napsal Leo K.

V dějinách lidstva se řada procesů opakuje. Kdosi řekl, že jednou jako tragédie, podruhé jako fraška. Boris Cvek v Britských listech říká:

Nic nemůže být ve větším protikladu k nacismu než Německo Angely Merkelové, Německo Gerharda Schroedera, Německo Helmutha Kohla. Německo multikulturní, liberální, Německo, jehož velká města ovládá progresivní levice, jejíž členové by za nacistické hrůzovlády byli umučeni v koncentrácích. Když se člověk zrovna dnes, v den výročí nacistické okupace, dívá na součet volebních preferencí křesťanských a sociálních demokratů se zelenými, liberály a „krajní levicí“, vidí Německo, kterého se nemusí bát. Je to Německo, které je naprostým popřením všech hodnot Adolfa Hitlera.

Kdo říká, že nacismus byl hodnotou jenom Adolfa Hitlera? Sociální demokraté a komunisté byli sice v koncentrácích, ale miliony Němců „budovaly“ Říši s Hitlerem. Sotva to pro ně byla doba hrůzovlády. Vždyť SA byla z dobrovolníků! Také je jistě dobře známo, že nacismus existuje stále (i bez Hitlera) a hlavním neštěstím německého národa nebyl ani tak nacismus, který se stal něčím, co připomínalo náboženství, jako spíše fanatismu.

Fanatismus konečného vítězství Herrenvolku, árijské rasy, který způsobil německý boj do posledního dechu, boj v době, kdy už byl Hitler dávno po smrti. Boj v době, kdy už Německo byla jenom hromada trosek. Starší mezi námi pamatují rozhlasovou stanici Werwolf:

„Neustále budeme klást odpor, vystupovat hrdě a beze strachu před možnou smrtí! Nenávist nechť je naší každodenní modlitbou, msta naším bojovým výkřikem!“

Fanatismus je slepá vášnivá zaujatost, nekompromisní a krajně jednostranný postoj nebo jednání člověka, který nějaké téma, myšlenku nebo věc pokládá za tak cennou – případně tak ohroženou – že námitky či odpor proti ní vyvolávají jeho zuřivost. Fanatik se vyznačuje neschopností kritického odstupu, intolerancí a nepoučitelností.

Transformace jedince ve fanatika probíhá historicky v davu, v současné době i v sociální skupině na síti. Vnějším projevem je snížení intelektových schopností, zintenzivnění emocionálních reakcí, podceňováním osobního prospěchu. Takto indoktrinovaní jedinci snadno podléhají excesům násilí nebo idealismu, jejich konání je diktováno vášněmi a instinkty. Neakceptují diskusi, jenom jednoduché „absolutní pravdy.“

Opět v Německu vidím odmítání diskuse apriori (například s AfD nebo s Die Linke), opět vidím prefabrikované demonstrace, opět slyším nálady, které ve třicátých letech předcházely instalaci ordnerů. Bojím se každého fanatismu a německého zvlášť, nejen hnědého, ale každého bez ohledu na jeho barvu. Bojím se německých Zelených. Asi typickou ukázkou proč, je následující text z informačního webu Green Action:

V roce 2013 se stalo Německo GMO-free zemí a úplně se zde přestaly pěstovat GM plodiny – jak komercionalizované tak výzkumné. Ovšem nelze říci, že by to němečtí občané dostali darem od vlády nebo dokonce z nebes a že by dostatečným důvodem bylo pouze to, že 87% obyvatel Německa s využíváním GM plodin v zemědělství a při produkci potravin nesouhlasí. Významnou úlohu sehrál fakt, že po dobu několika let byly desítky výzkumných polí každoročně likvidovány během sabotáží.

Je normální se v právním státě chlubit sabotáží vědy?

Pro zelené zřejmě je. Zkuste se zamyslet zda takové ničení výzkumných políček, nebo legislativní omezovaní transgeneze, vyvolávání strachu atp. je správnou cestou vývoje. Stejným mechanismem, tedy vyvoláváním strachu, jsme nyní tlačeni k názoru, že úpravou lidských činností můžeme ovlivňovat planetární klima. Větší samolibost neznám. Tak jsme se smáli:

Poručíme větru, dešti, kdy má pršet a kdy vát… a teď to chceme dokonce pro celou zeměkouli!

