Podle Hniličky by agentura mohla být jen mezikrokem k samostatnému ministerstvu pro sport. „Myslím ale, že by si Česko ministerstvo sportu minimálně zasloužilo. Máme tu třeba ministerstvo kultury, přitom sport je podle mě srovnatelný fenomén,“ říká v rozhovoru pro server Lidovky.cz Hnilička.
Lidovky.cz: Proč Česko potřebuje centralizovanou sportovní agenturu?
Důvodů je několik. Jedním z hlavních je pohybová gramotnost našich dětí, další je úspěšnost našich reprezentací - sport je ostatně jedna z českých historických domén. Všechny tyto ukazatele velmi upadají, děti se nám neustále omlouvají z tělocviku. Je to důsledek toho, jak tu byl uchopen sport, což gradovalo až k velkému tlaku sportovního prostředí, jehož jsem byl členem, na vytvoření samostatné instituce, ať už ministerstvu nebo agentuře s vlastním rozpočtem. V rámci ministerstva školství a tělovýchovy se sportu totiž často peníze braly, aby se s nimi zalepila díra jinde. Proto tu byla touha po sportovním orgánu, který bude metodicky rozdělovat peníze od nejmenších až po reprezentaci. Na ministerstvu školství se odbor sportu, musíme si přiznat, hodně zanedbával.
Lidovky.cz: Zmiňoval jste nejmenší děti a nedostatky v jejich pohybové gramotnosti. Ta by ale měla stále zůstat v gesci rezortu školství.
Částečně. Ministerstvo školství bude, dovolím si říct, nejsilnějším partnerem pro sportovní agenturu, a to právě kvůli tělocviku, sportovním gymnáziím, univerzitnímu sportu i nejrůznějším turnajům. Tyto oblasti se sportu týkají, zůstanou ale pod MŠMT. Pokud jde ale třeba o metodiku tělesné výchovy, tam už by mohli vypomáhat profesionální trenéři, které by zajišťovala agentura.
Milan HniličkaBývalý český hokejový brankář, který během své jednadvacetileté hráčské kariéry získal v české reprezentaci sedm medailí z mistrovství světa, z toho tři zlaté. Nejcennější kov vyhrál také na olympiádě v Naganu a bronz v Turíně. V Česku strávil nejvíc sezon v brance libereckých Bílých Tygrů. Po ukončení kariéry působil ve vedení hokejových klubů i hokejových juniorských reprezentací. V roce 2017 byl jako nestraník zvolen z druhého místa do Poslanecké sněmovny za hnutí ANO, v lednu 2018 byl jmenován vládním zmocněncem pro sport. Je očekávaným první šéfem Národní sportovní agentury. S manželkou Radkou má dcery Báru a Adélu.  |
Lidovky.cz: Máte tedy ambici podílet se na osnovách tělesné výchovy?
Spíše na náplni na tělocviku. Chceme pomáhat učitelům zapojením trenérů, to se částečně daří už dnes. Náš přínos by byl hlavně v rovině metodice.
Lidovky.cz: Rezortu školství ale svým vyčleněním seberete velkou část rozpočtu. Budou s vámi rádi spolupracovat?
Jsem přesvědčen, že spolupráce bude probíhat dobře. Samozřejmě, část rozpočtu jim sebereme, zároveň jim ale budeme pomáhat s prací s dětmi i s rodiči. Pevně věřím, že sportovní agentura bude pro rezort školství silným partnerem.
Lidovky.cz: Jakou strukturu byste u nové agentury rád viděl?
Navržena je na osmdesát lidí, řídit by ji měl předseda a dva místopředsedové. Pod nimi by měla fungovat Národní rada pro sport, která se bude na utváření sportovní politiky podílet. Hlavní důraz bude na jasnou metodiku a transparentnost.
Lidovky.cz: Zrovna transparentní účty jako požadavek pro obdržení dotací jste ale označil za „nadstandardní opatření“. Proč?
