Slovensko v prezidentském poločase

Hlavním překvapením sobotního prvního kola prezidentských voleb bylo vlastně to, že se žádné nekonalo. Od předchozích dob, kdy pohořeli papíroví vítězové a kdy se před patnácti lety takový nedostal vůbec do druhého kola (a pak se hlasovalo nikoli pro, ale proti), se radí obezřetnost.

Tento článek je více než rok starý.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezidentští kandidáti Maroš Šefčovič a Zuzana Čaputová

Prezidentští kandidáti Maroš Šefčovič a Zuzana Čaputová | Foto: Marko Erd/SME | Zdroj: Profimedia
Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý komentář

První kolo tedy tentokrát proběhlo zcela podle průzkumů. Vítězkou se stala s velkým předstihem právnička Zuzana Čaputová před evropským komisařem Marošem Šefčovičem, který za sebou naopak jen těsně nechal soudce Štefana Harabina, jenž sám sebe nazýval slovenským Trumpem, ale zřejmě bez jeho voličů. Svůj tradiční zisk nepropásl ani radikál a nacionalista Marian Kotleba.

Ostatní kandidáti neměli ani v průzkumech mnoho šancí. Odvážní staří harcovníci slovenské politiky Béla Bugár a František Mikloško se už definitivně vyčerpali a výrazná tvář listopadové revoluce na Slovensku Mikloško už ohlásil konec v politice.

Mapa: Čaputová musí zabrat na východě, Šefčovič přesvědčit půl milionu voličů Kotleby a Harabina

Číst článek

Východiska z nouze

Oba vítězové jsou tak trochu východiska z nouze. Zuzana Čaputová projevila politický talent a ač bez praktické zkušenosti, uchopila příležitost stát se lídryní vzrůstající nespokojenosti značné části veřejnosti s dosavadní politikou vládní koalice v čele se Smerem – Sociálnou demokraciou, která se dostala, jak je na Slovensku skoro zákonitostí, do tenat klientelistických vazeb, a některými svým sympatizanty dokonce do podezření z napojení na organizovaný zločin. To akcelerovalo s šokující vraždou novináře Jána Kuciaka, po které se vzedmula vlna protestů, stála křeslo ministra vnitra Kaliňáka a pak i samotného premiéra Fica.

Čaputová přišla s vizí lepší, slušnější politiky a právního státu. Malé zkušenosti i ještě menší prezidentské pravomoci s sebou nesou riziko, že nebude schopna, pokud bude zvolena, své sliby naplnit. Osud jejího podporovatele, dosavadního prezidenta Andreje Kisky, který se dostal do funkce podobně, je toho důkazem. Po pěti letech jeho mandátu je situace popisována úplně stejně jako před nimi, posun není cítit. Do čela nespokojenosti se tak zjevně musí dostat seriózní politická strana, nikoli kometa, která bude schopna vyhrát i volby do Národní rady Slovenské republiky.  

Maroš Šefčovič je kandidátem Smeru, ale byl rovněž vytažen z klobouku a snaží se od své mateřské strany co nejvíce distancovat. Na druhé straně ale připouští napojení, když sliby své sociální vize, kterou jako prezident též nemůže uskutečnit, spojuje právě s vládní stranou, která stále vede v průzkumech.

Efekt nezúčastněných

Následujících čtrnáct dní bude tedy zjevně ve znamení snahy Čaputové udržet si své voliče, zatímco Šefčovič se bude snažit oslovit voliče propadlých kandidátů, což pro něj nebude jednoduché. Jsou často nacionalisticky orientovaní, on jako evropský komisař je spjat s pro ně často zcela nenáviděným Bruselem.

Většina komentátorů pak soudí, že dohnat náskok Čaputové je téměř nemožné. Efekt brexit a Trump ale varuje. Může dojít k různým scénářům a Šefčovič, který je už dopředu podezírán také z nekalých praktik, které prý užije, není zcela bez šance. Jistý předpokládaný vítěz má občas tu smůlu, že jeho voliči zůstanou doma, nebo naopak ti soupeřovi se ze strachu před ním mobilizují.

V jistém nesouladu s údajným vzkříšením slovenské veřejnosti je pak volební účast, která nedosáhla ani 50 procent. I nezúčastnění mohou do druhého kola promluvit a zejména Šefčovič na ně sází. Může to svědčit ale i o tom, že ta většina, co volební sobotu ignorovala, si prostě z kandidátů nevybrala. Žádný opravdu nebyl hvězdný. 

Svědčí to o krizi politických stran, které podobně jako v České republice kandidáty na nejvyšší ústavní funkci jednoduše vůbec nemají, protože jejich politikové se zdiskreditovali, a pak je na poslední chvíli snad určují losem.

Radko Kubičko Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme