Byl to největší zátah na výrobce drog v historii Zlínského kraje. Zapojilo se do něj skoro 400 policistů, kteří v říjnu 2017 kolem třetí hodiny ráno vtrhli do domů či bytů v Uherském Hradišti, Starém Městě, Podolí či Popovicích. Zasahovali proti gangu, který ve velkém vařil pervitin a pěstoval marihuanu.
Jeho členové měli jasně rozdělené role. Jedni pervitin vyráběli, jiní distribuovali, další zase vozili potřebné látky. Někteří z nich už byli za výrobu drog stíháni nebo odsouzeni, takže znali policejní práci a dávali si o to větší pozor.
„Šéfem byl 44letý muž z Uherskohradišťska, který předtím ještě nebyl trestně stíhaný. Případ měl přesah i do sousedních krajů,“ podotkl Petr Petrželka, vedoucí odboru obecné kriminality zlínské krajské policie.
12. října 2017 |
Pervitin je návykovou látkou, která – pokud vynecháme alkohol – spolu s marihuanou vládne nejen regionu, ale i celému Česku.
„Je to česká droga, která má jednoduchý návod na výrobu a látky jsou relativně snadno k dostání,“ vysvětlil Petrželka.
K jeho výrobě navíc přecházejí i lidé, kteří předtím „jen“ pěstovali marihuanu.
Ve Zlínském kraji je naopak nízká spotřeba tanečních drog, jako je třeba extáze, a příliš rozšířený není ani kokain.
„Jeden gram pervitinu tady vyjde na zhruba tisíc korun, jeden gram kokainu pak na 2 tisíce až 3 tisíce korun. V Brně a v Praze si cenu zhruba zdvojnásobte,“ vypočítal Petrželka. „Česko je tranzitní země a náš kraj je součástí drogových tras,“ dodal.
Řada případů výroby pervitinu je spojená s Uherskohradišťskem. Roli hraje skutečnost, že se jedná o příhraniční oblast, kam často jezdí dealeři ze sousední země. Na Slovensku totiž funguje přísná trestně-právní zásada včetně vysokých trestů. Soud je povinen pachatele, který byl v minulosti trestán za dva trestné činy, za třetí trestný čin odsoudit na doživotí.
„Mnoho lidí se tam proto bojí vyrábět či pěstovat. Tuto činnost provádějí na území Česka a odbyt si už zajišťují na Slovensku, kde se platí eurem a kde i ceny jsou jiné,“ uvedl Petrželka.
Přiznání z vazby: Musím být zavřený, jinak budu vařit drogy
I z tohoto důvodu je oblast Slovácka v pervitinové komunitě vyhlášená. Dlouhodobě tady působí řada zkušených a schopných výrobců, kteří učí vařit drogu i další členy své skupiny.
„Naopak třeba na Kroměřížsku fungují spíše izolované komunity, které vaří samy pro sebe. Je to tak již řadu let a těžko říct, čím to může být,“ uvažuje zlínský policista.
Právě na Slovácko se výrazně zaměřil toxi tým, který na krajské policii funguje od roku 2013. Jeho členy jsou zkušení policisté s více než desetiletou praxí.
„Toxi problematice se samozřejmě věnují i kolegové na územních odborech, my na krajském ředitelství se zabýváme rozsáhlejšími kauzami a organizovanými skupinami,“ líčí Petrželka.
„Tato trestná činnost tady byla, je a vždy bude. Čím více policistů se jí bude věnovat, tím více bychom toho měli odhalit,“ dodal.
Jeho slova potvrzuje pět let starý případ, kdy policie rozprášila jedenáctičlenný gang z Uherskohradišťska. Kriminalistický ústav Praha propočítal, že s ohledem na množství chemikálií teoreticky mohli vyrobit až 38,66 kilogramu pervitinu. Po odečtení svých nákladů by tak vydělali téměř 40 milionů korun.
„Měli laboratoř zařízenou v rodinném domku, vyráběli opravdu ve velkém,“ vzpomíná Petrželka.
Hlavou zmíněného gangu byl 35letý Jaroslav Pešek z Uherskohradišťska, který dostal trest vězení na deset let. Motivem u něj bylo získání pervitinu pro vlastní potřebu i peněz, jež potřeboval pro splacení dluhů.
17. prosince 2014 |
Finance jsou hlavní lákadlo také pro další organizátory. Z drtivé většiny jde o lidi kolem 40 let, kteří už za sebou mají trestnou minulost. Řada z nich se k výrobě drog vrátí i po návratu z vězení. Nic jiného mnohdy ani neumějí.
„Jeden z nich mi říkal: ‚Já měl 15 tisíc korun za týden, někdy i za den. Teď mám chodit do práce za 20 tisíc měsíčně a vstávat ráno v šest hodin? To nedám.‘ Další dokonce přímo ve vazbě přiznal, že musí být zavřený, jinak nic jiného, než je výroba pervitinu, dělat nebude,“ poznamenal Petrželka.
Pomáhá i veřejnost
Pátrání po výrobcích pervitinu je často extrémně náročné a složité. Mění svá místa, používají různé garáže, sklepy či rodinné domky. Největší chemickou reakci někdy dělají i v lese.
„Ze 20 až 30 procent nám pomáhají podněty od veřejnosti, která si všimne charakteristického zápachu. Často jde o menší vařiče, kteří drogu distribuují mezi kamarády,“ zmínil policista.
„Pozitivní je fakt, že Zlínský kraj je oblast s řadou menších sídel, kde je místní znalost tamějších obyvatel opravdu velká,“ dodal.
To však s sebou nese rovněž nevýhody. Pokud se policista jednou dostane do kontaktu s členy drogové scény, jeho vizáž si zapamatují.
„Tvář změnit nemůžete, i proto svoje policisty neukazujeme. Nechodí na debaty do škol nebo na tiskové konference, místo toho dělají svoji práci,“ prohodil Petrželka.
Kolik je celkově ve Zlínském kraji výrobců drog, nelze ani odhadnout. „Celá země je strašně malé hřiště. Není problém dovézt sem vařiče z druhého konce republiky, který se druhý den zase vrátí zpátky,“ řekl vedoucí odboru obecné kriminality krajské policie.
Mnohdy tak jde o nikdy nekončící boj. „Pokud se podaří odstřihnout nejsilnějšího člověka ve skupině a dostat jej do vězení, díru na trhu hned vyplní někdo další. Tento způsob trestné činnosti bude pro pachatele vždy zajímavý,“ uzavřel Petrželka.
