Procházka začala symbolicky u Kněžské brány. Za prvé proto, že poblíž je Žatecký pivovar na místě bývalého přemyslovského hradu, kde někteří členové slavného vládnoucího rodu pobývali. Za druhé kvůli Kněžské bráně, tedy jednomu z historických vstupů do města, kudy králové do Žatce přijížděli. A za třetí kvůli chrámu Nanebevzetí Panny Marie, který korunované hlavy při svých pobytech naštěvovaly. „První zmínka o návštěvě některého vládce v Žatci je shodou okolností i součástí první písemné zmínky o Žatci vůbec. Jde o součást známé kroniky Dětmara z Merseburku, který roku 1004 zmiňuje Žatec jako místo návštěvy císaře Jindřicha II.,“ uvedla Milada Krausová na začátku procházky.
V průběhu cesty se lidé dozvěděli řadu informací o domě čp. 136 na Hošťálkově náměstí, odkud císař František I. sledoval tradiční Chmelový tanec, o Hošťálkově domě vedle radnice, kde před 400 lety přenocoval Zimní král Fridrich Falcký. Nebo také o tom, jak Žatečané roku 1540 nevpustili do centra císaře Ferdinanda I. Ten pak přespal v části zvané Mlynáře u jedné selky, nedaleko dnešní hrázděnky – za trest pak Žatec nesměl až do roku 1564, kdy Ferdinand I. přijel do města potřetí, zavírat na noc brány.
Zajímavostí v průběhu komentované prohlídky města zaznělo mnohem víc. K těm nejatraktivnějším patřil výčet českých panovníků, kteří Žatec navštívili určitě nebo snad. „Určitě byli v Žatci Václav I. a Václav II. Velmi pravděpodobně také Přemysl Otakar II., ale několik před tím, než udělil Žatci významná privilegia, už asi v roce 1261. Častý dotaz je, zda tu byl Karel IV. To je pravděpodobné, ale žádná listina, která by to potvrzovala, se nedochovala. Je možné, že tu byl ještě když se jmenoval Václav, a to se svým otcem Janem Lucemburským na cestě do Loun – dá se čekat, že se v Žatci minimálně zastavili,“ popsala vztah nejvýznamnějších českých panovníků k Žatci Milada Krausová.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
