Nejznámější lenoška v dějinách designu

Lenoška z kůže a oceli, kterou společně vymysleli architekti Le Corbusier, Charlotte Perriandová a Pierre Jeanneret v roce 1928, patří k nejznámějším designovým ikonám. Je tak notoricky známá, že – podobně jako například plastová židle pantonka či trojnohý lis na citrusy Juicy Salif od Philippa Starcka – reprezentuje design jako fenomén spjatý téměř se vším, co nás obklopuje. Není divu. Lenoška, dnes označovaná jako LC4 (původní název B306), je skutečně mistrovským kusem. Zhmotňuje v sobě celou komplexnost designérské problematiky – funkčnost, ergonomii, konstrukční výzvy, štědrost tvůrčích vizí i náročná pravidla estetiky.

Lenoška LC4 vznikla v architektonickém ateliéru slavného a přísného švýcarského architekta Le Corbusiera poté, co začal spolupracovat s mladou talentovanou architektkou Charlotte Perriandovou. Pařížanka, která se dokázala prosadit v převážně mužském prostředí, upoutala mistrovu pozornost odvážnými interiéry ze skla a oceli. Corbu, jak Le Corbusierovi přezdívali lidé z branže, ji angažoval ve vlastních projektech, aby společně přetavili modernistické a funkcionalistické myšlenky velké architektury i do malého interiérového ​​měřítka. V roce 1928 připravili první soubor děl zamýšlených jako „stroje určené k bydlení“.

Design funkčního a dostupného nábytku ovlivněný industriální estetikou využíval v té době populární ocel s pochromovaným povrchem, propracované kožené čalounění či telecí useň. Pracovní židle, křeslo a lenoška se staly odpovídajícím zařízením rodící se funkcionalistické architektury – ať už z pohledu materiálů, funkčnosti nebo proporcí kopírujících potřeby lidského těla.

Bohužel modernisté se ve svých ideálních představách světlých zítřků částečně mýlili. Jejich architekturu, stejně jako design, překonaly nové ideje a z funkcionalismu zůstalo jen inspirativní dědictví. Podobný osud potkal i funkcionalistický nábytek z konce dvacátých let. Původní producent, pařížská pobočka bratrů Thonetových, totiž nedokázal přinést rozumnou ekonomiku výrobků: židle, křeslo i originální lenoška byly příliš drahé na to, aby se prodávaly masově.

Teprve v roce 1965, kdy Le Corbusier svěřil své nábytkové návrhy italské firmě Cassina a technologie výroby pokročila, se lenoška LC4 dočkala komerčního úspěchu. Díky nadčasovým kvalitám, které architekti zapracovali do svého návrhu, odolala proměnlivosti interiérové ​​módy a dodnes se těší pozornosti milovníků designu.

Charles-Édouard Jeanneret – Le Corbusier (1887–1965)

Charlotte Perriandová (1903–1999)

Pierre Jeanneret (1896–1967)

modernističtí architekti a designéři

FOTO CASSINA

Originál 1928

Modernistický klenot, slavná odpočinková lenoška LC4 je dostupná ve více edicích. Například loni její producent Cassina uveřejnil limitovanou edici Pampas se speciální usní jako připomínku cest architektů Le Corbusiera a Charlotte Perriandové po Jižní Americe.

Pokračovatelé

FOTO VITRA

1968

Neobvyklé úzká lenoška Soft Pad Chaise vznikla na základě specifického zadání. Režisér Billy Wilder poprosil své přátele, designéry Raye a Charlese Eamesovy, aby pro něj navrhli co nejužší nábytkový kousek, na kterém by si mohl zdřímnout během natáčení. Požadovaná úzkost lenošky byla ovlivněna Billovým osvědčeným trikem – byl zvyklý odpočívat s rukama složenýma na hrudi, aby neupadl do hlubšího spánku. Lenošku dnes vyrábí švýcarská firma Vitra.

FOTO ERIK JøRGENSEN

1972

Ladné vykonzolované sezení AV72 je zároveň kusem funkčního nábytku i elegantním solitérem. V roce 1972 ho navrhl architekt Arne Vodder jako hnízdo oddechu štědře vystlané nadýchaným koženým čalouněním (jak bylo v té době dobrým zvykem). Po pár sezonách výroby upadlo v zapomnění, dokud ho v roce 2016 v reedici znovu neuvedla dánská nábytkářská společnost Erik Jørgensen.

FOTO POLTRONA FRAU

2018

Elegantní lenoška Byron je zatím posledním příspěvkem k linii oddechového nábytku, která začala slavnou lenoškou LC4. I Byron má jemně zvlněnou křivku plochy odpovídající ergonomii relaxační polohy. Designér Jean-Marie Massaud lehátko ukotvil do přísné pravoúhlé podstavy z jasanového dřeva a doplnil je jemnými ocelovými detaily. Lenoška pochází z dílny značky Poltrona Frau.

TEXT MICHAL LALINSKÝ
FOTO CASSINA, VITRA, ERIK JøRGENSEN, POLTRONA FRAU
ZDROJ časopis HOME