Ke změnám v klimatu Země dochází od začátku existence atmosféry. Klima se vždy vyvíjelo ve vzájemné vazbě na biosféru Země. V řádu stovek milionů let má na klima zásadní vliv změna zářivé energie Slunce, pohyby Země ve vesmíru nebo pohyb kontinentů po plášti Země. Klíčovým faktorem je i změna ve složení atmosféry Země, ta však většinou bývá důsledkem jiných změn (např. vyšší sopečné činnosti). V časopisu Vesmír se dozvíte detaily, jako…

Vliv na změny klimatu má však kromě skleníkových plynů ještě dalších nejméně sedm faktorů. Některé působí až v delším geologickém měřítku času, jiné v kratším časovém období a některé se podílejí na současné změně klimatu. Základními faktory klimatických změn jsou: 1. Milankovičovy cykly a další krátkodobější cykly ovlivněné především vzájemnou polohou Slunce a Země (Vesmír 74, 488, 1995/9). 2. Sluneční aktivita, často popisovaná také v cyklech probíhajících od 11 až po 2400 let. 3. Kontinentální drift (posun kontinentů), desková tektonika podle A. Wegenera a tím způsobené změny tvaru kontinentů a jejich pozice na Zemi. 4. Skleníkový efekt. 5. Termohalinová cirkulace (globálně propojené hlavní mořské proudy). 6. Aerosoly, způsobené hlavně vulkanickou činností a dopadem asteroidů a velkých meteoritů. 7. Vegetační kryt. 8. Magnetické pole Země. 

Jenom pro srovnání závažnosti jednotlivých faktorů lze říci, že poměr energie z lidská aktivity je sedmnáct tisíckrát menší než energie přijímaná ze slunce. Nechme mluvit dějinnou zkušenost. V období středověké teplé periody došlo v Evropě k populační explozi, ke které zajisté přispělo příznivé klima. Obilí bylo v té době pěstováno i v severnějších oblastech – v Norsku a na horách ve Skotsku. Z podrobné analýzy obchodu s obilím v Anglii a Skotsku vyplynulo, že během 12. a 13. století došlo k rozšíření pěstování obilí ve vyšších nadmořských výškách, což nebylo možné v období předtím ani potom.

Werner Rösener v článku Landwirtschaft und Klimawandel in historische Perspektive z německého pohledu píše:

Od 11. do 13. století se počet obyvatel ve většině zemí západní a střední Evropy zvýšil dvakrát až třikrát. Ve Francii počet obyvatel vzrostl během tohoto období o šest až 19 milionů, zatímco v Německu asi o čtyři až 12 milionů, v interakci s expanzí obrovské populace, kulturní a zemědělské půdy je na úkor předem expandovaných nebo jinak nevyužívaných ploch a lesních ploch. Takto vysoká středověká kolonizace probíhala ve dvou oblastech: na jedné straně v rámci vnitřní kolonizace a rozšiřování starého německého osídlení a na druhé straně byly kolonizovány východní prostory, tedy za Labem a Saalou.  Intenzivní expanze státu proměnila obraz středoevropské krajiny na prosperující kulturní krajinu farem a vesnických čtvrtí. Současně se v příznivém klimatu středověku změnil obraz osídlení Evropy v důsledku vzniku mnoha měst jako center obchodu.

Ke střídání teplých a chladných období dochází zcela přirozeně. Prostě tvrzení, že vyšší teploty ohrožují civilizaci, je v rozporu s celou zkušeností lidských dějin. Teplým obdobím v dějinách se ne nadarmo říká „klimatické optimum“. Přinášejí totiž delší vegetační období a bohatší úrody. V teplejším klimatu i stromy lépe rostou a mají silnější letokruhy. Právě z jejich šíře odvozujeme teplotu dávných dob, kdy nebyly teploměry.