Bavíme se totiž o rozdělování peněz sportu až do těch nejzazších položek, tedy třeba až k vesnickým klubům, kde se o ně starají hlavně dobrovolníci. Už dnes ale musejí, třeba v programu Můj klub, řešit administrativu. Transparentní účty navrhoval poslanec Bartoň (Lukáš Bartoň, poslanec Pirátské strany – pozn.red.), ten to ale se sportovním prostředím příliš nekonzultoval. Pro ty nejmenší kluby by to znamenalo založení dalšího účtu a s tím spojené další výdaje. Přitom zrovna v případě programu Můj klub se o prostředky hlásí šest tisíc z deseti tisíc klubů v Česku. Nemyslím, že zavedení transparentních účtů bez diskuze s malými kluby. Je to běh na delší trať, pro ty nadšence by to byla zbytečná nálož administrativy.
Lidovky.cz: A co transparentní hospodaření agentury?
V současnosti je agentura vedena pod ministerstvem školství - jako jedna z více aktivit. My ji „vyndaváme“ na světlo jako samostatný ústřední správní orgán. Bude přímo pod premiérem a vládou. Transparentní účet mít zřejmě nebude, ale procesy rozhodování budou veřejné. Alokace prostředků a směřování státní politiky sportu by měly být přístupné veřejnosti.
Lidovky.cz: Kritika přerozdělování ve sportu často směřovala ke svazům jako černým dírám na peníze. Nemělo by se zprůhlednit přerozdělování přímo na svazech?
Souhlasím s vámi. Nicméně je nutné říct jednu věc. Musíme posílit kontrolní činnost, která byla i podle nálezu NKÚ zanedbávána. Svazy potřebují pracovat více transparentně, ale je také na státu, aby jim nastavil podmínky tak, aby šly lépe kontrolovat. O tom to celé je, neměly by to kontrolovat kluby „zespoda“, ale spíše stát „zeshora“. Má vize je, aby svazy agentuře předložily program rozvoje, pro který chtějí čerpat peníze. A agentura by následně na základě toho mohla přerozdělení peněz zkontrolovat. Stát by totiž svazům neměl diktovat, jak dělat ten který sport.
JEŠTĚ V BRANKÁŘSKÉM. Milan Hnilička ukončil kariéru v roce 2010.
Lidovky.cz: Sportovní agentura by tedy měla disponovat kontrolní pravomocí…
Samozřejmě, to je jeden z klíčových bodů. Pomohou tomu věci jako digitalizace a rejstříky. Na agentuře budeme muset vědět, s jakým prostředím vlastně pracujeme.
Lidovky.cz: Byly by to silné pravomoci, nebo spíše poradní hlas?
Určitě silné, je to ústřední státní orgán. Takže se bavíme i o odebírání dotací. Pokud agentura přijde na nějaké pochybení, zasáhne v dané věci finanční správa. Jinak by se ze sportovní agentury stal jen takzvaný „průtokáč“, který by jen přerozděloval od shora dolů. A to samozřejmě nechci.
Sport bude mít na starosti nový úřad. Připraví ho zlatý gólman z Nagana Hnilička |
Lidovky.cz: Vezměme si třeba příklad klubu, který má týmy od mládeže až po dospělé. Peníze v něm ale končí v rukou vedení a k hráčům a trenérům se už dostává jen zlomek. Měla by agentura svou kontrolou sahat až na tuto úroveň?
Samozřejmě se můžeme bavit o kontrole přímo z centrály, ale bez spolupráce s kraji a obcemi se neobejdeme. Vím, že takové případy existují a právě proto musíme to prostředí napravit. Zajistit, aby se peníze dostaly tam, kam mají. Příjemcem je vždy ten první, tedy svaz. A pokud svaz má smlouvu s konkrétním klubem, že jim budou dotovat plat trenéra, u kterého se zjistí, že žádný plat nedostává, tak má problém i samotný svaz. Stát se to může ale i v případech, kdy půjdou peníze z agentury přímo klubům. Kontrola v takových případech je velmi složitá, máme tu deset tisíc klubů. Spolehnout se pak musíme na samosprávy. Jinak bychom museli pět set zaměstnanců jen na kontroly klubů.
Lidovky.cz: Vytvoříte tedy tlak na svazy…
Přesně tak. Pokud budou přerozdělovat peníze, aniž by měly přehled o tom, kam ty prostředky skutečně tečou, tak to bude jejich problém.
Lidovky.cz: Co třeba personální páky? Budete moci říct, že některým funkcionářům nebudete chtít dávat pod ruku rozhodování o přerozdělování?
