Pavel Kroneisl se rozkmotřil se svou sestrou, jejíž stavení stojí hned vedle jeho. Důvod jejich hádky byl prostý - tři kupičky hnoje, které se jednoho dne objevily na sestřině trávníku. Sestra obvinila bratra, že hnůj na její dvorek hodil on a že to udělal schválně. A na její podnět se rozběhlo přestupkové řízení.
Sourozenecký spor už zaměstnal policii, několik členů přestupkové komise a krajský úřad. Počet subjektů, které mají říci, kdo bude potrestán a koho je třeba politovat, se stále zvyšuje. Přesto řešení zatím nikdo nenašel. Spor by však mohl ukončit prezident Miloš Zeman – Pavel Kroneisl ho požádal, aby se v řízení dále nepokračovalo.
Přestupek nepřestupek, daňoví poplatníci zaplatí
Podle Kroneisla je absurdní, že stát řeší dětinskou hádku. Tříčlenná přestupková komise se už na čtyřech jednáních zabývala otázkou, kolik hnoje na dvorku leželo, zda někdo hnojem házel, jestli lze tak daleko hnůj dohodit a jak velkou hrozbou pro obec je hnůj na cizím trávníku. Každé jednání navíc trvalo zhruba dvě hodiny.
„Ani po měsíčním vyšetřování ze strany Policie ČR se nepodařilo relevantně prokázat, že bych měl cokoliv společného se třemi lopatkami hnoje na pozemku své sestry,“ uvedl Kroneisl. Komise ovšem rozhodla o jeho vině.
Podle Nezvala úředníci navíc nesprávně řeší přestupek jako takzvanou „schválnost“. Čin, kterého se údajně Kroneisl dopustil, však znaky schválnosti nenaplňuje. „Přestupek označovaný pojmem schválnost musí vykazovat materiální znak, kterým je hrubé jednání. Jenže pohození hnoje na venkovském dvorku, kde se běžně procházejí domestikovaná zvířata, lze v krajním případě označit jako neslušnost či nevhodné chování.“ |
Pavel Kroneisl se odvolal a „kauzu hnůj“ pak řešil Krajský úřad Jihočeského kraje. Ten výrok o jeho vině zrušil a vrátil věc k dalšímu prošetření.
„Ano, pro krajský úřad se stalo nezbytným, aby věc tří lopatek hnoje v městě Mladá Vožice byla objasněna. Tím krajský úřad fakticky zavelel, aby další desetitisíce korun odplouvaly z kapes daňových poplatníků na vyšetření předmětné infantilnosti,“ píše Pavel Kroneisl v žádosti.
Podle Kroneislova právníka Martina Nezvala už mohlo stát celé řízení daňové poplatníky přibližně 40 tisíc korun. Vzhledem k tomu, že se věc vrátila zpět na obec, Nezval předpokládá, že se částka ještě zvýší. Oproti tomu veřejný rozpočet by po dořešení sourozeneckého hašteření mohl získat pouze dva tisíce korun. Tolik by totiž musel Pavel Kroneisl zaplatit, kdyby úředníci nakonec rozhodli, že se přestupku dopustil.
„To, že se něco takového řeší a zaměstnává to tolik úřadů, dokazuje, že jsme nesmírně bohatá společnost, která nemá vážné problémy. Myslím, že během stalingradské blokády v roce 1942 by státní úředníci hnůj na trávě za tak osudovou záležitost nepokládali,“ uvedl Nezval.
Čekání na prezidenta
Přestupková komise v Mladé Vožici nyní čeká, zda na žádost Pavla zareaguje prezident. A také na odezvu ministerstva vnitra, které zpracovává podnět na přezkum rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje.
Podle nového zákona o přestupcích, který platí od léta roku 2017, může totiž prezident nařídit, aby se řízení o přestupku nezahajovalo, či aby se v něm dále nepokračovalo. O to také žádá Pavel Kroneisl.
„Žádost opírám o vaše slova ze svátečního projevu v roce 2017,“ píše Pavel Kroneisl v žádosti o zastavení řízení a pak cituje Miloše Zemana: „Spoléhejte se na vlastní rozum. A já mám pro to své heslo, které jsem vám už jednou říkal. Věřím, že zdravý rozum zvítězí nad závistivou hloupostí.“
Podle mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka prezident dopis obdržel a v nejbližších dnech na něj osobně odpoví. „Pan prezident je zásadním odpůrcem amnestie, neboť je poskytována bez ohledu na konkrétní případy a konkrétní osoby. To se týká nejen amnestie na trestné činy, ale i případné amnestie ve věcech přestupků,“ uvedl mluvčí a doplnil, že se v uvedeném řízení hlava státu angažovat nebude.
Odpověď Ovčáčka zřejmě vychází ze stanoviska právníků, kteří zastávají názor, že amnestovat individuální přestupek prezident nemůže. K těm patří i advokát Jan Lipavský z kanceláře PPS advokáti.
„Na rozdíl od milosti se amnestie odlišuje tím, že se nevztahuje ke konkrétním osobám, ale k neurčenému počtu osob, které jsou vymezeny abstraktně, například podle druhu trestu, výše trestu, trestné činnosti, věku,“ uvedl.
Úplně jiný názor má právník Petr Kučera, podle kterého prezident individuální milost udělit může. „Prezidentovi republiky podle ústavy přísluší, aby vykonával i pravomoci, které nejsou výslovně v ústavním zákoně uvedeny, stanoví-li tak zákon. A právě přestupkový zákon prezidentovi umožňuje i to, aby udělil amnestii určité osobě,“ říká Kučera. Dodává, že samozřejmě může prezident vyhlásit také amnestii jako obecný právní akt, který se nevztahuje na určité osoby, ale například jen na určité druhy přestupků.
Rozpory ve výkladech, které se týkají pravomoci prezidenta udělit individuální milost, by podle právníků mohl s konečnou platností vyřešit jen Ústavní soud.
Zákon č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich § 104 Amnestie (1) Amnestii ve věcech přestupků uděluje prezident republiky. (2) Prezident republiky může a) nařídit, aby se řízení o přestupku nezahajovalo nebo, bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo, b) odpustit nebo zmírnit uložený správní trest nebo jeho zbytek, nebo c) nařídit vyřazení přestupku z evidence přestupků. (3) Amnestie nabývá účinnosti dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů. |