Mezivládní panel ke změně klimatu (IPCC), klimatický panel OSN, odhaduje, že globální oteplování za zhruba 60 let vyjde planetu na 0,2 až dvě procenta HDP. To představuje 120 miliard až 1,2 bilionu dolarů. Myslím si, že je to značně podceněné, protože samotní Němci na svoji Energiewende vynaložili už 160 miliard € a situace se spíše zhoršila. Hodně práce dá už vůbec najít nějakou korelaci mezi nastupující klimatickou změnou a mezi produkcí potravin. Ale ty peníze zato stojí nejenom proto, že je jich hodně, ale že jsou jisté, protože jde o státní zakázky.

Takový balík už stojí za podporování hlásání nesmyslů, aby „kšeft“ klapnul.

V letech 1975 až 2005 došlo k výraznému růstu teplot, přitom ceny potravin v tomto období klesly o 75 procent. Zatímco v roce 1991 podvýživou trpělo v rozvojových zemích 991 milionů lidí, v roce 2015 to bylo už jen 780 milionů lidí, ačkoli světová populace ve stejném období vzrostla. Globální oteplování tedy negativní vliv na produkci potravin nemělo. K dočasnému zhoršování došlo jen v éře rozmachu biopaliv, kdy se několik let počet hladovějících zvyšoval (z 908 milionů roku 2001 na 927 milionů roku 2006).

Za to ale nemohlo oteplení, nýbrž naopak pomýlené snahy oteplení zastavit.

Proč tedy OSN líčí svět v tak černých barvách? „Propast mezi nejchudšími a nejbohatšími na světě je široká a stále narůstá,“ hořekoval generální tajemník OSN Pan Ki-mun nad růstem nerovnosti. To ale není tím, že by se někomu vedlo hůře. Je to tím, že někteří se mají pořád stejně, zatímco jiní se z chudoby osvobodili. Před 200 lety byly průměrné příjmy nejbohatších států jen 4krát vyšší než příjmy nejchudších států. Na konci 20. století už ale byly 30krát vyšší.

Vývoj klimatu během ledových dob je komplikovaný, nesmírně zajímavý a očividně životně důležitý pro celé lidstvo. Bohužel ale stále ještě plně nechápeme mechanismy, které vedly ke spuštění cyklů ledových dob a které ovlivňují komplikovaný průběh klimatu během jednotlivých dob ledových a meziledových. Klimatičtí vědci rozmanitého vyznání se shodnou, že významnou roli zřejmě hrají změny oběžné dráhy Země, změny složení atmosféry, pohyb tektonických desek, který kriticky ovlivňuje atmosférické i mořské proudění, cykly sluneční aktivity, změny v systému Země-Měsíc, a také katastrofické dopady meteoritů a mohutné sopečné erupce. Otázkou ale zůstává, které z těchto faktorů jsou klíčové, jaké jsou mezi nimi vztahy, a jestli nepřehlížíme něco podstatného.

Podstata mechanismu ledových dob nám každopádně zatím uniká, takže nejsme s to věrohodně předpovědět další vývoj.

Přesto se k mezinárodní iniciativě FridaysForFuture (pátky pro budoucnost),

která vyzývá politiky, aby zastavili klimatickou změnu,

přidali i studenti českých škol a učitelé jim leckde pomáhali. Co to říká o úrovni středních škol anebo alespoň jejich části? O motivaci jejich žáků mám vážně pochybnosti, ale zoufalou tváří celosvětových „ekologických“ protestů je exot (nebo exotka?), šestnáctiletá švédská dívka Greta Thunbergová. Už to samo o sobě je tragikomické – vzhledem k věku nemůže o odborném tématu téměř nic vědět. Pro posouzení dopadů globálního oteplování jí chybí znalosti a rozhled.

„Chci, abyste jednali, jako kdyby hořel váš dům, protože to se děje, dospělí stále dokola říkají: Mladým lidem dlužíme naději… Ale já vaši naději nechci… Máte posledních 12 let… Chci, abyste se ocitli v panice, abyste pociťovali strach, který každý den zakouším já… Teď nastal čas hovořit jasně. Řešení klimatické krize je největší a nejsložitější výzva, jaké kdy lidstvo čelilo… Na místech jako je Davos lidé rádi vyprávějí příběhy o úspěchu.