Tohle by agentura dělat neměla. Sporty mají své autonomní struktury, zasahovat do nich by nebylo dobře. Tenhle směr úvah mi přijde hodně nebezpečný, stačilo by, aby lidé v agentuře neměli radí fotbal a fotbalový svaz by pak odstřelovali kvůli lidem, kteří na něm sedí. Role státních úředníků je v kontrole přerozdělování veřejných peněz, ne obsazování funkcí ve sportovních svazech.
Milan Hnilička, Dušan Salfický a Josef Augusta v dobrém rozmaru.
Lidovky.cz: Činnost agentury se bude v mnohém podobat ministerstvu. Nebyl by samostatný rezort sportu lepším řešením než agentura?
Netroufám si říct, protože tu s agenturou ještě zkušenosti nemáme. Myslím ale, že by si Česko ministerstvo sportu minimálně zasloužilo. Máme tu třeba ministerstvo kultury, přitom sport je podle mě srovnatelný fenomén. Dokonce si dovolím říct, že do veřejných rozpočtů přináší stejně nebo více peněz. Státní pokladně sport generuje 60 až 70 miliard korun ročně, což rozhodně není málo. Vzhledem k tomu, co přináší sport propagaci České republiky, tu ministerstvo mělo být už dávno.
Hnilička je novým šéfem nároďáku. Kandidatura do sněmovny za ANO mu prý vadit nebude |
Lidovky.cz: Národní sportovní agentura tedy může být jen mezikrokem k ministerstvu…
Ano, v debatách to takto často padalo. Narážel na to také Jakub Janda (bývalý skokan na lyžích, poslanec za ODS – pozn.red.). Jak ale vnímám politickou náladu, tak se počty úředníků spíš snižují, šli bychom tedy proti proudu. I když by si to zanedbaná oblast sportu zasloužila. Nejde jen o sportovní úspěchy, ale také o zdraví národa. Kdyby se třeba v příštím volebním období podařilo vytvořit díky politické shodě ministerstvo sportu, byl by to podle mě správný krok.
Lidovky.cz: Podle některých poslanců opozice jsou kritéria na předsedu agentury napsané pro Milana Hniličku, přezdívají tomu „lex Hnilička“. Co vy na to?
To je zásadní omyl, je tomu přesně naopak. Je tam požadavek, aby agenturu vedl někdo s alespoň pětiletou zkušeností s vedoucí pozicí ve sportovním odvětví. Běžně by v čele takové agentury kvůli střetu zájmů nemohl stát poslanec nebo senátor. Toto omezení jsme zrušili, je to taková kompenzace za to, že sport nebude mít svého ministra. Místo toho může sport zastupovat alespoň poslanec nebo senátor. Kolega Bartoň to ale vzal vylučovací metodou a vyšlo mu z toho, že to můžu být jen já. Což je nesmysl, my možnosti naopak rozšířili, kromě senátora a poslance to může být kdokoliv z českého sportovního prostředí.
Lidovky.cz: Spolu s předsedou agentury bude rozhodovat Národní rada sportu. Koho byste v ní jako potenciální šéf agentury rád viděl?
Zástupce všech oblastí sportu, od profesionálů po volnočasové sportovce. Pokud dostanu možnost Radu složit, chtěl bych tam zástupce fyzioterapeutů, trenérů, funkcionářů, ale také těch, kteří zastupují volnočasové aktivity.
Lidovky.cz: Kdo zastupuje lidi, kteří si jdou ve volném čase zasportovat?
Tak máme u nás Sokoly, Orla a další organizace, které se starají o sport pro všechny. Já si potřeby těchto skupin uvědomuji, proto chci spolupracovat třeba s odborem mládeže, který na ministerstvu školství zůstane.
Jiří Hlavatý (třetí zleva) na sjezdu hnutí ANO. Na fotce mimo jiné také Milan Hnilička (druhý zleva) či lídr Andrej Babiš (úplně vpravo).
Lidovky.cz: Možné složení Rady je pořád trochu vágní. Budou tam mít své místo velké sporty jako fotbal nebo hokej? Kdo by je zastupoval?
Fotbal i hokej by tam své místo určitě měly. Kdybych se stal předsedou, chtěl bych mít v Radě lidi, kteří budou ve svých sportovních odvětvích skutečně aktivní. Třeba generální sekretáře nebo prezidenty svazů, zkrátka lidi se skutečnými pravomocemi a aktivitou.
