Mladá žena ze Zlínského kraje byla původně odsouzená k obecně prospěšným pracím. „Ale na návrh probačního úředníka jí soud tento trest přeměnil na trest domácí vězení,“ uvedl Ondřej Vaculík, vedoucí Probační a mediační služby (PMS) v Kroměříži.
Žena proto dostala elektronický monitorovací náramek. Šlo o jeho vůbec první použití v Česku. A náramek se ukázal jako opodstatněný, protože žena vymezené časy a hranice pohybu opakovaně porušovala. Nyní bude věc řešit soud.
Podle Vaculíka odsouzená také příliš nespolupracovala, což je jedna z podstatných podmínek, které jsou u této formy trestu důležité.
Ministerstvo spravedlnosti spustilo nový způsob hlídání lidí odsouzených k alternativnímu trestu domácího vězení loni v září. Do konce roku monitorovaly náramky na pět desítek vězňů v celé republice. Teď už počet stoupl na 102.
Reportér se pokoušel obelstít elektronický náramek pro domácí vězně |
Ve Zlínském kraji s tím má zkušenost deset odsouzených. Po třech případech evidují v okrese Kroměříž a Vsetín a čtyři náramky použili v Uherském Hradišti.
Na Zlínsku k tomuto trestu soudci zatím nepřistoupili. Nicméně v celém kraji specialisté dělají více předběžných šetření u klientů a počet monitorovaných lidí v kraji může v budoucnu výrazněji narůst.
„Náramek je rychlejší a efektivnější než předchozí namátkové kontroly. Když k někomu přijdeme v deset hodin večer, tak ho sice najdeme doma, ale už se nedozvíme, jestli za půl hodiny neodešel ven. To bychom se tam museli vrátit, ale ani tak člověka nemáme pod stoprocentní kontrolou,“ zmínil vedoucí PMS ve Zlíně Vladimír Lhotka.
Do konce roku má fungovat 340 náramků
Soudci nejčastěji udělují domácí vězení neplatičům výživného na děti, pachatelům drobnější majetkové kriminality nebo lidem, kteří řídili auto navzdory zákazu.
„Cílem je, aby odsouzení mohli chodit do práce, platit své dluhy a odškodnit oběti a ve stanovené době byli doma,“ vysvětlila mluvčí PMS Miroslava Jakešová.
Náramek mají lidé nasazený na noze a dostávají také speciální mobilní telefon. Náramek je vybavený GPS lokátorem a vysílá signál o pohybu a místě.
Díky tomu má ministerstvo spravedlnosti přehled o tom, kde se vězeň pohybuje, jestli už není v blízkosti zakázané zóny, zda se ve stanoveném čase vrátil z práce domů, zda nepožívá alkohol nebo či se nepřiblížil k osobě, se kterou má uložený zákaz styku.
V případě porušení dohodnutých pravidel dostává pracovník na ministerstvu okamžitě informaci a kontaktuje odsouzeného.
Pokaždé se totiž nemusí jednat o záměrné porušení, někdy jde například o akutní zdravotní problém. Zpráva se také rychle dostává k probačnímu pracovníkovi, který událost prošetří.
„Už jsme se ale setkali i s klientem, který náramek po nějakou dobu nosil, plnil všechny povinnosti a omezení uložené soudem, jenže ze zdravotních důvodů jsme mu na nějaký čas museli náramek odinstalovat,“ řekla Jakešová.
Do konce roku chce ministerstvo počet monitorovaných lidí zvýšit na 340. I u nich však pracovníci PMS dělají fyzické namátkové kontroly. Kromě toho mají na starosti desítky dalších případů, které se vážou k udělování alternativních trestů.
„Naše výsledky po uvedení systému do praxe považuji za velmi dobré. V jiných zemích startoval systém s jednotkami monitorovaných a po prvním roce spuštění šlo maximálně o desítky osob,“ sdělil ministr spravedlnosti Jan Kněžínek.
21. září 2018 |
