V českém herním průmyslu se loni protočily tři miliardy. Studiím ale chybí investoři i animátoři

Přísloví zlaté české ručičky by mohlo platit také pro tuzemské tvůrce videoher. Tuzemští herní vývojáři totiž patří ke světové špičce – a to navzdory tomu, že jim podle nich chybí třeba peníze od investorů nebo kvalitní pracovníci. Naposledy se proslavily hrou pro virtuální realitu Beat Saber, která se stala nejúspěšnější hrou pro virtuální realitu na světě. Na herní průmysl se v reportáži zaměřil Radiožurnál.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Herní soutěž v Brně v roce 2016

Finanční podporu od investorů dostala jen čtvrtina herních společností z Česka (ilustrační snímek) | Zdroj: Profimedia

Proti hráči míří několik červených a modrých kostek a úkolem je každou rozseknout virtuálním mečem podle správné barvy a ve správném směru. Tato jednoduchá hra zaujala miliony hráčů po celém světě. Autor hry Beat Saber Jan Ilavský přitom takový zájem neočekával.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jen loni se podle odhadů protočily v českém herním průmyslu víc než tři miliardy korun. Poslechněte si reportáž Radiožurnálu o tom, jak by se mohlo odvětví dařit ještě lépe

„Když jsme hru vydávali, tak jsme čekali, že možná prodáme pár desítek tisíc kusů podle toho, jak se prodávají konkurenční hry. A potom jsme prodali za poslední měsíce asi milion kusů, což je v poměru k celkovému trhu je extrémně velké číslo,“ řekl Radiožurnálu Ilavský.

Hra Beat Saber je dalším příkladem, že čeští herní vývojáři patří ke světové špičce. Jen za loňský rok by obrat českého herního průmyslu mohl přesáhnout tři miliardy korun. To by bylo o několik stovek milionů víc, než v kolik se v Česku utratí za vstupné do kina. Herní vývojáři ale upozorňují, že oproti filmařům nemají od státu žádnou finanční podporu.

Nedostatek financí

Třeba hru Kingdom Come, která po dlouhých odkladech vyšla loni v únoru, si už koupily zhruba dva miliony lidí. Její autor Dan Vávra získal peníze od investora a vedle toho financoval vývoj taky pomocí crowfundingu, tedy vybírání drobných příspěvků od fanoušků.

Češi chtějí prorazit hrou ze středověkého Posázaví. Američanům vadilo, že v ní nejsou černoši

Číst článek

„My jsme začínali v krizovém roce 2009, takže tam investice byla problém. V našem případě to byla náhoda, a hlavně to, že jsme za sebou měli výsledky. Všichni, kdo jsme byli na začátku v týmu, jsme už něco úspěšného udělali, takže investor měl jistou záruku,“ popsal Vávra cestu k investici.

Většina vývojářů ale takové štěstí nemá – finanční podporu od investorů dostala jen čtvrtina herních společností z Česka. Právě nedostatek peněz vnímají vývojáři jako jednu z hlavních překážek pro další rozvoj herního průmyslu. Jak dodal předseda Asociace českých herních vývojářů Pavel Barák, jiné státy herní průmysl podporují. 

„Dokážeme si představit, že tady skutečně existuje podpora pro začínající firmu, která by suplovala právě chybějící investory nebo něco takového a která poskytne úvodní kapitál,“ řekl Barák.

Chybí lidé

Kromě nízké podpory brzdí herní vývojáře taky nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Odvětví loni zaměstnávalo zhruba 1500 lidí, dalších přibližně 200 studia hledají, a to hlavně animátory. Limitovalo to také Dana Vávru při vývoji Kingdom Come.

Počítačová hra Attentat 1942 je první svého druhu, tvrdí čeští tvůrci

Číst článek

„Byl plán, že nabereme třeba 50 lidí. A to nabírání nám trvalo rok. Vůbec tu není trh s lidmi. Firem je několik a lidí je omezené množství. Takže nás to reálně zdrželo. Když toho člověka naberete, tak je tu další zdržení, protože nic neumí a my ho to musíme učit. Několik měsíců tu pak produkuje něco jako ve škole,“ přiblížil obtíže Vávra.

Vývoj počítačových her se v Česku učí na třech univerzitách. Jednou z nich je třeba Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

Obor škola poprvé otevřela před třemi lety. Studuje ho přes dvacet lidi a zatím ho dokončilo zhruba pět absolventů. Na škole přednášejí také někteří vývojáři z praxe. Jakub Gemrot, který studium vede, se teď snaží domluvit stáže přímo ve firmách.

„Že by si naši studenti za studií vyloženě udělali letní, dvouměsíční stáž, které zatím byly v jednotkách případů a neformální. Doufáme, že prototypově se to rozběhne už příští akademický rok,“ vykreslil plán Gemrot.

Fakulta letos obor otevřela rovněž pro bakalářský stupeň. A podobný program věnovaný hernímu designu vzniká i na pražské FAMU. Poprvé by se mohl otevřít v příštím roce.

Jakub Horáček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme