Hlavní obsah

Strojů a lidí je málo, dřeva moc. Ve skladech leží i víc jak rok, ztrácí kvalitu i hodnotu

Kůrovec převrátil trh se dřevem naruby. V celé střední Evropě chybí lidé i harvestory, naopak přebývá dřevo, které se hlavně malým majitelům lesů nedaří udat.Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

Vlastníci lesů, kterým se podaří kalamitní dřevo vytěžit, ale nemají vyhráno, dříví totiž musí ještě udat, což se na přesyceném trhu každému nepodaří. V nevýhodě jsou hlavně malí vlastníci, kteří nemají vybudované dlouhodobé vztahy se zpracovateli.

Článek

Kůrovcová kalamita a sucho, s nimiž čeští lesníci v posledních několika letech bojují, výrazně ovlivňují nejen přírodu, ale také trh se dřevem a pracovními silami. Majitelé výkonných harvestorů jsou na roztrhání a lidé, kteří jsou ochotni pracovat v lese, se o nedostatek práce také bát nemusí.

„Problém s nedostatkem lidí a strojů se týká všech majitelů lesů v celé střední Evropě,“ říká Eva Jouklová, mluvčí státního podniku Lesy České republiky, který spravuje 1,3 milionu hektarů státem vlastněných lesů.

Byť s kapacitami na těžbu a zpracování kalamitního dřeva mají problémy i velcí správci a majitelé, nejvíce to dopadá na malé vlastníky. Podle výzkumů České zemědělské univerzity v Praze je v Česku skoro 300 tisíc vlastníků lesů do 50 hektarů. Takoví vlastníci však nemají dlouhodobé a pravidelné vztahy se zpracovateli a dostat kalamitní dříví na pilu je pro ně mnohem těžší než pro majitele velkých ploch.

„Trh je přesycen a firmy používají jen zase velké firmy a velké smlouvy. Některým malomajitelům děláme odborného lesního hospodáře a snažíme se jim vycházet vstříc i v tom, že jim zajišťujeme některé těžby a zároveň i odbyt. Oni se k těm velkým firmám nedostanou, takže my od nich dřevo vykoupíme a dál prodáme,“ popisuje jednatel městských lesů Jaroměř Jaroslav Němec. Všichni malí vlastníci lesů však takové štěstí na sousedy nemají a řada z nich proto nechává lesy ladem a lýkožrout smrkový se z nich šíří na další porosty.

Kdo má momentálně nasmlouvané zpracovatele, snaží se je naplno využít, aby z lesa dostal co nejvíce napadeného dříví ještě před tím, než se oteplí a brouk z něj začne vylétávat za potravou na další stromy. „Na naší lesní správě zatím problémy s nedostatkem pracovních sil a techniky nemáme. S postupem jara bude ale aktivita brouka narůstat a pak k nim může dojít,“ říká krajský ředitel ze správy Brno Lesů ČR Dalibor Šafařík. Jeho rajon, pod nějž spadá i část Vysočiny, patří k těm nejvíce zasaženým.

„Pro letošní rok máme v plánu vytěžit minimálně 1,5 milionu kubíků kůrovcového dříví, což je trojnásobek běžného ročního těžebního úkolu v letech před vypuknutím kalamity. Za první dva měsíce máme vytěženo přes 350 tisíc kubíků, to je více jak polovina běžného těžebního úkolu,“ říká Šafařík.

Kvůli tak vysoké těžbě musely Lesy ČR v regionu vybudovat velké sklady dříví. Jeden z největších vznikl v lokalitě školek ve Valdíkově u Třebíče. Pěstovat mladé stromky tam kvůli nedostatku vody není možné, lesníci v areálu proto vybudovali sklad pro 80 tisíc metrů krychlových dřeva. Jedním z důvodů pro zřizování takovýchto skládek dřeva byla i snaha dál negativně neovlivňovat ceny dříví na trhu, které v posledních letech klesly o desítky procent.

Vytěžené dříví tam mohou státní lesníci skladovat i roky. „Nejstarší zásoby tady máme od července loňského roku. Lze předpokládat, že to nejméně kvalitní a cenné vlákninové dříví tu bude i více jak rok,“ popisuje Šafařík, podle nějž papírenské závody, které vlákninové dříví zpracovávají na celulózu, mají ve většině případů stop stav.

Jenže dřevo, a to především kulatina, které v takovýchto skladech leží, postupně ztrácí svoji kvalitu, a tedy i tržní hodnotu. „V případě surového dříví pro pilařské zpracování po půl roce skladování bez nějakého ošetření má to dříví už tak nízkou kvalitu, že je na hranici mechanického zpracování,“ upozorňuje Šafařík.

Podle mluvčí Lesů ČR Evy Jouklové by českým lesníkům pomohlo budování takzvaných mokrých skladů. „V mokrých skladech se dříví kropí, což ho uchovává v patřičné kvalitě,“ říká. Na většině území však takovéto skládky není možné vybudovat kvůli nedostatku vody. „I kdyby se mokrý sklad vybudoval někde u rybníka, ten bude za chvíli bez vody,“ dodává Jaroslav Němec z jaroměřských lesů.

Reklama

Doporučované