování demokracie. Pravděpodobně by také poškodil novináře a samostatné tvůrce obsahu.“
Článek 13: Filtrování obsahu platformou
Možná ještě kritizovanějším článkem navrhované směrnice je článek 13 (neoficiální PDF návrhu). Ten stanovuje povinnost vydavatelů zajistit, aby uživatelé nemohli nahrát obsah chráněný autorským právem, ke kterému nemají licenci. Článek tak má chránit držitele autorských práv. Zatímco nyní je ochrana „zpětná“ a držitelé nahlašují platformám porušení autorského práva, podle návrhy by tato kontrola měla automaticky proběhnout ještě před zveřejněním obsahu.
To vedlo k obavám z toho, že zákon bude ukládat platformám povinnost cenzurovat (kontrolovat před zveřejněním) obsah nahrávaný uživateli nějakým automatickým systémem. To by zřejmě vedlo k řadě chybně rozpoznaných a bezdůvodně zakázaných souborů (parodie, remixy, studijní účely, špatně rozpoznaný obsah apod.)
Od neúspěšného pokusu prosadit směrnici v Evropském parlamentu v červenci 2018 doznal třináctý článek velkého množství změn. Namísto původní obecné a stručné formulace nyní přibyla do návrhu řada výjimek a upřesnění.
Jednu z těchto výjimek získala právě Wikipedia: „Poskytovatelé služeb jako neziskové on-line encyklopedie, neziskové výukové a vědecké repozitáře, nástroje pro vývojáře open source ... nebo cloudová úložiště pro osobní použití nejsou považovány za obsahové platformy ve smyslu této směrnice,“ uvádí definice v článku 2.
Další upřesnění se snaží zmírnit obavy z filtrování. Navrhuje způsob, jak by provozovatel mohl získat licenci na chráněný obsah předem, a také upřesňuje, že úsilí vynaložené na kontrolu nahrávaného obsahu by mělo být „v souladu s vysokými standardy daného odvětví“ a při posuzování se bude přihlížet k dosahu dané platformy i jejím technologickým a finančním možnostem. Což zřejmě znamená, že platforma typu YouTube nebo Facebook by musela provozovat mnohem preciznější automatický filtr obsahu, než menší stránky.
I tak je ale článek 13 předmětem ostré kritiky: „Takové filtry budou nutně drahé a plné chyb,“ nepochybuje Reda. „Platformy by navíc musely – v případě, že soud sezná, že neudělaly vše, co bylo v jejich silách, k odstranění chráněného obsahu – uhradit škodu za porušení autorských práv, jako kdyby se jej dopustila platforma. To povede platformy k tomu, aby byly přehnaně pečlivé v dodržování těchto pravidel, což bude mít další negativní dopady na svobodu slova.“
Mezi odpůrce článku 13 patří řada organizací, včetně Wikimedia, Creative Commons, World Wide Web Foundation nebo Electonic Frontier Foundation. Konkrétně proti článku 13 návrhu směrnice se v otevřeném dopise (PDF) ohradila skupina odborníků. Podepsali jej například Vint Cerf, spoluautor protokolu TCP/IP, nebo Tim Berners-Lee, vynálezce WWW a autor první webové stránky v historii, nebo Jimmy Wales, zakladatel Wikipedie.
Vint Cerf, Tim Berners-Lee a další významné osobnosti podepsali dopis kritizující navrhovaný zákon EP, především Článek 13
„Tím, že budou platformy muset provádět automatickou kontrolu a filtrování veškerého obsahu, který uživatelé na platformu nahrají, se článek 13 dopouští bezprecedentního přiblížení internetu, dosud otevřené platformy pro sdílení a inovace, k tomu, aby se stal nástrojem automatického dohledu a kontroly nad uživateli,“ varuje dopis.
Filtrování zvýší riziko chyb a cenzury... |
Proti „filtrovacímu automatu“ vystoupil i David Kaye, zmocněnec OSN pro otázky svobody slova: „Důvěra ve filtrovací technologie je neoprávněná. Tyto algoritmy nedokážou rozhodnout, kdy jde o porušení autorských práv a kdy o legitimní užití. To zvyšuje riziko chyb a cenzury. Tlak na kontrolu obsahu před publikací není adekvátní odpověď na porušování autorských práv na internetu.“
Historie kontroverzí kolem návrhu směrnice EU
Zástupci Wikipedie varují před dokumentem nazývaným „směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu“, který je předmětem debat už třetím rokem. Poprvé tento dokument představila Evropská komise v září 2016 (PDF, české PDF) s cílem aktualizovat ochranu autorských práv pro digitální realitu: „Objevily se nové způsoby užití a rovněž noví aktéři a nové obchodní modely (...) Je třeba se přizpůsobit těmto novým skutečnostem. Je nezbytný zásah na úrovni EU.“
Hlasování o návrhu na půdě Evropského parlamentu (20. června 2018)
Po připomínkách se směrnice v červnu 2018 dostala Výbor pro právní záležitosti Evropského parlamentu a následně před Evropský parlament, který ji zamítl.
Tím ale život směrnice neskončil. V září téhož roku upravená verze směrnice prošla Evropským parlamentem, což znamenalo začátek „trialogu“ mezi Evropskou komisí, Radou EU a Evropským parlamentem. Tato vyjednávání skončila v polovině února 2019 a hlasování v by se na půdu Evropského parlamentu mohlo dostat 25. až 28. března.
Před hlasováním se plánují různé protesty, mezi které patří právě i vypnutí české Wikipedie na celý den: „Dopady na fungování Wikipedie, ale i internetu obecně jsou velmi závažné. Proto se komunita editorů Wikipedie rozhodla, že poprvé v dějinách české Wikipedie sáhne k mimořádnému kroku a encyklopedii na den, 21. března, vypneme,“ vysvětlil Dostál. „Víme, že to je pro čtenáře nepříjemné, ale něco mnohem horšího může být realitou v případě, že uvedená směrnice bude v předložené podobě schválena a začne platit. Doufáme proto, že v poslední možné chvíli dojde k odvrácení toho nejhoršího.“