Lidovky.cz: Zmiňoval jste zapojení třeba fyzioterapeutů. Kdo by zastupoval je?
Už dlouho sportovní fyzioterapii zastupuje Pavel Kolář, což je jedinečná osoba, která se zabývá reprezentanty i rozvojem pohybu u malých dětí. Nebojím se říct, že mi je profesně i osobně blízký. Pokud by o to projevil zájem, rád bych ho v Radě uvítal.
Sněmovna schválila vznik Národní sportovní agentury, ta převezme pravomoci od ministerstva školství |
Lidovky.cz: Máme si činnost agentury představit jako malou vládu? Vy rozdělujete peníze a jednotliví členové Rady k vám chodí lobovat, aby pro svůj sport získali co nejvíc peněz?
To je asi správná představa, proto by zastoupení v Radě mělo být co nejširší. U společného stolu by pak měl vzniknout souhrnný materiál rozvoje sportu, který se předloží vládě ke schválení. Kdo jiný, než zástupci sportovního prostředí by se měl na takovém procesu podílet? Stanou se spoluautory státní strategie. Doteď si lidé od sportu stěžovali lidově řečeno „nejsou u toho“.
Lidovky.cz: Část kritiky vůči plánované Národní radě sportu směřuje ale právě k funkcionářům. Pokud to před založením agentury nefungovalo správně, proč je nyní opět zvát k rozhodování o přerozdělování?
Odpovědnost za výběr Rady půjde na hlavu předsedy. Rada by měla se státem spolupracovat na utváření strategie pro rozvoj sportu, tu by měla ostatně schvalovat vláda. Té se může Radou navržená koncepce nelíbit a může ji vrátit k přepracování. To je výhoda zřízení agentury – vše by mělo probíhat transparentněji. Kontrolou ze strany vlády se tak předejde situacím, kdy by třeba předseda agentury tlačil jen podporu reprezentacím, takovou koncepci by vláda těžko schválila.
Lidovky.cz: Jaká kritéria by měla převážit? Kvalita klubu nebo počet členů?
To je velmi těžká otázka. Kombinovat musíme obojí, proto musíme mít několik programů, které se budou lišit svým zaměřením. Kvalita se týká peněz z programů Reprezentace a Talent a poté prostředků, které jdou ze svazů. Na druhou stranu kvantita je o programu Můj klub, kde se peníze rozdělují na základě počtu členů, bez ohledu na typ sportu nebo úspěšnost klubu. Nově také vznikl program Pohyb a zdraví, jehož parametry budeme nastavovat. Ten také míří na kvantitu, podporovat by měl neorganizované sportovní aktivity. To jsou třeba ty už zmiňované Sokoly. V těchto programech už nepodporujeme trénování světových šampionů, ale snažíme se spíše rozhýbat společnost.
  |
Lidovky.cz: Jste z prostředí hokeje, největší výsměch ale v posledních letech od veřejnosti sklíží fungování fotbalu. „Ivánku, kamaráde“ už v podstatě zlidovělo. Myslíte, že se vám podaří toto napravit?
Fotbal je kategorie sama o sobě. Už jen svou členskou základnou, kvalitativně je třeba srovnatelný s hokejem, ale kvantitativně je suverénně největší. Pevně věřím, že se nám podaří procesy ve fotbalu nastavit tak, aby byly transparentní. Nemůžeme ale říkat fotbalistům, jak mají trénovat, my budeme kontrolovat finanční toky z veřejných rozpočtů. Aby nebyl někdo protěžován a někdo naopak vynecháván. Musíme k fotbalu udržet rovný přístup, teď je na funkcionářích českého fotbalu, aby se vyhrabali z toho dna, kde jsou dnes.
Lidovky.cz: Kdy agentura začne fungovat?
Teď nás čeká cesta do senátu, kde budeme opět obcházet výbory a vysvětlovat, proč chceme agenturu založit. Pevně věřím, že se k tomu postaví pozitivně. Agentura samotná by pak začala vznikat už v průběhu letošního roku. Oficiálně by měla začít fungovat od prvního ledna 2020. Byl bych rád, aby agentura spatřila světlo světa bez zádrhelů a sportovní funkcionáři nepoznali rozdíl.