Váš finanční úspěch má nepředstavitelnou cenu. Ale u změn klimatu musíme uznat, že jsme selhali… Vypadá to, jako kdyby peníze a růst byly naším jediným naplněním,“ Klimatická krize ale ještě podle ní nebyla jako krize rozpoznána, a mnoho lidí si proto není vědomo jejích důsledků. Podle mladé Švédky ale ještě existuje řešení – tak jednoduché, že ho pochopí i malé dítě: „Musíme zastavit vypouštění skleníkových plynů,“ řekla na Světovém ekonomickém fóru v Davosu.

Připomíná mi to typ uvažování parodovaný v následujících pěti bodech a závěru:
1. Japonci jedí velice málo tuků a trpí méně infarkty, než Britové nebo Američané.
2. Mexičané jedí hodně tuků a také trpí méně infarkty, než Britové nebo Američané.
3. Japonci pijí málo červeného vína a nemají infarkty jako Britové a Američané.
4. Italové pijí nadměrná množství červeného vína, ale také trpí méně infarkty, než Britové nebo Američané.
5. Němci pijí hodně piva a jedí spoustu klobás a tuků a trpí méně infarkty,než Britové nebo Američané.

ZÁVĚR: Jezte a pijte co chcete. Je jasné, že to, co zabíjí, je angličtina.

Řešení – tak jednoduché, že ho pochopí i malé dítě: Musíme zastavit vypouštění skleníkových plynů… to jest vodní páry, metanu, oxidu uhličitého a dále oxid dusný a přízemní ozón. Jenomže když zastavíme – nedovedu si představit jak – tvorbu prvních tří plynů, tak se to rovná úplnému zničení života na zemi.

Už bylo řečeno, že v historicky nedávné době, zhruba v intervalu let 900 – 1200 proběhlo na zeměkouli období dnes nazývané středověké teplotní optimum. Je to doba prvních Přemyslovců a kronikáře Kosmase. Je to také doba, kdy ledovce ustoupili a dovolili Vikingům kolonizovat Gronsko, oset Norsko obilovinami a následně se usadit na americkém kontinentě, jak dokládají archeologické nálezy v L’Anse aux Meadows. Všem je jasné, že nejde usuzovat na nějakou průmyslovou revoluci a dokonce ani ne na vznik zemědělství, které je v Evropě zase o nejméně 3 000 let starší.

Nevíme co způsobilo tuto změnu a následující malou dobu ledovou. Existuje jenom přehršel hypotéz na jejichž základě se sestavují modely. Tyto modely potom na počítačích spouští a kontrolují zda kopírují to, co máme fakticky zjištěno. Zatím se nepodařilo najít model, který by tomu požadavku věrně vyhověl.

Ale šestnáctiletá školačka to ví…Pro Boha – žijeme snad ve středověku, abychom věřili v Boží vyvolení?

Novodobá Jana z Arku? Vyvolávání strachu je báječný artikl, politici získávají voliče, časopisy získávají čtenáře a televize diváky, neziskovky získávají nové členy, šarlatáni odbyt pro své „léky“ a korporace prodávají své výrobky.

Dva roky po podpisu pařížské klimatické dohody přivábilo v prosinci francouzské hlavní město znovu největší klaďase světa, napsal Bjørn Lomborg. Sešli se na summitu One Planet, organizovaném prezidentem Emmanuelem Macronem. Při projevech střídavě cupujících amerického prezidenta Donalda Trumpa za to, že od pařížského ujednání ustoupil (tvrdil, že dohoda je pro USA příliš drahá), a vzájemně se ujišťujících, že dohoda zůstává na dobré cestě, utvořili politici chumel s hvězdnými aktivisty a podnikatelskými esy, ve kterém si všichni navzájem blahopřáli a plácali se po ramenou.

Už tušíte proč?