Kliknutím zvětšíteBývalé německé reprezentace s českými kořeny se nové prostředí zamlouvá. Třeba i proto, že dcera české matky a německého otce strávila část sezony ve společnosti urostlých bobistů. Nouze o legrácky tak určitě nebyla.
„Na rozdíl od minulosti se hodně nasměju. V Německu byly taky dobré dny a týdny, ale nálada je tady celkově o dost lepší. Těším se na další sezony. Skeleton mě zase baví,“ uvedla dvaadvacetiletá pražská rodačka v souvislosti s tím, že po olympiádě v Pchjongčchangu přemýšlela o konci kariéry.
Slýcháte kolem, že se vám první česká sezona povedla. Jak je to příjemné?
Na všechno jsem si musela zvyknout, ale navzdory tomu sezona dopadala velice dobře. Moc příjemné bylo slyšet na juniorském šampionátu poprvé při skeletonových závodech českou hymnu. Fajn bylo i čtvrté místo mezi seniorkami.
Na co jste si musela nejvíc zvykat?
Jezdila jsem na novém skeletonu, který je měkčí a jinak reaguje. Jinak se pracuje s tlakem a na každé dráze jsem se to učila. Byla jsem zvyklá jezdit 250 až 300 jízd za sezonu, ale v Česku dráha není, a tak jsem jich měla jen 150. Příští sezonu bych se chtěla dostat zase na dvě stě.
Sedla vám odlišná příprava vedená polskými a lotyšskými trenéry?
Vím, že musím zapracovat na atletické přípravě a naučit se běhat. Budu se snažit, abych byla rychlejší. To by se mělo projevit na startu. Tam mám rezervy. Když vylepším startovní časy, doufám, že se posunu víc než soupeřky.
Když jste se objevila na seniorském mistrovství světa, jak na vás reagovaly soupeřky z Německa?
Se všemi se znám, nebylo to pro ně ani pro mě nic nového. Normálně jsme komunikovaly, i když už nejsem Němka. Byla jsem pro ně konkurent, ale to by bylo stejné, i kdybych nezměnila dres.
Je po sezoně, jak máte plány na příští?
Letos jsem kvůli změně reprezentačního dresu nemohla jezdit Světový pohár a neměla možnost konfrontace s největšími soupeřkami. To se teď změní, i když tím nechci tvrdit, že bych měla mít větší šanci uspět na mistrovství světa. Zlepšují se i ostatní holky, ale šampionát se pojede v Altenbergu. Dráhu dobře znám a mohou tam ve větším počtu přijet čeští fanoušci. Altenberg je jen kousíček za hranicemi.
Z Německa definitivně míříte do Česka. Kde budete bydlet, co vás čeká v nejbližších týdnech a jak to bude s tréninkem?
S mamkou se stěhujeme do Českých Budějovic. Pak máme v plánu odjet do tepla na dovolenou, ale za měsíc už budu zase trénovat. Čeká mě dojíždění do Polska za trenérem Dawidem Kupczykem.
Korytem se řítíte obrovskou rychlostí, nemáte strach z havárie?
Párkrát se mi stalo, že jsem se převrátila a jela korytem po zádech. Nic příjemného. Měla jsem z toho nějaké modřiny, ale není to tak zlé, jako když se otočí čtyřbob.
Ocitla jste se v českém prostředí. Nemáte problém s komunikací, i když česky mluvíte velice dobře?
S mamkou jsme vždycky mluvily česky, s taťkou zase německy. Vím, že moje čeština není úplně super, ale za půlrok s českým týmem jsem se asi trochu zdokonalila. Bez problémů rozumím všem vtípkům od našich bobistů. A když náhodou narazíme na něco nesrozumitelného, vypomůžeme si angličtinou.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
